13. srpna 1929: Narodil se indický jogín Prahlad Džani, muž tvrdící, že 80 let nejedl ani nepil.
Domů     Záhady historie
Osud antické obchodní metropole
Pavel Polcar
od Pavel Polcar 9.9.2021
5.9tis
0. Tartessos nebo Tartessus bylo polomytické přístavní město. Foto: Gogely / Creative Commons / CC-BY-SA-4.0
266
SDÍLENÍ
5.9tis
ZOBRAZENÍ

V letech 1922 až 1926 vedl německý archeolog Adolf Schulten (1870-1960) na jihu Španělska vykopávky u ústí řeky Guadalquiviru. Na severu od města Cádiz nalezl stopy antické obchodní metropole, jež byla označována jako Tartessus.

0. Tartessos nebo Tartessus bylo polomytické přístavní město. Foto:  Gogely / Creative Commons / CC-BY-SA-4.0 Objevuje se ve zdrojích z Řecka a Blízkého východu počínaje prvním tisíciletím před naším letopočtem. Foto: Gogely / Creative Commons / CC-BY-SA-4.0 Například Herodotus ho ve svých spisech umístil za Heraklovým pilířem. Foto:  Gogely / Creative Commons / CC-BY-SA-4.0 Tartessianové byli bohatí na kov. Foto:  Gogely / Creative Commons / CC-BY-SA-4.0 Lidé z Tartessosu se stali důležitými obchodními partnery Féničanů. Foto: Bucyrus / Creative Commons / CC-BY-SA-4.0

Město je pokládáno za nejstarší západní kulturní centrum. Řekové věřili, že v Tartessu započala evropská civilizace. Město bylo zničeno přibližně v roce 500 př. n. l. Kartaginci.

Nápadné shody mezi Tartessem a Atlantidou přivedly Schultena na myšlenku, že se jednalo o jedno a totéž, což by mohly dosvědčit topografické a kulturní podklady.

Objevuje se ve zdrojích z Řecka a Blízkého východu počínaje prvním tisíciletím před naším letopočtem. Foto: Gogely / Creative Commons / CC-BY-SA-4.0

MOKŘINY V PARKU ODHALUJÍ TAJEMSTVÍ

V roce 2011 vědecký tým pod vedením Richarda Freundema z University v Hartfordu prohlásil, že nalezl silné důkazy, které by potvrzovaly možnou existenci Atlantidy. Průzkum probíhal od roku 2008 za pomoci nejmodernější techniky a docílil tohoto tvrzení díky podzemním a podmořským průzkumům národního parku Doñ Ana, kde se podle všeho nacházejí zbytky starověkého města.

Vědecký tým pracuje s myšlenkou, že město zaniklé civilizace mělo kruhový půdorys. Ačkoli není Španělsko ostrov, téměř dokonale by vyhovovalo Platonovu popisu zaniklého města. Freundemův tým se také odvolává na filozofovy spisy, jež odkazují na tvrzení egyptského kněze, že bájná Atlantida ležela naproti městu Gadara, což je právě dnešní Cádiz.

Hartfodský badatel navíc objevil na území Španělska mnoho dalších měst, které mají kruhový půdorys.

Například Herodotus ho ve svých spisech umístil za Heraklovým pilířem. Foto: Gogely / Creative Commons / CC-BY-SA-4.0

TECHNIKA POMÁHÁ

Tým archeologů využívá ke svému zkoumání nejmodernější techniku, včetně satelitních snímků a speciálního radaru, ten umí mapovat strukturu povrchu až několik desítek metrů pod zemí.

Radar dokáže poměrně dokonale vykreslit mapy, které by měly upozornit na možné pozůstatky jakékoli civilizace. Veškeré rukou vyrobené předměty – ať už se jednalo o keramiku, či o pozůstatky staveb – mají jinou prostupnost než běžná hornina a jsou na výsledcích zkoumání znázorněny jinak.

