Město Nushabad leží uprostřed pouště v Íránu. Fascinující je ovšem jeho podzemí považované za skvost starověkého inženýrství. Před tisíci lety se jeho architektům podařilo vyprojektovat neobyčejné dílo.
V hloubce od čtyř do osmnácti metrů pod zemí vykopali komplex širokých chodeb a prostor umožňující v případě potřeby zde žít lidem i delší dobu.
Důmyslné rozvrstvení chodeb v několika podlažích, systém větracích šachet či specifických prostupů mezi patry byl unikátní.
Podle pověsti zde jednou cestoval sásánovský král, který se zde občerstvil vodou ze studny. Ta prý byla čistá a chladná a tak nařídil, aby se v okolí postavilo město. Tak prý vznikl Nushabad. V překladu to znamená „město chutné vody“.
JAKÝ MĚL ÚČEL?
Ale ať už vznikl Nushabad jakkoliv, zůstává záhadou jeho promyšlené a rozsáhlé podzemí. Do současnosti se spekuluje o účelu jeho vzniku.
Jedna z teorií vidí ve vybudování alternativního podzemního města klimatické podmínky. Ve dne je v těchto místech vedro, v noci naopak dost značný chlad až mráz. Jenže jaký by to mělo smysl, aby se ve dne lidé ukrývali v podzemí.
Staňte se naším Premium čtenářem a odemkněte si tento i tisíce dalších skvělých článků.
Navíc od nás obdržíte i celou řadu hodnotných bonusů!
Zprávu ve tvaru "CTU CLANEK" odešlete na číslo 903 33 20.
