Svatebčané rozdávají úsměvy. Když pár stvrdí svůj svazek polibkem, roznese se okolím nadšený potlesk. Další krásná svatba. Toto místo ale neadorují jen zamilovaní, pomáhá prý lidem po mrtvici, s obrnou a depresemi…

Strašidla a tajemné zvuky, husí kůže a zimnice. Nic z tak známých projevů mnohých míst, která údajně oplývají paranormálními jevy, tady nezažijete. Naopak.

Nedostavěný středověký chrám v Panenském Týnci lounského okresu bývá značen puncem nejvíce pozitivního místa u nás. Pohledem psychotroniky se tu totiž mají ve tvaru kříže protínat dvě energetické zóny – a jejich setkáním se prý jejich síla ještě násobí.

Že na tyto věci nevěříte? Panenský Týnec stojí za návštěvu i tak. Fascinující vertikály nehotového pozdně gotického chrámu drápající se k nebi učarují i naprostým materialistům…

Klášter hoří!

Není kam spěchat. Tak by se dala v kostce realizovat atmosféra a zároveň i mnohasetletý postoj iniciátorů stavby svázaných se zdejším chrámem Panny Marie.

Původně tu stojí dřevěný chrám, o kterém toho mnoho nevíme, roku 1316 však iniciuje rytíř Plichta ze Žerotína (1291–1322), jehož otec Panenský Týnec zřejmě založil, začátek kamenné stavby.

Zřejmě by se velmi podivil při zjištění, že se sem ještě v 21. století pohrnou stovky lidí, aniž by bylo jeho dílo dokončeno. Sousední klášter, ze kterého dnes můžete obdivovat členitý, mysticky vyhlížející vchod, totiž s rokem 1382 zhltnou plameny.

Plánovaný veliký trojlodní dvouvěžový klášterní kostel v tu chvíli dostane stopku – jednoduše z finančních důvodů. Jediné, co se podaří dokončit, bude až později barokní zvonice. A to značně mimo původně zamýšlený koncept.

Schovají ji. Až moc dobře…

Chrám tak dnes vidíte jako 21 metrů dlouhé kněžiště sápající se do 20 metrů výšky, které přechází na síňové trojlodí. Pohledem na západ spatříte zachovanou jižní zeď s portálem a dále z většiny jen základy. Tři z lodních pilířů šly totiž k zemi.

A na tom čtvrtém stojí dnes zvonice. Je to škoda, i novodobé výzkumy potvrdí, že byla posléze na stavbu najata huť německo-českého architekta Petra Parléře (1332/1333–1399).

Chrám Panny Marie se tak mohl slávou řadit mezi skvosty, jakými jsou Karlův most, kaple Všech svatých na Pražském hradě, Katedrála svatého Víta, Václava a Vojtěcha a mnohá další.

Spekuluje se také, zda se právě Panenský Týnec nemohl stát místem posledního odpočinku ostatků princezny a světice Anežky Přemyslovny, zvané Česká (asi 1211–1282).

Ta byla sice pohřbena v kapli Panny Marie klášteru na Františku, ale z obav před husitským drancováním bylo její ukryto jinde. A to až příliš dokonale…