Renesanční umělec a vědec Leonardo da Vinci (1452 – 1519) přichází s prvním vlhkoměrem, přístrojem, který měří vlhkost vzduchu. Jeho základ je geniálně jednoduchý, používá totiž lidské vlasy!

Ty umí pohltit a udržovat vodu a podle vlhkosti mění svoji délku. V přístroji se jednoduše napnou tak, aby k nim měl přístup vzduch, a páčka ukazuje změnu jejich délky. Nejpřesněji prý ukazují blonďaté!

DŮM ZA DOBROU PROGNÓZU

Rozmary počasí zamotají hlavu i budoucí královně Alžbětě I. (1533 – 1603). Při korunovaci totiž předvídají úspěch nebo neúspěch vlády! Kdo se trefí, dostane odměnu, jinak ale skončí v rukou kata. Který odvážlivec si troufne tvrdit, jak bude 15.

ledna 1599? Dvořané najdou v Cambridgeském vězení doktora Johna Dee (1527 – 1609), který je souzen pro spolky s ďáblem. Úkol přijímá a jeho předpověď se 100% vydaří! S královnou jásají davy poddaných.

Za svou odměnu si John koupí dům poblíž Londýna.

MÍSTO ČAROVÁNÍ ČÍSLA

Zásluhou dvou vědců přicházejí na svět vynálezy, díky kterým se odhady konečně mění v přesná čísla. Astronom a fyzik Galileo Galiei (1564 – 1642) v letech 1606-1607 zjišťuje, že výška vodního sloupce v trubičce se mění podle teploty okolního vzduchu.

Máme první teploměr! Jeho žák Jan Evangelista Torricelli (1608 – 1647) se zase roku 1644 krotí vzduch – zabývá se jeho atmosférickým tlakem. Experiment s trubicí naplněnou rtutí a pak převrácenou ale lidi nepřesvědčí.

Historie mu ovšem dá za pravdu – je vynálezcem rtuťového tlakoměru. Události dostávají spád a roku 1649 už ve francouzském městě Clermont oběma přístroji pravidelně měří.

POVOLENÍ JEDINĚ OD BOHA

Profesor Tadeáš Polanský (1713 – 1770) z univerzity v Olomouci píše dílo „Fyzikální experimentální disertace podle principů Aristotela a peripatetické školy o hromu a blesku, čili o zablesknutí a o úderu blesku, proti názorům a domněnkám antiperipatetiků.

“ Nechybí v něm kapitola o démonech, zneužívajících různé jevy ke škodě lidí a k uvádění smrtelníků do neštěstí. Démoni prý mají moc a sílu hýbat blesky, avšak ty prý mohou být „příčinou hřmění jen s povolením samého Boha.“

OVLÁDNE VÝBOJE

Benjamin Franklin (1706 – 1790), muž mnoha profesí (tiskař, novinář, přírodovědec, filosof i státník), si roku 1747 na své narozeniny dává úkol – bádat v oblasti elektřiny. O pět let později chystá nebezpečný pokus.

Rám s dřevěným křížem pokryje hedvábím (jeho manželka se zlobí, protože bylo původně určeno na její šaty) a na špici umístí železný hrot. Vyrobeného draka přiváže ke klubku provazu, na jehož druhém konci je těžký železný klíč a za bouřky vyráží ven.

Jiskry vyskakují od klíče a Benjaminovi dávají pěkné rány. Jasný důkaz, že blesk je elektrický výboj.