V letech 1922 až 1926 vedl německý archeolog Adolf Schulten (1870-1960) na jihu Španělska vykopávky u ústí řeky Guadalquiviru. Na severu od města Cádiz nalezl stopy antické obchodní metropole, jež byla označována jako Tartessus.
Město je pokládáno za nejstarší západní kulturní centrum. Řekové věřili, že v Tartessu započala evropská civilizace. Město bylo zničeno přibližně v roce 500 př. n. l. Kartaginci. Nápadné shody mezi Tartessem a Atlantidou přivedly Schultena na myšlenku, že se jednalo o jedno a totéž, což by mohly dosvědčit topografické a kulturní podklady.
MOKŘINY V PARKU ODHALUJÍ TAJEMSTVÍ
V roce 2011 vědecký tým pod vedením Richarda Freundema z University v Hartfordu prohlásil, že nalezl silné důkazy, které by potvrzovaly možnou existenci Atlantidy. Průzkum probíhal od roku 2008 za pomoci nejmodernější techniky a docílil tohoto tvrzení díky podzemním a podmořským průzkumům národního parku Doñ Ana, kde se podle všeho nacházejí zbytky starověkého města.
Vědecký tým pracuje s myšlenkou, že město zaniklé civilizace mělo kruhový půdorys. Ačkoli není Španělsko ostrov, téměř dokonale by vyhovovalo Platonovu popisu zaniklého města. Freundemův tým se také odvolává na filozofovy spisy, jež odkazují na tvrzení egyptského kněze, že bájná Atlantida ležela naproti městu Gadara, což je právě dnešní Cádiz.
Hartfodský badatel navíc objevil na území Španělska mnoho dalších měst, které mají kruhový půdorys.
TECHNIKA POMÁHÁ
Tým archeologů využívá ke svému zkoumání nejmodernější techniku, včetně satelitních snímků a speciálního radaru, ten umí mapovat strukturu povrchu až několik desítek metrů pod zemí. Radar dokáže poměrně dokonale vykreslit mapy, které by měly upozornit na možné pozůstatky jakékoli civilizace.
Veškeré rukou vyrobené předměty – ať už se jednalo o keramiku, či o pozůstatky staveb – mají jinou prostupnost než běžná hornina a jsou na výsledcích zkoumání znázorněny jinak.
DALŠÍ OBJEVY NA ÚZEMÍ IBERSKÉHO POLOOSTROVA
Starobylé ruiny, nalezené na jižním pobřeží Iberského poloostrova, jsou podle odborníků pozůstatky stěny přístavů neznámého starověkého města. Na místě byly nalezeny stopy po Římanech, Řecích i po Féničanech.
Archeologická sonda určila stáří nalezených staveb před 10 000 lety. Freundemanovy objevy dosahují maximálně do období 4000 př. n. l. Odborníci z Merlin Burrows zkoumali potopené ruiny na severu od města Cádiz v Andalusii.
15 sídel podél pobřeží dokládalo výskyt staré civilizace. Mnoho vědců považuje nálezy za řecké či římské povahy, avšak díky moderním technologiím v podobě satelitních a leteckých snímků, lze tyto odhady poupravit a označit je za mnohem staršího původu.
Obyvatelstvo, žijící v těchto stavbách, mělo podle historika Tima Ackerse znát tajemství práce s cementem či metalurgickou činnost mnohem dříve než řecká a římská populace. Tyto stopy byly objeveny přímo na ruinách a testovaly se v italské laboratoři.
