V 70. letech stanul před britským soudem muž, který brutálním způsobem zavraždil svou manželku a psa. Jeho obhajoba je pro mnohé těžko uvěřitelná. V době vraždy byl posedlý a nedokončený exorcismus v něm probudil krvelačného vraženého démona.

V minulosti více či méně nedávné se odehrává řada pokusů o vymítaní, které se v průběhu času vymykají kontrole a urputná snaha dotáhnout vymítání do konce připraví o život právě toho, koho mají rituály chránit.

Existuje ale i opačný případ, kdy nevinný člověk umírá právě proto, že exorcismus nebyl zcela dokončen. V oběti posednutí se pak bezprostředně po rituálech probudil démon zabiják!

Podle některých badatelů je případ Michaela Taylora (*1944) z roku 1974 ukázkou toho, jak důležitý exorcismus vlastně je a co se může stát, pokud necháme démony ovládat jejich lidské oběti.

Jiní mají za to, že jde spíše o demonstraci neblahého vlivu náboženství na jedince a snahy léčit možné duševní choroby, které si vyžadují odbornou pomoc, spirituální cestou. Co vlastně se tehdy v domě mladého páru odehrálo?

Posedl nešťastného muže démon, který jej přiměl zabít vlastní manželku a psa? Nebo snad jejich rozsudek smrti podepsal náročný exorcismus, který v psychicky narušeném muži vyvolat extrémní agresi?

Michael je posedlý

Taylor žije se svou manželkou Christine v britském Ossettu a přestože nejsou nijak silně věřící, přidají se k místní laické modlitební skupině anglikánské církve, kterou vede dvaadvacetiletá Marie Robinson.

Té se Taylor svěří, že v sobě cítí zlo. Brzy na to se jeho chování začne měnit, dříve klidný a spořádaný muž je nyní roztržitý a objevují se u něj výbuchy agrese. Místní kněz nakonec dospěje k názoru, že Taylor je posedlý a je nutné démona z muže vypudit.

V kostele Svatého Tomáše v Gawberu začíná exorcismus Michaela Taylora 5. října 1974 a jeho průběh je prý velice dramatický. Místy dokonce připomíná spíše mučení oběti domnělého posednutí, které trvá až do následujícího dne.

Při celonočním vymítání prý bylo z Taylora vypuzeno nejméně 40 démonů včetně démonů incestu, sodomie či rouhání. Nakonec jsou rituály pro únavu všech zúčastněných přerušeny a Taylor odchází domů.

V ten okamžik v něm však podle kněze zůstávají ještě nejméně tři démoni – šílenství, vraždy a násilí. Je právě to důvodem, proč po návratu domů Taylor brutálně zavraždí svou ženu?

Démoni před soudem

Taylor se po návratu z kostela vrhne na o dva roky mladší Christine a holýma rukama ji vyrve jazyk, oči a větší část obličeje. Pak zardousí rodinného pudla. Policie jej zastaví v momentě, kdy celý od krve a nahý bezcílně bloumá ulicemi.

V následném ostře sledovaném soudním procesu Taylor čelí obvinění z vraždy. Je však osvobozen, neboť soud dospěje k závěru, že je duševně nemocný. Od soudu muž zamíří na několik let do psychiatrické léčebny, odkud je později propuštěn.

V roce 2005 se Taylor vrací do vězení, tentokrát za osahávání nezletilé dívky. Během několika dnů za mřížemi se u něj opět začne projevovat podivné chování, což mu zajistí převoz do psychiatrické léčebny. Probral se v něm další démon nebo se spíše vrátily projevy duševní choroby?

Víra versus ateismus

Případ Michaela Taylora od počátku přitahuje mnoho pozornosti a stává se jakousi názornou ukázkou rozličných postojů na domnělá posednutí.

Zatímco věřící jsou často přesvědčeni, že za vraždu nevinné ženy je zodpovědný démon, skeptický soud pracuje s podezřením, že se u muže začala rozvíjet duševní choroba a vinou drastického vymítání nadobro zešílel.

V případu se tak jasně odráží odvěký spor dvou názorových táborů, z nichž jeden považuje posednutí za reálný jev, zatímco druhý téměř veškeré případy vysvětluje jako nemoc duše či těla, často zmiňovaná je například také epilepsie.

Kolem úmrtí spojených s exorcismem se vždy vznáší oprávněné otázky a pochybnosti. Šlo o skutečný případ posednutí, nebo se tragédii dalo předejít, kdyby se oběť dostala včas do rukou lékařů?

Ve prospěch exorcistů hovoří fakt, že mnozí posedlí skutečně nejprve vyhledají lékaře, který nedokáže určit příčinu jejich potíží. Zkušenosti z dalších kultur navíc dokazují, že věc není zdaleka tak jednoznačná a posednutí i jeho řešení má mnoho různých podob.