19. ledna 1809: V americkém Bostonu přichází na svět Edgar Allan Poe, autor mnoha děsivých příběhů.
Domů     Neobjasněné události
Poslední záhada arktické vzduchoplavecké expedice
Mirek Brát
od Mirek Brát 26.11.2021
3.1tis
Námrazou ztěžklý balon Orel nouzově přistává na mořském ledu. Zdroj foto: Nils Strindberg, Public domain, via Wikimedia Commons
295
SDÍLENÍ
3.1tis
ZOBRAZENÍ

V červenci roku 1897 se vznesl k arktické obloze vodíkem naplněný balon Orel. V jeho gondole byla trojice švédských vzduchoplavců: Salomon August Andrée, Knut Fraenkel a Nils Strindberg. Zmizeli beze stopy.

Těla byla objevena až po více než třiceti letech. Příčina jejich smrti je poslední záhadou této odvážné expedice.

Snímek, který byl v roce 1930 pořízený  z fotografické desky exponované v roce 1897. Zdroj foto:  Nils Strindberg, Public domain, via Wikimedia Commons Andréeho arktická základna. Zdroj obrázku  Detroit Publishing Co., Public domain, via Wikimedia Commons

Mapa z trasou letu i následného pochodu výpravy. Zdroj obrázku:   Original English map : User:Johan ElissonTranslation : Sting, CC BY-SA 3.0 , via Wikimedia Commons Námrazou ztěžklý balon Orel nouzově přistává na mořském ledu. Zdroj foto:  Nils Strindberg, Public domain, via Wikimedia Commons

Duchovním otcem expedice zaměřené na let balonem k severnímu pólu byl Salomon August Andrée. Jednalo se o nadšeného propagátora balonového létání i zaníceného konstruktéra. V roce 1895 prezentoval švédským vědeckým akademikům vizi dobytí severního pólu vzdušnou cestou pomocí balonu. Zaujal nejen je, ale i celé Švédsko.

Směr severní pól

Dopravním prostředkem na cestu k severnímu pólu měl být balon Orel, který se dal částečně řídit pomocí lan vlečených po zemi. Trojice vzduchoplavců odstartovala z blízkosti Špicberk, poté je však už nikdo nespatřil.

Tajemství jejich zmizení objasnil až v roce 1930 nález učiněný posádkou norské lodi na Bílém ostrově.

Snímek, který byl v roce 1930 pořízený z fotografické desky exponované v roce 1897. Zdroj foto: Nils Strindberg, Public domain, via Wikimedia Commons

Bylo objeveno poslední útočiště Andréeho výpravy včetně poznámek, dokumentů i exponovaných fotografických desek.

Tragický konec cesty

Co se s výpravou stalo? Expediční balon se brzy pokryl námrazou, snaha řídit jeho let vlečenými lany nebyla úspěšná. Balon částečně havaroval, dílem nouzově přistál. Muži však byli na pobyt v arktické pustině celkem dobře vybaveni.

S vidinou záchrany z vnějšku či vlastními silami vydali se na pochod zpět na Špicberky. Počátkem října 1897 však všichni tři umírají. Nalezené ostatky členů expedice byly v roce 1930 převezeny do Švédska, zpopelněny a slavnostně pohřbeny.

Mapa z trasou letu i následného pochodu výpravy. Zdroj obrázku: Original English map : User:Johan ElissonTranslation : Sting, CC BY-SA 3.0 <https://creativecommons.org/licenses/by-sa/3.0/>, via Wikimedia Commons

Zbývalo vyřešit poslední hádanku, kterou byla příčina smrti. V jejich poslední základně byl totiž nalezen relativní dostatek potravin. Nechybělo palivo do kamen, zbraně a další vybavení. Badatelé tak ve snaze určit příčinu smrti členů nešťastné expedice maximálně využívali zápisů v denících i analogií, které poskytly podobné případy.

Rekonstrukce posledních dnů

Mezi teoriemi o příčinách smrti se objevuje i možnost sebevraždy některého z mužů. Je totiž podivné, že deníkové zápisky, pečlivě vedené i při náročném přesunu na Bílý ostrov po mořském ledu, končí jen několik dnů po dosažení pevné země.

