13. listopadu 1970: Bangladéš decimuje cyklon Bhola, který usmrtí až půl milionu lidí. Mnozí věří, že za to může smolné datum, je totiž pátek třináctého.
Domů     Případ Moberly–Jourdain: Podnikly dvě Angličanky cestu do minulosti?
Případ Moberly–Jourdain: Podnikly dvě Angličanky cestu do minulosti?
od 4.4.2024
3.1tis
Jak vysvětlit události, které Angličanky prožily? Opravdu cestovaly v čase, jak obě celý život tvrdí? Foto: Pxfuel
305
SDÍLENÍ
3.1tis
ZOBRAZENÍ

Láká vás cestování v čase? Podobný výlet prý můžete bez problémů podniknout. Stačí jen být ve správný čas na správném místě.

Stejně jako dvě britské ženy Charlotte Moberly a Eleanor Jourdain, které se údajně v srpnu roku 1901 během prohlídky francouzského paláce Versailles náhodou přesunuly do doby Velké francouzské revoluce!

Jak vysvětlit události, které Angličanky prožily? Opravdu cestovaly v čase, jak obě celý život tvrdí? Foto: Pxfuel Existuje u Malého Trianonu nějaká anomálie, která zapřičinila skok v čase? Foto: ToucanWings - Own work, CC BY-SA 3.0, Wikimedia commons Charlotte Moberly je ředitelkou jedné z kolejí Oxfordské univerzity a v cesty časem údajně nevěří, dokud jednu neprožije. Foto: Volné dílo, Wikimedia commons Eleanor Jourdain rovněž učí na Oxfordu a nějakou dobu zastává stejný post jako Charlotte. Co ji přimělo věřit, že zažila skok do jiné doby? Foto: Volné dílo, Wikimedia commons

Britské turistky si výlet ve Francii nejdříve neobyčejně užívají. „Je tady vážně krásně,“ říká Charlotte své kamarádce. Po vydatné prohlídce paláce se obě ženy vydají směrem k  versailleským zahradám, v jejichž nitru se nachází legendární zámek Malý Trianon.

Ten v roce 1774 daroval dvacetiletý francouzský král Ludvík XVI. (1754–1793) své manželce, devatenáctileté Marii Antoinettě (1755–1793), která byla ve své době proslulá zálibou v přepychu, radovánkách a slavnostech.

Moc si ho ale neužije. V červenci roku 1789 totiž vypukne Velká francouzská revoluce, která krvavým způsobem smete celou tehdejší monarchii a nahradí ji „vládou lidu“. Pod gilotinou skončí jak Ludvík XVI., tak jeho milovaná manželka.

„Byla to doba neuvěřitelných politických zvratů. Žít v ní nebylo vůbec jednoduché,“ říká Eleanor a Charlotte souhlasně přikyvuje. Cesta k zámku je dovede k osamělému statku, před nímž stojí zastaralý pluh. „Ale kam teď?“ rozhlížejí se zmateně dámy. Zdá se, že se ztratily…

Existuje u Malého Trianonu nějaká anomálie, která zapřičinila skok v čase? Foto: ToucanWings - Own work, CC BY-SA 3.0, Wikimedia commons
Existuje u Malého Trianonu nějaká anomálie, která zapřičinila skok v čase? Foto: ToucanWings – Own work, CC BY-SA 3.0, Wikimedia commons

Podivné setkání

„Podívej! Támhle někdo jde!“ vyhrkne náhle Charlotte. A skutečně! Přímo k nim se blíží dva muži v dlouhých zelených pláštích, kteří mají na hlavách nemoderní třírohé klobouky (populární především na konci 17. a v 18. století–pozn. red.).

„Pánové, prosím vás, nevíte, jak se dostaneme k zámku?“ ptají se jich Angličanky. Muži se na ně nepřítomně podívají a pak jim pokynou rukou směrem rovně. „Děkujeme,“ odvětí Angličanky. Celé setkání na ně působí paranormálním dojmem.

Nejen že jsou oba muži dost podivně oblečení, ale také výrazy v jejich tvářích působí tajemně. „Skoro jako kdyby byli z jiné doby,“ říká si Eleanor. A nejen to. Jak si obě ženy se zděšením uvědomují, také park je poněkud zvláštní.

Stromy jsou bez života, nehýbe s nimi žádný vítr, vlastně celé okolí je úplně mrtvé.

Turistky chtějí co nejrychleji zmizet, a tak na nic nečekají a opět se vydají na cestu… Ta se různě klikatí a nakonec je dovede k  pavilonu, vedle nějž sedí nehezky vyhlížející muž. Tvář má zohyzděnou neštovicemi a jeho výraz nevěstí nic dobrého.