Tartessianové byli bohatí na kov. Foto: Gogely / Creative Commons / CC-BY-SA-4.0

DALŠÍ OBJEVY NA ÚZEMÍ IBERSKÉHO POLOOSTROVA

Starobylé ruiny, nalezené na jižním pobřeží Iberského poloostrova, jsou podle odborníků pozůstatky stěny přístavů neznámého starověkého města. Na místě byly nalezeny stopy po Římanech, Řecích i po Féničanech.

Archeologická sonda určila stáří nalezených staveb před 10 000 lety. Freundemanovy objevy dosahují maximálně do období 4000 př. n. l. Odborníci z Merlin Burrows zkoumali potopené ruiny na severu od města Cádiz v Andalusii.

15 sídel podél pobřeží dokládalo výskyt staré civilizace. Mnoho vědců považuje nálezy za řecké či římské povahy, avšak díky moderním technologiím v podobě satelitních a leteckých snímků, lze tyto odhady poupravit a označit je za mnohem staršího původu.

Obyvatelstvo, žijící v těchto stavbách, mělo podle historika Tima Ackerse znát tajemství práce s cementem či metalurgickou činnost mnohem dříve než řecká a římská populace. Tyto stopy byly objeveny přímo na ruinách a testovaly se v italské laboratoři.

Lidé z Tartessosu se stali důležitými obchodními partnery Féničanů. Foto: Bucyrus / Creative Commons / CC-BY-SA-4.0
Foto: Úvodní foto: Gogely / Creative Commons / CC-BY-SA-4.0
Lokalita:
reklama
Související články
od Mirek Brát 12.8.2022 1.1tis
Jisté je, že objev elixíru mládí by změnil svět. Ovšem, ani nechtěná odchylka, oproti původně zamýšlenému produktu, nemusí být úplně nezajímavá. Stalo se to prý v nějaké alchymistické laboratoři v Číně v devátém století. Pravda, elixír mládí to zrovna nebyl. Svět to ale určitě změnilo! Tradičně je citováno, že objev černého střelného prachu mají „na svědomí“ čínští alchymisté […]
od Mirek Brát 12.8.2022 1.6tis
Píše se rok 1942 a v pracovně říšského vůdce SS je stůl pokrytý odbornými články, knihami, ilustracemi a fotografiemi. Jejich společným jmenovatelem je čáp bílý (Ciconia ciconia). Heinrich Himmler je nadšený. Čápi pomohou třetí říši srazit nenáviděnou Anglii na kolena! Čáp bílý je v Evropě velmi oblíbeným ptákem. Každé malé dítě přece ví, že děti nosí […]
od Mirek Brát 11.8.2022 2.1tis
Mohutný hrad v maďarském městě Eger se proslavil hrdinskou obranou proti Turkům v šestnáctém století. Památkou na tuto dobu jsou i rozlehlé hradní kasematy, ve kterých se údajně objevují i záhadné paranormální jevy. Straší zde snad duchové tureckých vojáků, kteří se pokoušeli do hradní pevnosti prokopat? Nutno dodat, že zatímco prvnímu útoku turecké armády hrad […]
od Dalibor Vrána 11.8.2022 2.4tis
Žralok bílý patří právem k nejobávanějším predátorům. Říká se o něm, že je to dokonalý stroj na zabíjení. Ve vodě je rychlý jako střela, má několik řad zubů ostřejších než čerstvě nabroušené nože a stisk jeho čelistí drtí kosti stejně nezastavitelně jako ocelový píst. Dlouhé roky byl pro většinu lidí jen příšerou z legend a […]
od Pavel Polcar 10.8.2022 2.4tis
Život princů a princezen není vždy bezstarostný, možná tak ten v pohádkách, ale v historii jejich životy většinou nekončily příliš vesele. Vypravme se do londýnského Toweru, v němž byli uvězněni princové Edward a Richard. Důvodem jejich uvěznění bylo zabránění stát se králem a zjevným dědicem. V dubnu 1483, kdy zemřel král Edward IV., se nakrátko stal […]