Skip to content

Pravda o smrti Karla IV: Šlo o otravu?

Na sklonku roku 1350 Karel IV. zmizel. I ve šlechtických kruzích se o stavu vladaře pouze spekulovalo. Byl otráven? Umírá? Co přesně se tehdy stalo? Až o několik století později se dozvídáme, proč byl Karel IV. upoután na lůžko.

Co prozradila dnešním vědcům císařova kostra? Jak Karel IV. doopravdy zemřel?

Když v roce 1378 umíral Karel IV., císař římský a král český, vůbec se nepodobal pozdějším sochám a kresbám hrdě stojícího muže pevné postavy s ušlechtilou tváří intelektuála, který se staral o stavby chrámů, založil univerzitu i Nové Město pražské a nesmírně pozvedl český stát.

Na lůžku spočíval nahrbený dvaašedesátiletý stařec. Tvář měl zohyzděnou četnými úrazy. K prvním vážnějším zraněním přišel už v mládí při rytířských turnajích a bitvách, v dospělosti pak také ve slavné bitvě u Kresčaku, do níž provázel svého otce Jana Lucemburského.

Hřbet nosu měl Karel výrazně ohnutý doleva po sečném poranění, jizvy na dolní čelisti, způsobené téměř smrtelným úrazem, ve stáří nepříliš úspěšně zakrýval bílý vous. Co se tehdy vlastně stalo? Opravdu jej otrávili?

Karel IV. patřil ke statným mužům s tváří zjizvenou od soubojů. Na co vlastně zemřel?
KRÁL OCHRNUL

Na konci roku 1350 ochrnul tehdy čtyřiatřicetiletý český král Karel IV. na všechny končetiny. Brzy se po evropských dvorech začalo proslýchat, že tehdy žhavý kandidát na římský císařský trůn byl otráven.

Podezření padlo na císařova bratra Jana Jindřicha, moravského markraběte, který toužil po trůnu. Podle jiné teorie měli za otravou stát někteří čeští šlechtici, kteří se báli, aby nepřišli o původně královské majetky, které si sami zabrali nebo jim je zastavil Karlův otec Jan Lucemburský. Mocní z celé Evropy se začali dohadovat, kdo ho na trůnu nahradí. Antropologické výzkumy kosterních pozůstatků Karla IV., prováděné od roku 1977 profesorem Emanuelem Vlčkem, ale přinesly překvapující zjištění.

Nešlo totiž o žádnou otravu nebo zánětlivé onemocnění. Výzkum odhalil na levé straně krční páteře ve výši 3. až 5. obratle stopy krevního výronu, takže muselo jít o vážný úraz. Kde k němu ale Karel IV. přišel?

V žádné kronice není psáno, že by se na podzim 1350 český král dostal do nějaké šarvátky, nebo dokonce válečné vřavy. K čemu tedy došlo?

Výzkum odhalil na levé straně krční páteře ve výši 3. až 5. obratle stopy krevního výronu
OSUDOVÝ RYTÍŘSKÝ TURNAJ

Karel IV. miloval rytířské turnaje. Zúčastňoval se jich na zapřenou jako neznámý rytíř. Tvář měl vždy zakrytou hledím přílby a byl představován pod cizím jménem i erbem. Jinak to ani nešlo – nesměl svou zálibou pohoršit vznešené evropské královské dvory, a především pak papeže, který na něj kvůli tomu pohlížel s nelibostí.

Je spolehlivě doloženo, že například roku 1347 se zúčastnil pod cizím jménem slavného rytířského turnaje v Rothenburgu v jižním Německu, kde se mu utajení nepodařilo udržet. Začátkem října 1350 se pak vypravil do Itálie, kde opět pod cizím jménem a erbem neodolal možnosti zúčastnit se jednoho z velkých, a především věhlasných turnajů.

Tentokrát jej však potkala osudová smůla. Narazil na příliš schopného soupeře. Po nešťastném úderu dřevcem do přilby srazil protivník krále z koně. Muži z jeho doprovodu i přítomný osobní lékař s hrůzou zjistili, že nemůže hýbat končetinami.

