Skip to content

Pochmurný Obří hrad: Sídlo gigantů, nebo brána do podsvětí?

Dravou šumavskou říčku Losenici podle pověstí v dávných dobách překlenovala prazvláštní lávka. Tvořila ji tři metry dlouhá kost, kterou údajně zdejší lidé nalezli v rozvalinách nedalekého Obřího hradu.

Kamennou tvrz totiž údajně vybudovali giganti. A podle některých teorií zde mohli na náš svět pronikat nemrtví!

Zataženou oblohu křižují blesky a osvětlují skalní ostroh pod vrcholem Valy. Na něm se ve skrytu šumavských hvozdů tyčí zbytky kdysi neobyčejně mohutného starověkého hradiště. „Něco tak impozantního určitě nemohli postavit lidé,“ šeptají si dodnes místní lidé a dávají tak za pravdu dávným vyprávěním, podle nichž sídliště kdysi postavili obři.

Napovídá tomu jak nebývale vysoká hradní zeď, jež podle archeologů dosahovala výšky až pět metrů, tak způsob zániku zdejšího areálu. „S lidmi toho obři nechtěli mít nic společného, a když k nim jednou přišel chudý krejčí s prosbou o nějakou tu výpomoc v nouzi, vyhodili ho.

Jeden z obrů prý po něm dokonce hodil kámen – jenže krejčí vzápětí zjistil, že se jedná o hroudu zlata,“ připomíná jednu z pověstí publicista Jan A. Novák (*1951). Může na ní být něco pravdy?

Padl hrad kvůli přírodní katastrofě?
ZNIČÍ HO SILNÉ ZEMĚTŘESENÍ?

Země je posetá desítkami rozdrcených balvanů. Z Obřího hradu zbývají dnes nad řekou Losenicí poblíž Kašperských Hor v okrese Klatovy už jen ruiny. Přestože v minulosti vznikne v Čechách několik podobných sídlišť, i když výrazně menších a hůře opevněných, v podstatě všude se archeologům v jejich troskách podaří objevit stopy válečného ničení a požárů.

Nic takového ale neplatí pro Obří hrad. Zdejší valy totiž vypadají tak, jako kdyby jimi něco nebo někdo mocně zatřásl. „V potaz by přicházelo zemětřesení, kdyby ovšem nepatřilo okolí k tektonicky klidným oblastem,“ upozorňuje záhadolog Vladimír Liška (*1955). Patřila snad třímetrová kost, jež zde byla kdysi údajně nalezena, skutečně obrům? Žádného zvířete žijícího na našem území totiž být nemohla. Ani pažní kost největšího evropského dinosaura nedosahovala tak úctyhodných rozměrů a měřila „jen“ 1,7 metru.

Vytvořili Obří hrad Keltové?
SLOUŽÍ JAKO KELTSKÁ SVATYNĚ?

Vousatý keltský kněz pozvedne hlavu k nebesům. „Utiš, bože, svůj hněv,“ žádá. Podle archeologů postaví Obří hrad v šumavských lesích okolo 6. století př. n. l. pravděpodobně Keltové. Učiní tak na zcela nevyhovujícím místě.

Vždyť hradiště se nachází ve výšce cca 980 m n. m. a navíc na ostrohu, který často zasahují blesky. Šlo tedy zřejmě o nějaký typ svatyně. Patrně se zde čas od času, snad i při slunovratu, scházeli druidové a vzývali vládce hromů, boha Taranise. Právě on jim prý měl propůjčit schopnost vytvářet umělé blesky a oslepovat jimi své protivníky. Svým tvarem však místo nápadně připomíná přistávací plochu. Mohlo hradiště sloužit i k návštěvám z vesmíru?

Proč se toho v rozvalinách najde tak málo?

UPALUJÍ OBĚTI ZAŽIVA

„To je zvláštní,“ kroutí hlavou archeologové, když v rozvalinách Obřího hradu provádějí průzkum. V podstatě nic kromě pár keltských mincí se jim totiž nepodaří objevit; žádné zbraně, žádné zbytky keramiky, nebo předměty denní potřeby, jako je obvyklé.

A to i přesto, že druidové na podobných místech často upalují oběti zaživa, aby tak utišili hněv boha Taranise. Žádné stopy po ohni však archeologové v troskách nenajdou. Podle záhadologů totiž hradiště vzniklo z úplně jiných příčin.

„Mnohé kopce byly považovány za vstupy do podsvětní říše. Taková místa byla prohlášena za nebezpečná, neboť odsud mohli beztělci pronikat z říše mrtvých. Není vyloučeno, že takovým vstupem do jiného světa byl i Obří hrad,“ myslí si Liška. Znamená to snad, že hradiště zničily nemrtvé bytosti, jimž se podařilo probojovat se do našeho světa?

Autor článku: Pavel Besta

Foto: Wikipedia, kuduznudy.cz, stezkypohanstvi.cz, kampocesku.cz
AKTUÁLNÍ VYDÁNÍ
Sdílej!
Komentáře
Další články z rubriky záhady Zobrazit více …

Nenechte si ujít další zajímavé články