Stolová hora Vladař v Tepelské vrchovině na Žluticku bývá nazývána „Pražským hradem pravěku“, protože v době slávy egyptských faraonů se zde nachází jedno z největších hradišť naší vlasti.
Psychotronik Pavel Kozák píše:
„Nelze zde nevycítit přítomnost přírodních astrálů temné podstaty (údajný otisk duchovní bytosti, jenž nelze vnímat běžným způsobem–pozn. red.), kteří se sice zpočátku nemusí přiblížit, ale o člověku dobře vědí.“ Dále popisuje, že zdejší svatyni Matky Země (místo, kde lidé bohyni uctívali) „stráží trol, který přímo sem nepustí nic negativního.“ I lidová slovesnost připouští možnost tajemného obyvatele hory. Má jím být jakýsi vousatý skřítek. Ovládá vrchol neznámá bytost?
Tarot potvrzuje neblahé domněnky
Vydáváme se na horu Vladař, abychom se o temných silách přesvědčili na vlastní kůži. Na první pohled zde panuje ticho a až nepříjemný klid. Přesto se nemůžeme ubránit dojmu, že za každým stromem nás sleduje pár očí a dává bedlivý pozor na to, co zde děláme.
Drobné detaily, které se nám stanou, tento dojem jen umocní. Nacházíme si rovné místo a sedáme si k výkladu karet, který by mohl objasnit víc. Vezmeme balíček tarotových karet, zamícháme je a ptáme se na otázky spojené s Vladařem.
Následně losujeme karty na minulost, energii místa, ale i na to, co od nás chce sama hora. Po vyložení 10 karet se nám ukáže zajímavý příběh, který se snažíme správně interpretovat.
Podle tarotu tu kdysi žijí lidé v míru a mají vše, co ke svému životu potřebují. Jenže zřejmě chtějí víc a snaží se získat moc nad přírodou. Následně však zasáhnou temné síly a přijde ničivá katastrofa. Mohlo se tu něco takového skutečně odehrát?
Hora nás nechce
Za nejdůležitější karty, které nám vyšly, považujeme dvě. První je Eso mečů, jež ukazuje současný stav. Na ní je obrázek skřítka a víly, kteří s naprostou svobodou tančí a popíjejí za přítomnosti velké energie.
Druhá, Sedmička holí, na nás působí jako varování. Je na ní kočka s vytaženými drápy, která skáče proti nám. Znamená to, že síly, které zde působí, se na lidi stále zlobí? Máme dojem, že pobývat zde delší dobu nebo čerpat energii může být dokonce nebezpečné.
Možná bychom horu měli zanechat jejím „neviditelným obyvatelům“ a respektovat jejich sílu. Nasvědčují tomu i další neblahá znamení. Po vyložených kartách nám přejde klíště, a když se rozhlédneme kolem, všude vidíme ostré trny.
Hora Vladař nás nakonec sama „vyhodí“. Aniž bychom si všimli, jsme na cestě dolů a vracet se už nechceme. Místo k nám nebylo právě přívětivé.