Je to jedna z nejpodrobněji zkoumaných kryptozoologických nahrávek všech dob. Přesto ani dnes, po 65 letech, neexistují jednotné závěry.
Dokonce i jindy rázní skeptikové jsou v tomto případě při vynášení soudů opatrní. Řeč je o videu, které pořídila dvojice badatelů při výpravě za americkým bigfootem v severní Kalifornii.
Roger Patterson (1933–1972) v té době už není žádným nováčkem.
O bigfoota, známého také jako seskveč, se začal zajímat už v roce 1959. O tři roky později se vydal do jeho teritoria na severozápadě USA, kde si mohl prohlédnout jeho čerstvé stopy. Tehdy se v něm nadšení pro výzkum bigfoota rozhoří naplno.
V roce 1966 o něm publikuje knihu a v následujícím roce ho spatří na vlastní oči, přičemž pořídí slavnou nahrávku. Její pravost se dodnes nedaří vyvrátit ani zarputilým skeptikům. Je na videu skutečně americký sněžný muž?
ŠTĚSTÍ SE USMÁLO
Pattersona na výpravě doprovází jeho přítel Robert Gimlin (*1931) a zpočátku není dvojice příliš úspěšná. Ovšem 20. října 1967 se jejich život obrátí naruby.
V oblasti nedaleko hory Blue Creek, kam se vydávají v sedle na koních, brzy odpoledne, stanou tváří v tvář mohutnému tvoru. Měří asi 220 cm a jeho tělo pokrývá hustá hnědošedá srst.
Muži se dostanou do blízkosti méně než deset metrů a tvor si jich vůbec nevšímá. Ovšem koně jsou neklidní. Patterson opatrně sesedne a sáhne po kameře. To už se seskveč vzdaluje.
Muž se ho s kamerou v ruce snaží doběhnout, a když se dostatečně přiblíží, zastaví a na bigfoota zaostří. Ten si to ráznou a velmi neobvyklou chůzí namíří směrem do lesa, přičemž se na kameramana několikrát ohlédne.
Výsledkem je minutová nahrávka, která je z větší části roztřesená, protože Patterson utíkal. Je však možné z ní dostat také několik ostrých a zcela zřetelných políček. Jak se k nim skeptici postaví?
VIDEO JE PRAVÉ!
Záběry údajného sněžného muže vyvolávají nebývalý zájem vědců. Mezi nimi se nenajde nikdo, kdo by zpochybnil pravost nahrávky. Debaty se ovšem vedou o tom, co Patterson natočil.
Antropologové se přou například o ochlupení na prstech, které není vlastní ani primátům. Pokud by šlo o skutečného tvora, musel by to být dosud neznámý druh. Velmi propírané je také nařčení, že jde o podvrh a film ve skutečnosti ukazuje muže v kostýmu.
Proti tomu se ale staví řada odborníků na biomechaniku, podle nichž není v možnostech lidského těla pohybovat se způsobem, jakým se pohybuje tvor na videu. Napodobit ho zatím nedokázali ani zkušení herci!
Dokazuje to, že Patterson v ničem nelhal a rozhodně se nepokusil o podvrh s domluveným figurantem, z čehož ho někteří nařkli?
NENÍ TO ČLOVĚK
Sovětský vědec Dmitrij Donskoj, tehdejší šéf oddělení biomechaniky Ústředního ústavu pro fyzickou kulturu zahájil formální akademickou studii filmu a stejně jako mnozí jeho kolegové napříč světem, dochází k závěru, že by bylo těžké, ne-li nemožné takový pohyb reprodukovat.
Chůzi filmovaného subjektu prý považuje za nenucenou, skutečnou a sebevědomou. Pohyby jsou koordinované a přesto nelidské. Pohyby rukou při chůzi připomínají sportovce na běžkách.
S těmito závěry se ztotožňuje i americký antropolog Grover Krantz (1931–2002). Oba muži si stojí za tím, že film zachycuje „velmi masivní zvíře, které rozhodně není lidskou bytostí“. Potvrzují závěry analýzy filmu existenci bigfoota?
Eva Soukupová
