Ruský folklór nabízí zkazky o různých tajemných postavách. Jednou z nich má být i Baba Jaga, která si získala místo i v českých pohádkách, a ještě dnes prý obývá hluboké sibiřské lesy.

Podle starých legend má stará jaga podobu vyhublé stařeny s kovovým zubem a její příchod doprovází vítr.

Obydlím Jagy je dřevěná chalupa stojící na kuřecích nožkách, která se sama dokáže pohybovat po lese a při chůzi se točí dokola. A k příchozím vždy otáčí se zády. Jediný způsob, jak se může člověk dostat dovnitř je heslo, které zní:

Otoč se k lesu zády a ke mě vchodem. Pokud je kolem chalupy plot, je zdobený lidskými kostmi a s lebkami.

Proč by někdo takové obydlí a Jagu hledal? Podle legend dokáže tato čarodějnice lidem znovu vrátit jejich mládí. Sama toto kouzlo používá pro to, aby dočasně omládla, když se snaží zmást cizince.

Přestože je Jaga zlá, bývá prý často vyhledávána pro svou moudrost, o kterou je ochotná se ve výjimečných případech s cizinci podělit. Záleží často na tom, co cizinec nabídne jako protislužbu. Je obecně známé, že oblíbeným jídlem Jagy jsou lidské děti.

Jaga není vždy sama, po temných hvozdech ji někdy doprovází nesmrtelný Kostěj, o jehož vzhledu nejsou dodnes jasné představy.

Legendy ho však vyobrazují jako démona, který vládne počasí a sám se dokáže proměnit ve vichřici, jako vítr pak křičí a vříská, čímž děsí zbloudilé v lese.

Kostěj se také dokáže neobyčejně zklidnit, a svým hlasem dovést člověka až k usnutí. Dělá tak často ve chvílích, kdy unáší zbloudilé mladé dívky, pro které má Kostěj slabost.

Jediným způsobem, jak podle legend Kostěje zabít je zničit jehlu, která ukrývá jeho duši. Ta ale leží na dně moře, mezi kopou jiných jehel.