Říká se mu doppelgänger. Podle některých mýtů jde o naše zhmotněné duchovní dvojče. Takové dvojče ovšem nevěstí nic dobrého. Těm, kteří za tajemných okolností spatří svého dokonalého dvojníka, totiž zbývají poslední chvilky života!

Jsou tajemní dvojníci znamením nevyhnutelného konce? Bylo to tak i v případě italského krále Umberta I.?

Koncem července roku 1900 přijíždí do města Monza, několik kilometrů od Milána, italský král Umberto I. (1844–1900).

V malé restauraci v tomto městě po svém příjezdu zažívá nejpodivnější setkání svého života, z něhož mu však už zbývají jen poslední hodiny. Ještě téhož večera po příjezdu do města se král se svým pobočníkem vydává na večeři.

Hned v okamžiku, kdy se u vážených hostů objeví majitel podniku, aby přijal jejich objednávky, si král všimne, jak jsou si vzájemně podobní. Tváří i stavbou těla téměř k nerozeznání!

Král na tuto podobu poukáže a dá se s mužem do řeči, během níž vyjde najevo, že je spojuje nejen vzhled, ale rovnou celá řada pozoruhodných shod, jako by dva muži žili jedním životem.

Takové šokující podobnosti jsou známé především u dvojčat, která byla hned po narození oddělena. Hostinského s králem však zcela určitě žádné krevní pouto nespojuje. Jak je tedy možné, že jsou si jejich životy tolik podobné?

Dvojník tělem i duší

Současná americká spisovatelka Aubrey Nye, která tajemným dvojníkům věnovala celou knihu, se detailně zabývala také případem Umberta I. a jeho doppelgängera.

„Oba se narodili ve stejný den a rok ve stejném městě, a měli stejné jméno. Oba se oženili 22. dubna 1868. Obě ženy se jmenovaly Margareta, oba měli syna jménem Vittorio,“ vyjmenovává podobnosti. Tím ale výčet nekončí.

Oba také prokázali stejnou sílu charakteru. „Byli vyznamenáni za statečnost současně ve dvou případech, a to poprvé v roce 1866 a podruhé v roce 1870, kdy každý z nich byl povýšen na četaře a velitele sboru,“ doplňuje Nye.

Může být taková podobnost jen souhrou náhod? Král je svým dvojníkem natolik ohromen, že se rozhodne udělat z něj hned příštího dne korunního kavalíra Itálie.

Osudná synchronicita  

Umberto svého pobočníka žádá, aby se ujistil, že majitel restaurace dalšího dne za králem dorazí. Jenže když pro muže pošle, dozví se, že jeho dvojník zemřel při přestřelce.

Šokovaný a zarmoucený král rychle zjišťuje, kdy a kde se bude konat jeho pohřeb, aby se alespoň mohl dostavit na poslední rozloučení s cizincem, se kterým se cítil tak úzce spjat. Jejich pouto je ovšem silnější, než by si panovník přál.

Ve stejný okamžik se totiž ozvou tři výstřely. První kulka mine cíl, ale dvě další míří přímo do králova srdce. Odehrál se zde fascinující případ synchronicity, jak bývají neuvěřitelné shody náhod nazývány, nebo bylo jejich setkání předzvěstí blížící se smrti?

Podle některých tvrzení je možné, že hostinský doplatil na podobu s králem a byl zavražděn omylem, když se atentátník zmýlil. To však nevysvětluje záhadnou shodu v jejich životech. Byla stejná smrt jen dalším shodným a předurčeným bodem jejich osudů?