Nikdo z diváků naštěstí netušil, kdo vlastně je ten cizí zraněný rytíř, jehož tvář se skrývala pod hledím přílby. Karel utrpěl velice vážné zranění. Měl těžce zhmožděnou krční páteř, úder dřevcem mu přerazil oba kloubní výběžky dolní čelisti.

Při turnaji obdržel zásah do obličeje, který by byl pro jiné úderem smrtelným.
MALÁ ŠANCE NA PŘEŽITÍ

Mohla za to nejspíš těžká přílba, která se po nárazu dřevce zaryla zezadu do páteře a vepředu prolomila bradu. Okamžitě následoval mohutný otok jazyka, téměř se uzavřely dýchací a polykací cesty. I dnes by šlo o velice vážné zranění a šance na přežití by byly velice problematické.

Podrobné zkoumání lebky Karla IV. ve 20. století umožnilo poměrně přesně rekonstruovat, co se vlastně v daleké Itálii na rytířském turnaji odehrálo. Po děsivé ráně dřevcem do přílby měl Karel IV. přeražené především oba kloubní výběžky dolní čelisti.

Po takovém zranění by v jeho době většina postižených rychle zemřela. Karel ale nebyl žádným neduživým slabochem – měl atletickou svalnatou postavu jako pravý rytíř. Právě skvělá fyzická kondice zásadně přispěla k tomu, že Karel IV. dokázal překonat první nejkritičtější okamžiky po úrazu a zůstal naživu.

STŘEDOVĚKÁ PRVNÍ POMOC

Králův doprovod byl v šoku. Rychle Karla odnesli z turnajového prostranství z očí zvědavců. Král krvácel z úst, rychle se rozvíjely otoky jazyka a krku. Zkušený italský turnajový ranhojič věděl, že musí okamžitě zajistit dýchání zraněného.

Zastavil krvácení a odstranil z úst krevní sraženiny. Pak se pokusil uvolnit hluboko zaraženou bradu. Nejprve pravděpodobně vysunul ulomenou bradu vzhůru a zlomeninu zpevnil zlatým nebo stříbrným drátem, který provlékl mezi zuby.

Musel také ošetřit potrhané sliznice, okostici a zřejmě i tržné rány na kůži. Král nehýbal rukama ani nohama. První odborný zásah dnes už neznámého italského turnajového chirurga nepochybně Karlu IV. zachránil život a pomohl k uvolnění míchy.

Ochrnutí ale bylo jen otázkou času. Všem zúčastněným bylo jasné, jak hrůzná budoucnost by bezmocného Karla IV. čekala.

kdyby nebylo včasného zásahu italského doktora, král by nepřežil.
JAK UTAJIT PORÁŽKU A ZRANĚNÍ

Těžce zraněný král se i přes děsivé zranění zotavil alespoň natolik, aby byl schopen daleké cesty domů. V Itálii nemohl déle zůstávat – ve hře byla královská pověst. Účast na turnaji, a především porážka a těžké zranění musely zůstat navždy utajeny před celým okolním světem.

Vždyť český král Karel IV. měl v té době císařskou korunu doslova na dosah ruky! A papež Klement VI., jak víme, jeho zálibu v turnajích rozhodně neschvaloval. Zhruba po deseti dnech byl Karel IV. mimo největší nebezpečí života, a proto jej přátelé a věrní služebníci tajně převezli do Čech a ukryli nejspíš na hradě Bezdězu.

Pak rozšířili onu fámu o otravě, která okamžitě rozrušila celou tehdejší Evropu. O krále se staral jeho osobní lékař mistr Havel ze Strahova. Obratnými diplomatickými tahy se situaci podařilo ututlat tak dokonale, že se nikdo nepovolaný nedozvěděl ani náznakem o skutečné příčině tajemného králova onemocnění.

Zasvěcenci se nepochybně navzájem zavázali naprostou mlčenlivostí a slíbili věrnost svému králi. Nad vším bděl Karlův nejbližší důvěrník, spolehlivý Jan Očko z Vlašimi.

UNAVENÝ STAŘEC VLÁDNE ŘÍŠI

V dubnu 1351 se poněkud zotavený Karel IV. vypravil na koni z Bezdězu do dalekých Českých Budějovic, aby zde s vévodou Albrechtem I. Habsburským podepsal dohodu o míru. Musel stále trpět velkými bolestmi.

