V sousedství nádherného zámeckého parku v Ostrově nad Ohří leží takzvaný Svatý okresek s několika sakrálními stavbami. Je to především piaristický klášter s kostelem a dvě kaple.

Jednu z nich, kapli Panny Marie Einsiedelnské, nechala postavit jako dík za uzdravení svého syna markraběnka Františka Sibyla Augusta.

Kaple vznikala v letech 1709–1710. Jde o kopii kaple ve švýcarském poutním místě Einsiedeln. Právě tam totiž byly prosby markraběnky vyslyšeny a její syn byl uzdraven.

Z kláštera v Einsideln dostala na svoji žádost kromě stavebních plánů také kopii sochy Panny Marie. Ta je dnes umístěné ve zlatém podkladu na oltáři ostrovské kaple.

Zvláštností sošky je černá barva obličeje a rukou. Proto je také nazývána „Černou Madonou“. V souvislosti s výstavbou kaple v Ostrově prý sehrála zásadní roli v životě stavitele. Svoji černou barvu získala právě zde.

Když se podíváme na umístění stavby na kopci nad dlouhým kamenným schodištěm, je jasné, že práce na stavbě nebyla jednoduchá. Doprava těžkých kamenů na sloupy budovy a schodiště postupovala pomalu a přidělávala staviteli vrásky na čele.

Toho prý využil ďábel, který mu nabídl pomoc. Jako obvykle, protiúčtem měl být úpis duše stavitele peklu.

Od té chvíle se zdálo, že nějaké neviditelné ruce přenášely těžké kameny jako pírka. Stavba tak byla úspěšně zvládnuta a svatostánek byl dokončen podle předpokladů.

Ovšem to byl čas pro čerta, aby si přišel vyrovnat účet se stavitelem, totiž aby si odnesl jeho duši. V hrůze před ďáblem se nešťastný stavitel utekl schovat za sochu madony. Čert se snažil uchvátit svoji kořist, ale neopatrně se dotkl sochy.

V tu chvíli ruce a tvář dosud bílé sochy zčernaly, ale naopak tvář a ruce čerta se změnily na bílou.

Ďáblovi bylo jasné, že v této podobě se do pekla vrátit nemůže a pod sliby, že již jeho duši nechce, prosil stavitele, ať změní barvu madony. Ten se mu sice snažil vyhovět, ale všechny pokusy o přebarvení sochy byly marné.

Čert nakonec ve vzteku vyběhl ven a snažil se vrazit do stavby, aby ji pobořil. Ale to se mu nepodařilo. Jen se jeho ruka zabořila do kamene a začala krvácet. Poté nadobro zmizel neznámo kam.

Ale dodnes můžeme spatřit otisk krvavých prstů čertovo ruky nad vstupními dveřmi kaple. Stavitel byl zachráněn a socha Matky Boží zůstala navždy černá.