Výzkum, který vedli vědci z Centra pro zdraví lidského mozku při Birminghamské univerzitě, zahrnoval rekonstrukci procesu vyhledávání vzpomínek v mozku pomocí speciálních technik dekódování. Ty umožňují sledovat, jak se aktivuje paměť.

Účastníkům studie výzkumníci ukazovali obrázky, jež spojovali s jedním slovem. Po čase jim slovo zopakovali a dobrovolníci měli znovu popsat obrázek spojený s daným slovem.

Vědci zjistili, že když mozek vzpomíná, zaměří se nejdříve na hlavní význam objektu, a až poté připomíná podrobnější detaily. Člověk si tedy zapamatuje vizuální aspekt, vzory a barvy a pak následuje význam.

„Naše vzpomínky nejsou přesné repliky věcí, které jsme viděli. Paměť je rekonstrukční proces předurčený osobní znalostí a názory. Proto si někdy pamatujeme události, které se ale nikdy nestaly,“ řekl autor studie Juan Linde Domingo.

Vzpomínky tedy nejsou živé obrazy minulosti, ale jen její zkreslené, zaujaté a nepřesné reprezentace.