Vousy měly v jeho tváři zakrýt stopy po strašlivém zranění. Přesto si všichni přítomní povšimli náhle značně nahrbené královy postavy i změn v jeho tváři, které mu rozhodně nepřidaly na kráse. Najednou vypadal menší, než ve skutečnosti byl, s kulatými zády a hlavou nakloněnou k levé straně.

Když se chtěl ohlédnout, musel se otáčet celý trupem, vypadal jako unavený stařec, a ne muž v plné síle, kterým ještě nedávno byl. Král a císař Karel IV. už nikdy nebyl zcela zdráv. V květnu roku 1371 znovu vážně ochořel, z dochovaných zpráv ale nelze zjistit, o jaké onemocnění se tehdy jednalo.

Víme jen, že císaře na sklonku života sužovala chronická dna. Často nemohl pro velké bolesti chodit a služebnictvo jej přenášelo v nosítkách. Jakmile ale bolesti polevily, chodil opět poměrně dobře. Dna přesto nebyla příčinou smrti Karla IV., jak se občas uvádí.

Král trpěl po zbytek života velkými bolestmi.
OTEC VLASTI UMÍRÁ V HOREČKÁCH A ZÁCHVATECH ZIMNICE

Císař utrpěl někdy po 2. listopadu 1378 zlomeninu krčku stehenní kosti. Jde o typický úraz starých lidí. Karel IV. k němu mohl přijít při pádu z koně, ale i při pouhém zakopnutí na schodech nebo hrbolaté podlaze Pražského hradu.

Se zlomeninou krčku stehenní kosti si tehdejší lékaři nedokázali poradit a císařův zesláblý organismus nakonec po třech týdnech podlehl zánětu plic. Vyčerpán horečkami a záchvaty zimnice vydechl dvaašedesátiletý Karel IV. naposledy v sobotu 29.

listopadu 1378 asi tři hodiny po západu slunce.

Foto: Shutterstock.com, wikimedia.org
AKTUÁLNÍ VYDÁNÍ
Sdílej!
Komentáře
Další články z rubriky historie Zobrazit více …

Nenechte si ujít další zajímavé články

Katastrofa klepe na dveře
21stoleti.cz

Katastrofa klepe na dveře

Scénář jako z katastrofického...
Jablonec nad Nisou jako na dlani!
epochanacestach.cz

Jablonec nad Nisou jako na...

Vystoupejte v létě na...
Komár, největší zabiják současnosti!
epochalnisvet.cz

Komár, největší zabiják...

Nejsou velcí ani silní jako tygři, ani jedovatí jako...
Oliver: Nejpodivnější šimpanz v historii
epochalnisvet.cz

Oliver: Nejpodivnější...

Miluje kávu, pivo, cigarety a ženy. Umí...
Indický vrah miminek žádal u výslechu o sušenky!
epochaplus.cz

Indický vrah miminek žádal u...

Je všední den roku 2007 a indická vesnice...
Umění ve skalách: Kopicův statek
epochanacestach.cz

Umění ve skalách: Kopicův...

Kopicův statek, jedna z...
Jaká plemena se dožívají nejvyššího věku?
nasehvezdy.cz

Jaká plemena se dožívají...

Asi každý by rád, aby se jeho psí mazlíček, pokud je...
VIP menu po celé Praze
iluxus.cz

VIP menu po celé Praze

Café Buddha působí na pražském rozvozovém trhu...
Jak vypadala první cesta do vesmíru?
epochaplus.cz

Jak vypadala první cesta do...

Do vesmíru se podívalo už několik stovek...
Pro terasu jako dělané
rezidenceonline.cz

Pro terasu jako dělané

Součástí většiny moderních...
Covid, nebo chřipka? Jak to poznat?
nasehvezdy.cz

Covid, nebo chřipka? Jak to...

Protože Covid-19 je dosud ne moc známé onemocnění,...
Panda proti pandě
21stoleti.cz

Panda proti pandě

Černobílé pandy jsou mezi zoology velice...