„Je plný zla,“ myslí si Eleanor. Obě ženy nad tím nemají čas příliš dlouho přemýšlet, protože přímo k nim běží jakýsi vysoký muž v dlouhém tmavém plášti a ve starodávných botách s přezkami. Co jim chce?

Charlotte Moberly je ředitelkou jedné z kolejí Oxfordské univerzity a v cesty časem údajně nevěří, dokud jednu neprožije. Foto: Volné dílo, Wikimedia commons
Charlotte Moberly je ředitelkou jedné z kolejí Oxfordské univerzity a v cesty časem údajně nevěří, dokud jednu neprožije. Foto: Volné dílo, Wikimedia commons

Jak dlouho to bude trvat?

„Tady nemáte co dělat! Jste tady úplně špatně! Okamžitě odejděte!“ vykřikuje muž na Angličanky. „Ale kam? Kam máme jít?“ ptají se ho ženy.

Muž jim nevrle ukáže cestu, která vede k úzkému můstku, na jehož druhé straně se pěšinka klikatí podél louky lemované stromy. Tam si ženy všimnou dalšího unikátního zjevení.

Nedaleko domu se zavřenými okenicemi sedí žena v letních šatech s bílým kloboukem, která si prohlíží nějakou kresbu. Charlotte si nejdříve pomyslí, že vypadá jako turistka. Mohla by jim snad vysvětlit, co se to děje a kde se to ocitly.

Když se k ní však přiblíží, zjistí, že i ona má na sobě starobylé oblečení z úplně jiné doby. „Tak to je konec. Tak to je naprostý konec,“ prohlásí Charlotte.

Náhle z úplně jiného domu na konci jedné terasy vyjde sluha, který jim pokyne rukou, a obě ženy ho následují… Angličanky kráčející za sluhou si v hlavě přehrávají, co všechno zažily.

Vzpomínají na podivuhodné muže v dlouhých zelených pláštích, odpudivou postavu s neštovicemi nebo krásnou slečnu v letních šatech. Co byli tito lidé zač? Zatímco ženy jsou duchem jinde, sluha je dovede k větší skupince lidí, kteří spolu o něčem hovoří.

Oběma se uleví. Lidé kolem nich na sobě mají oblečení odpovídající módě z počátku 20. století. Tajemný zážitek je zřejmě u konce. „Rychle zpátky do Anglie,“ rozhodnou se následně. Co se jim to vlastně stalo?

Eleanor Jourdain rovněž učí na Oxfordu a nějakou dobu zastává stejný post jako Charlotte. Co ji přimělo věřit, že zažila skok do jiné doby? Foto: Volné dílo, Wikimedia commons
Eleanor Jourdain rovněž učí na Oxfordu a nějakou dobu zastává stejný post jako Charlotte. Co ji přimělo věřit, že zažila skok do jiné doby? Foto: Volné dílo, Wikimedia commons

Všechno do sebe zapadá

Na základě vlastního výzkumu Angličanky zjišťují, že styl oblečení, které na sobě měly podivné osoby ve Versailles, odpovídá době konce 18. století, kdy ve Francii probíhala Velká francouzská revoluce.

Muži v zelených pláštích a třírohých kloboucích jsou identifikováni jako bratři Bersyové, kteří měli v revolučních dobách chránit francouzskou královnu.

Muž s neštovicemi byl hrabě de Vaudreuil (1740–1817), který se významně podílel na pádu Marie Antoinetty.

Lze prý také předpokládat, že muž v dlouhém tmavém plášti ve starodávných botách s přezkami byl pážetem, které vyslali do Malého Trianonu proto, aby francouzskou královnu varovalo před blížícím se běsnícím lidem.

A kdo že byla ona žena v letních šatech, která oplývala mimořádnou krásou? Údajně samotná Marie Antoinetta! Obě ženy až do své smrti tvrdí, že se přesunuly v čase zpět do doby francouzských revolučních bouří.

Podle skeptiků si ale vymýšlejí, aby získaly popularitu. Jenže proč by něco takového uznávané britské akademičky dělaly? 

