Odedávna existuje celá řada lidových pověr. Ty skutečně nejděsivější z nich se pak většinou týkaly temné části dne, tedy noci. Lidé pevně věřili, že za tmy se nemá vycházet z domu a není ani dobré dívat se z okna.

S čím tento mýtus souvisí a čeho by se měl člověk při nočním pohledu z okna vlastně vůbec obávat?

Věřilo se, že noc je časem temných sil a zlých duchů, kteří se ukazují pouze pod rouškou tmy. Podívat se v noci z okna znamenalo být spatřen temnými silami, což samo o sobě prý často přinášelo neštěstí…

Pozornost zlých démonů

Existuje i prastará víra, která se údajně traduje až do dnešních dnů.

Podle ní by se člověk v noci neměl už vůbec v žádném případě dívat z okna přímo do okna někoho jiného, zejména pak tehdy, pokud se jedná o okno bytu nebo domu, kde z neznámých důvodů už dlouho nikdo nepobývá.

Věří se, že v takových domech možná i trvale žijí zlí démoni, které lidé svým pohledem k sobě přitahují.

Protiklad dne a noci

Dobří duchové pak okny do našich domovů vstupují naopak za denního světla.

Příbuzní a blízcí, kteří opustili náš svět, nás tedy navštěvují během dne, v noci pak však mohou do našich domovů proniknout právě nejrůznější negativní démoni a s nimi samozřejmě také negativní energie.

Světlo jako maják

Proč ale do našich obydlí chce tato negativní energie vůbec proniknout? Jedná se prý o ztracené duše a démony, kteří létají, když na zemi nesvítí slunce. V noci mohou vidět světlo v rozsvícených oknech a vniknout k nám.

Vzdáváme se ochrany…

Dříve se okna na noc chránila okenicemi, později zatemňovala tlustými závěsy. Když démoni a zlí duchové hledali kořist, nemohli vidět světlo v oknech a proniknout do domu.

Avšak v poslední době jsme přestali okna zakrývat, což údajně začalo všechny nečisté entity přitahovat jako můry k ohni v naději, že z nás vysají energii. Duchové totiž nedokážou vytvořit energetické pole, a tak se potřebují živit energií naší.

Tím, že dnes již okna tak důkladně nezakrýváme, vystavujeme se prý skutečně velkému nebezpečí. V dřívějších dobách se dokonce i postele zakrývaly baldachýnem, čímž se v noci uzavíraly před temným světem.

A když se narodilo dítě, byla postýlka, kde spalo, také přikrývána volnou látkou.