Uznávaný vědec píše ve svých knihách o možnosti hypnotismu pro vojenské účely. Je přesvědčený, že jde tuto schopnost využít pro bojové akce. Je ale skutečně obdarován uměním používat sílu mysli?
Muž známý jako George Hoben Estabrooks (1895–1973) byl velmi uznávaný kanadsko-americký harvardský vědec a psycholog, který sloužil jako předseda katedry psychologie na Colgate University a kupodivu se později stal templářským rytířem a svobodným zednářem.
Ve čtyřicátých letech Estabrooks rozsáhle píše o možnosti využití hypnotismu pro vojenské účely. Později vypráví, že byl během první světové války předložen americkému námořnictvu překvapivý návrh.
Sám vědec totiž navrhl vést ponorku, kterou by pilotoval zajatý kapitán pod jeho hypnotickou kontrolou. Co všechno se mu povedlo a opravdu dokázal hypnózu používat?
Přiznání
Absolvent Harvardu a předseda psychologie na Colgate University v Kanadě přichází v roce 1943 s šokujícím odhalením.
„Mohu zhypnotizovat člověka bez jeho vědomí nebo souhlasu,“ chlubí se Estabrooks a veřejně dodává, že pracuje pro CIA a FBI jako člověk, který se zaměřuje na profesionální hypnózu.
Za svůj život napsal své tři nejžádanější knihy, mezi nimiž je i jedna, ve které pojednává o možnosti využití hypnotismu pro vojenské účely. Odhaduje, že zhruba pět procent lidí je vynikajícími kandidáty pro hypnózu, avšak většina z nich trpí poruchou identity.
Estabrooks také tvrdí, že během své kariéry hypnotizoval vládní agenty pro zpravodajské operace a další vládní služby. Má to ale háček. Podle historiků je velmi obtížné posoudit pravdivost jeho tvrzení a činů. Jak moc jsou jeho přiznání pravdivá?
Hypnóza ve válce
Mezi údajné Estabrooksovy nápady patří třeba myšlenka využít zajatého kapitána a použít ho k bláznivému pokusu. Během krátké doby se ho pokusí zhypnotizovat a jako pokusného králíka vyslat přes minová pole proti německé námořní obraně. Plán však selhává.
Washington tuto strategii odmítá jako příliš riskantní a také nevěří, že existuje speciální hypnotická metoda, která by toto dokázala. Následují další léta přesvědčování a různých snah o prosazení hypnózy jako výkonné zbraně.
Estabrooks později také provádí své hypnotické experimenty na dětech a tím vyvíjí techniku výslechů pro mladistvé delikventy. Až konečně 13. dubna 1953 nařizuje šéf CIA Allen Dulles vytvoření programu kontroly mysli, známého jako MK-Ultra.
Časem jsou američtí vojenští psychiatři pracující ve vojenských nemocnicích běžně školeni v používání hypnózy. Je pravděpodobné, že důležitou roli v tom hrál vývoj doktora Estabrookse.
Podaří se jednoho dne ovládnout tuto sílu a použít ji třeba i k ozbrojeným operacím?
Je hypnóza nebezpečná?
Hypnóza! Název vyvolává fascinující představy, od houpajících se hodinek až po poslušné osoby, které udělají vše, co jim hypnotizér přikáže. Co když se to ale přežene?
Faktem je, že tento nekontrolovatelný stav mysli může být v určitých případech i velmi nebezpečný. Dokládají to některé incidenty z minulosti.
V roce 2011 například umírá v americkém státě Florida jistý Wesley McKinley poté, co ho zhypnotizoval George Kenney, bývalý ředitel školy a samozvaný léčitel mysli.
Kenney byl amatérský praktik bez licence, přesto prý zhypnotizoval nejméně 75 studentů během pětiletého období.
Wesley souhlasil, že se nechá zhypnotizovat, aby zlepšil své výsledky u zkoušek, jenže se tím dopustil osudové chyby. Pokus totiž skončil jeho smrtí. Měli bychom tedy k hypnóze přistupovat s maximální opatrností?