Muselo se stát něco kritického, co přerušilo i rutinu zápisů do deníku. Z předchozích záznamů však vyplynulo, že celou trojici dlouhodobě provázely zažívací a střevní potíže. Jejich příčinou mohla být konzumace špatně tepelně upraveného masa ledních medvědů. V podezření je zejména parazit zvaný Trichinella spiralis.

Andréeho arktická základna. Zdroj obrázku Detroit Publishing Co., Public domain, via Wikimedia Commons

Proti teorii, že celá trojice zahynula na vyčerpání, pochlazení a dehydrataci způsobené akutní trichinelózou, stojí však hypotéza, že alespoň jeden z členů expedice, konkrétně Nils Strindberg, zahynul po útoku ledního medvěda či utonul.

Zbývající dva členové výpravy měli podlehnout otravě oxidem uhelnatým, který produkovala malá kamna užívaná k vytápění i vaření. Svoji originální verzi příběhu Andreého výpravy nabídl nedávno vydaný román Strindbergova hvězda švédského autora Jana Wallentina.

Podle ní našli členové expedice dvě relikvie, které jim otevřely bránu do severského podsvětí. Ať už to bylo s posledními dny Salomona Augusta Andréeho, Knuta Fraenkela a Nilse Strindberga jakkoli, pokoj jejich statečným, pro vědu, dobrodružství a lidské poznání zapáleným duším!

Foto: 1 - Nils Strindberg, Public domain, via Wikimedia Commons, 2 - Nils Strindberg, Public domain, via Wikimedia Commons, 3 - Original English map : User:Johan ElissonTranslation : Sting, CC BY-SA 3.0 , via Wikimedia Commons, 4 - Detroit Publishing Co., Public domain, via Wikimedia Commons
Lokalita:
reklama
Související články
od Eva Soukupová 19.1.2022 73
Majestátní Boeing 377 Stratocruiser se pyšní přezdívkou Romance v oblacích. Letecká společnost Pan America v něm jako první aerolinka nabízí luxusní cesty kolem celého světa. A právě během jedné z nich, 8. listopadu 1957, se romance změní v horor. Co přesně se stalo, nikdo netuší, ale stroj se 44 lidmi na palubě navždy zmizí z […]
od Eva Soukupová 19.1.2022 837
V roce 1902 se depozitář Národního muzea rozšíří o dva zajímavé exempláře. Šlechtic Bohuslav Jiruš mu ve své závěti odkáže dvě bedny, jejichž obsah dosud není znám.     Významný lékař, botanik a nadšený cestovatel totiž ustanoví, že smějí být otevřeny až 200 let po jeho smrti, tedy v roce 2101! Jaký má jeho odkaz […]
od Dalibor Vrána 18.1.2022 1.9tis
Skvěle padnoucí oblek, parádní zbraně a chuť i schopnost rvát se za správnou věc. Přesně tak máme díky známé filmové sérii zaškatulkovány muže v černém. Mají chránit Zemi před „šmejdem z vesmíru“, jak zní jejich motto. Jenže co když oni sami vůbec nejsou lidé? Následující příběh z Japonska tomu nasvědčuje! Japonské Tokio se dávno ponořilo […]
od Mirek Brát 14.1.2022 1.9tis
Rok 1946 nebyl pro Evropu jednoduchým obdobím. V paměti byly stále hrůzy druhé světové války, avšak vztahy mezi bývalými spojenci značně ochladly. Studená válka a železná opona se už chystaly rozdělil svět na dva mocenské bloky. Do takové atmosféry začaly ze Švédska přicházet stále další a další hlášení o pozorování neznámých raket. Začalo se jim říkat […]
od Adriana Vojtíšková 13.1.2022 2.9tis
Někdejší první dáma Argentiny Eva Perón (1919–1952) umírá jako teprve třiatřicetiletá na rakovinu dělohy roku 1952 v Buenos Aires…     Když populární Evita zemřela, bylo rozhodnuto, že její tělo bude odborně nabalzamováno. Její manžel, argentinský prezident Juan Domingo Perón (1895–1974) si poté vzal Evitino tělo s sebou do exilu, který trávil postupně ve Venezuele, […]