Na vyvýšeném skalnatém pobřeží Velikonočního ostrova výhružně postává skupinka robustních postav. Nejde však o živé lidi, jak by se mohlo na první pohled zdát, ale o obří sochy zvané moai. Staré jsou přes 500 let. To je ta nejslavnější zdejší záhada. Je jich ale mnohem víc…
Kam až lidské oko dohlédne, je vidět zčeřenou mořskou hladinu. Právě takový pohled se naskýtá každému, kdo zavítá na Velikonoční ostrov. Ten se totiž nachází uprostřed Tichého oceánu tisíce kilometrů daleko od nejbližší pevniny.
Přestože dosahuje rozlohy pouhých 163 kilometrů čtverečních, a je tedy jen o něco málo větší než dnešní Plzeň, je prodchnut mnoha záhadami. Svého času ho obývá tajemná civilizace Rapanujci, o níž toho mnoho nevíme.
Právě ta po něm v minulosti rozeseje stovky prazvláštních kamenných soch moai, které vědcům nedají spát. A ostrov skrývá také mnohá jiná mystéria. Co bylo podstatou kultu Ptačích mužů?

Šaman odříkává
Na osadu Orongo v jihozápadním cípu Velikonočního ostrova padá vlahý podvečer. Přesto je v ní nebývale rušno. Polonazí domorodci opouštějí svá kamenná kruhová stavení a míří do centra vesnice, kde se tyčí jedna z nejzajímavějších soch moai.
Je totiž vytesaná z čediče a oči má vytvořené z obsidiánu. U její paty sedí místní šaman a přeříkává jednu ze svých tajemných formulí, která má dodat odvahu shromážděným soutěžícím. Právě zde totiž začíná prazvláštní obřad kultu Ptačího muže.
Jde o jakýsi závod, jehož vítěz se na rok stane jednou z nejdůležitějších postav na ostrově, které se všichni ostatní budou klanět a která bude kontrolovat výnosy z rapanujského obchodu.

Vybírají je proroci
Zatímco šamanova slova pomalu utichají, v dáli je vidět zmenšující se obrysy závodníků. Soutěže se přitom nemůže zúčastnit každý, ale jen ti, na něž na základě svých snů a vizí ukážou takzvaní ivi-attuas, tedy místní proroci.
Takto vybraní muži se následně vydají na nedaleký ostrov Motu Nui. Ten se sice nachází relativně blízko, od vesnice ho ale odděluje průliv plný žraloků. Řada závodníků tak při soutěži zemře.
„Úkolem soutěžících bylo získat vejce ptáka Manutara a co nejrychleji se s ním vrátit zpátky,“ objasňuje podstatu závodu americký historik Steven Fischer. Ani cesta zpět ale není nikterak jednoduchá.
Vesnice Orongo se totiž nachází v sopečném kráteru, takže se do ní závodníci musí vyškrábat přes mohutné útesy. Ten, komu se to podaří jako prvnímu, pak získá na rok titul Ptačího muže.