Křesťanské Vánoce jsou založeny na příběhu o narození Ježíše Krista v palestinském městě Betlémě. Ale o který Betlém vlastně jde?

Tak je to psáno v evangeliu podle Matouše:

„Když se pak Ježíš narodil v judském (název starověkého státu, který se v současnosti dělí mezi stát Izrael a Palestinskou autonomii – pozn. red.) Betlémě za dnů krále Heroda, hle, do Jeruzaléma přišli mágové od východu.“ (Mt 2:1)

Ježíšovi rodiče Marie a Josef přitom mají do Betléma přijít z Nazaretu v Galileji. A protože nikde nenajdou ubytování, Marie porodí chlapečka ve chlévě a uloží ho do jesliček na krmení pro dobytek.

Zrození Páně na seně a slámě nám má připomínat právě sláma, kladená o Vánocích pod stůl. Jaké je ale to pravé místo Kristova narození? Betlémy totiž existují dva!

Překvapivé závěry

Betlém, do kterého je místo narození Ježíše kladeno, leží jižně od Jeruzaléma. Jenže stejnojmenná lokalita se nachází i nedaleko Nazaretu. Které z těch dvou měst se v minulosti stalo rodištěm Ježíše? Zdá se, že druhá možnost je pravděpodobnější.

Izraelský archeolog Aviram Ošri totiž říká: „Pokud se měl Ježíš narodit v Betlémě, pak to bylo v tom severním poblíž Nazaretu. Archeologické nálezy z tohoto místa tomu nasvědčují mnohem více než

v případě Betléma u Jeruzaléma.“ Svůj názor přitom Ošri zakládá na archeologických nálezech: „Neexistuje žádný archeologický důkaz, který by spojil judský Betlém s obdobím, ve kterém Ježíš žil.“ Proč ho tedy tolik lidí považuje za Kristovu „kolébku“?

Místo zasvěcené Adonisovi

V dobách vlády císaře Hadriána (76–138) je Betlém místem uctívání Adonise, který představuje antického řeckého ducha spojovaného s přírodním cyklem. Jde snad o další důkaz propojení Vánoc s pohanskými svátky?

Protože je případ Kristova rodiště nejednoznačný, objevují se i jiné spekulace. Oblast nedaleko Jeruzaléma se jako místo Kristova narození objevuje ve spise z 2. století, jehož autorem je křesťanský teolog a filozof Justin Mučedník (100–165).

Říká se ale rovněž, že se Ježíš narodil přímo v Nazaretu. Jaká lokalita je tedy ta správná?

Datum narození neznámé

Záhad kolem narození Krista je ještě mnohem víc. Předmětem sporů je totiž i rok, kdy měl Ježíš přijít na svět. Údaje z evangelií, podle kterých je možné se orientovat, poskytují pro pátrání po správném letopočtu hned několik stop.

V Kristově vlasti vládne Herodes Veliký (74 př. n. l.– 2/3 n. l.), dochází zde ke sčítání lidu a na nebi se objeví nezvykle zářící hvězda. Čemu tyto indicie napovídají? Bezpečně z nich lze říci, že Ježíš se narodil ještě před Herodovou smrtí.

Jenže i její časové zařazení je sporné! Obvykle se uvádí rok 4 našeho letopočtu. Zdá se ale, že k Herodově skonu muselo zřejmě dojít dříve.

Poukazuje na to nejen propočet trvání vlád jeho synů, ale i zatmění slunce, které se má podle židovského historika Josepha Flavia (37/38–100) odehrát před Hérodotovou smrtí. K němu totiž dojde roku 4 našeho letopočtu, ale také o rok dříve!

Betlémská hvězda

Otázka toho správného data Ježíšova narození se zdá být neřešitelnou. Světlo do případu nevnáší ani výskyt komety, popisované v Bibli jako hvězda betlémská, třebaže měla zářit velmi jasně.

Hvězdáři totiž hlásí zjevení planoucí létavice až později. Udávají, že se tak má stát v roce 7 našeho letopočtu. Které z dat je tedy nejpravděpodobnější?

Jak podotýká publicistka Radka Kvačková (*1944):

„Porovnáním údajů o vystoupení Ježíšova předchůdce Jana Křtitele v 15. roce vlády císaře Tiberia, tedy roku 28 n. l., a samotného Ježíše, jemuž tehdy bylo asi třicet let, vychází rok Ježíšova narození skutečně na dobu kolem přelomu letopočtu.“

Kdy přesně se ale narodil muž, jehož příchod slavíme na Štědrý den? To zůstává předmětem hádanek.