Zdroje informací a fotografie
Lokalita:
Související články
od 12.11.2026 1.6tis
Vypadají jako dílo obřího soustruhu, jenže vznikají dávno před příchodem Evropanů do Ameriky. V džunglích Kostariky se nacházejí stovky téměř dokonale kulatých kamenných koulí, z nichž některé váží více než 20 tun. Kdo je vyrábí, jak dokáže opracovat tak obrovské balvany a proč je rozmísťuje do podivných sestav? Archeologové postupně odhalují jejich tajemství. Některé otázky však zůstávají otevřen
od 12.11.2026 1.8tis
Na naší planetě najdeme několik velmi známých anomálních zón. Bermudský trojúhelník je z nich asi nejpověstnější. Podobná oblast se nachází také v dnešním Rusku, konkrétně na hranicích Sverdlovské oblasti a Permského kraje. Tato anomální zóna dostala pojmenování M - trojúhelník, Molyobkinský trojúhelník či Permský trojúhelník. Rozprostírá se na levém břehu řeky Sylvy mezi obcemi Molyobka a Kam
od 11.11.2026 2.6tis
Americký senzibil a amatérský vědec Edgar Cayce se celý svůj život zabývá výzkumem zážitků blízké smrti. Zajímá ho zejména to, co se s člověkem děje poté, co zemře. Jeho teorii o oblastech posmrtného života a znovuzrození nyní po letech znovu rozebírají vědci. Jak podle Cayce vypadá posmrtný život? Může být na jeho teorii něco pravdy? Sp
od 11.11.2026 2.8tis
Zvoní. Příliš dlouhá hodina na jedné z amerických základních škol na Long Islandu právě skončila. Za bouřlivého jekotu svých spolužáků ze třídy vychází také zhruba osmiletý chlapec jménem Antonio.  „Jdeme si hrát na hřiště. Půjdeš s námi?“ zeptá se ho jeden z jeho kamarádů. „Hned jsem u vás,“ odvětí Antonio, ale místo toho se vydá na toaletu. Tam se posta
od 10.11.2026 3.2tis
Co když je možné přimět oblohu, aby pršelo přesně tehdy, kdy člověk potřebuje? Na počátku 20. století se taková představa nezdá být úplným šílenstvím. V době nadšení z technických vynálezů se objevují samozvaní meteorologové, kteří slibují ovládat počasí pomocí chemických směsí, dýmu a tajemných přístrojů. Charles Mallory Hatfield (1875–1958) není žádný univerzitní profesor ani uznávaný meteoro
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
Konec přestupné sekundy. Čas dostane celou hodinu navíc
21stoleti.cz
Konec přestupné sekundy. Čas dostane celou hodinu navíc
Představte si, že se blíží půlnoc, hodiny ukazují 23:59:59 a místo očekávaného nového dne se na okamžik zastaví. Přesně to se občas děje. Vědci totiž musí napravovat drobné nepřesnosti v otáčení Země
Venuše: Ráno Jitřenka, za soumraku Večernice
epochalnisvet.cz
Venuše: Ráno Jitřenka, za soumraku Večernice
Pro dávné civilizace představuje důležitý orientační bod. Ráno vychází krátce před Sluncem, večer zapadá těsně po něm. Ve starověku v ní lidé vidí bohyni, pozdější alchymisté ji spojí s kovem a novodobí spisovatelé v ní spatřují možný domov budoucnosti. Jejich naděje však vědci rychle zchladí.   Venuše patří k nejjasnějším objektům na obloze díky mimořádně
Zvrhla se nacistická expedice do Tibetu v pitku?
historyplus.cz
Zvrhla se nacistická expedice do Tibetu v pitku?
Z letadla vystupuje urostlý, opálený muž. Vítá ho sám Heinrich Himmler. Zatímco Hitlerovi přiváží vedoucí výzkumné expedice z Tibetu psa a roucho duchovního, Himmler prahne po jiných darech…   Na téhle expedici mu hodně záleželo. Heinrich Himmler (1900–1945) si vzal totiž do hlavy, že Tibet je kolébkou árijské rasy. Teď bylo potřeba to jen dokázat. Proto si
Hrůza v Texas City: Exploze, které nechá lodě létat
epochaplus.cz
Hrůza v Texas City: Exploze, které nechá lodě létat
Přístav v Texas City bývá označován za srdce jednoho z nejdůležitějších světových námořních uzlů. Významnou tepnou Galvestonova zálivu je již roku 1947. Pokud bychom se za svítání 16. dubna toho roku rozhlédli kolem mol, francouzská SS Grandcamp by nás ničím nezaujala. Typická nákladní loď své doby, jakých za druhé světové války vyrobily mraky. Na délku má 133
Provozovatel: RF HOBBY, s. r. o., Bohdalecká 6/1420, 101 00 Praha 10, IČO: 26155672, tel.: 420 281 090 611, e-mail: sekretariat@rf-hobby.cz