Podivné jevy na obloze: Kdo povoluje bouřku a koketuje s blesky

Renesanční umělec a vědec Leonardo da Vinci (1452 – 1519) přichází s prvním vlhkoměrem, přístrojem, který měří vlhkost vzduchu. Jeho základ je geniálně jednoduchý, používá totiž lidské vlasy!

Ty umí pohltit a udržovat vodu a podle vlhkosti mění svoji délku. V přístroji se jednoduše napnou tak, aby k nim měl přístup vzduch, a páčka ukazuje změnu jejich délky. Nejpřesněji prý ukazují blonďaté!

Blonďaté vlasy ukazují změny vlhkosti vzduchu nejdokonaleji.

DŮM ZA DOBROU PROGNÓZU

Rozmary počasí zamotají hlavu i budoucí královně Alžbětě I. (1533 – 1603). Při korunovaci totiž předvídají úspěch nebo neúspěch vlády! Kdo se trefí, dostane odměnu, jinak ale skončí v rukou kata. Který odvážlivec si troufne tvrdit, jak bude 15.

ledna 1599? Dvořané najdou v Cambridgeském vězení doktora Johna Dee (1527 – 1609), který je souzen pro spolky s ďáblem. Úkol přijímá a jeho předpověď se 100% vydaří! S královnou jásají davy poddaných. Za svou odměnu si John koupí dům poblíž Londýna.

Anglická královna Alžběta I. žádá na svoji korunovaci dokonalé počasí. Splnit její požadavek není jednoduché.

MÍSTO ČAROVÁNÍ ČÍSLA

Zásluhou dvou vědců přicházejí na svět vynálezy, díky kterým se odhady konečně mění v přesná čísla. Astronom a fyzik Galileo Galiei (1564 – 1642) v letech 1606-1607 zjišťuje, že výška vodního sloupce v trubičce se mění podle teploty okolního vzduchu.

Máme první teploměr! Jeho žák Jan Evangelista Torricelli (1608 – 1647) se zase roku 1644 krotí vzduch – zabývá se jeho atmosférickým tlakem. Experiment s trubicí naplněnou rtutí a pak převrácenou ale lidi nepřesvědčí.

Historie mu ovšem dá za pravdu – je vynálezcem rtuťového tlakoměru. Události dostávají spád a roku 1649 už ve francouzském městě Clermont oběma přístroji pravidelně měří.

Fyzik Galileo Galilei se stává tvůrcem prvního teploměru.

POVOLENÍ JEDINĚ OD BOHA

Profesor Tadeáš Polanský (1713 – 1770) z univerzity v Olomouci píše dílo „Fyzikální experimentální disertace podle principů Aristotela a peripatetické školy o hromu a blesku, čili o zablesknutí a o úderu blesku, proti názorům a domněnkám antiperipatetiků.“ Nechybí v něm kapitola o démonech, zneužívajících různé jevy ke škodě lidí a k uvádění smrtelníků do neštěstí.

Démoni prý mají moc a sílu hýbat blesky, avšak ty prý mohou být „příčinou hřmění jen s povolením samého Boha.“

Benjamin Franklin prokáže, že blesk je elektrickým výbojem.

OVLÁDNE VÝBOJE

Benjamin Franklin (1706 – 1790), muž mnoha profesí (tiskař, novinář, přírodovědec, filosof i státník), si roku 1747 na své narozeniny dává úkol – bádat v oblasti elektřiny. O pět let později chystá nebezpečný pokus.

Rám s dřevěným křížem pokryje hedvábím (jeho manželka se zlobí, protože bylo původně určeno na její šaty) a na špici umístí železný hrot. Vyrobeného draka přiváže ke klubku provazu, na jehož druhém konci je těžký železný klíč a za bouřky vyráží ven.

Jiskry vyskakují od klíče a Benjaminovi dávají pěkné rány. Jasný důkaz, že blesk je elektrický výboj.