26. května 1936: Při tragédii řece Dyji v Rakvicích utonulo 31 školáků, jejichž duchové tu prý dodnes straší.
Domů     Záhady historie
Přísně tajné! Krušnohorští atomoví špióni
Mirek Brát
od Mirek Brát 17.10.2021
6.9tis
O tom, zda Sovětský svaz dožene zpoždění ve vývoji jaderných zbraní, se kdysi rozhodovalo i v podzemí Krušných hor. Zdroj foto: United States Department of Energy, Public domain, via Wikimedia Commons
618
SDÍLENÍ
6.9tis
ZOBRAZENÍ

V roce 1946 našli geologové Rudé armády v lokalitě německého Johanngeorgenstadtu uranovou rudu. Tento objev proměnil životní podmínky na německé straně Krušných hor. Přísné utajení a špiónská paranoia byly každodenní realitou!

Těžní věž nad šachtou uranového dolu. Zdroj foto:   Geomartin, CC BY-SA 3.0 , via Wikimedia Commons Německý horník při dobývání uranové rudy. Zdroj foto:  Bundesarchiv, Bild 183-50115-0001 / CC-BY-SA 3.0, CC BY-SA 3.0 DE , via Wikimedia Commons

 
Dobový náborový plakát lákající k práci při těžbě uranové rudy. Zdroj foto: Norbert Kaiser, CC BY-SA 4.0 , via Wikimedia Commons O tom, zda Sovětský svaz dožene zpoždění ve vývoji jaderných zbraní, se kdysi rozhodovalo i v podzemí Krušných hor. Zdroj foto:  United States Department of Energy, Public domain, via Wikimedia Commons

Sovětský svaz se po druhé světové válce snažil rychle dohnat náskok Spojených států související s výrobou jaderné pumy. K tomu ovšem potřeboval uranovou rudu. Ta se těžila nejen na našem území, ale i v sousedním Sasku.

Uran pro atomové zbraně

Již v roce 1947 pracovalo v Sasku při těžbě uranu 43 000 lidí. Oproti nechvalně známým praktikám z našeho území, nebylo na německé straně Krušných hor využíváno  při těžbě uranu pracovní síly vězňů. Podmínky v dolech však byly rovněž velmi složité, bezpečnost při práci byla na stupnici těžebních priorit až na posledním místě.

Těžní věž nad šachtou uranového dolu. Zdroj foto: Geomartin, CC BY-SA 3.0 , via Wikimedia Commons

Od roku 1950 se těžba postupně rozvinula na plánovaný těžební provoz, který centrálně řídila společnost SDAG Wismut. Po roce 1945 příslušela centrální správa saské těžby uranu sovětské správě pod označením SAG Wismut.

Německý horník při dobývání uranové rudy. Zdroj foto: Bundesarchiv, Bild 183-50115-0001 / CC-BY-SA 3.0, CC BY-SA 3.0 DE , via Wikimedia Commons

Od roku 1953 pokračovala s menšinovou německou účastí jako SDAG Wismut. Těžba uranové rudy v režii SDAG/SAG Wismut překonala svým rozsahem a důsledky veškerou dosavadní hornickou činnost v Krušných horách.

Bylo odhadováno, že uranová ruda z Krušných hor pokrývala 60 procent sovětské poptávky. Po změně politického klimatu v roce 1990 zde byla těžba uranu ukončena.

Utajené popravy v Moskvě

Sovětské orgány se při těžbě právem obávaly západní špionáže. Měly k tomu důvod, protože z rozsahu těžby či kvality uranové rudy se dalo usuzovat, do jakých aktuálních otáček se dostává motor jaderného vyzbrojování Sovětského svazu.

Horníci z bývalé Německé demokratické republiky však přesto riskovali prodej uranové rudy zahraničním tajným službám.

Dobový náborový plakát lákající k práci při těžbě uranové rudy. Zdroj foto: Norbert Kaiser, CC BY-SA 4.0 , via Wikimedia Commons

Hrozily jim za to drakonické tresty včetně trestu smrti. Skuteční či domnělí viníci byli převáženi do sovětských vazebních věznic v Postupimi a dalších městech. Jejich tresty řešily sovětské vojenské soudy.

Tresty smrti byly vykonávány na území Sovětského svazu. Hovoří se o tajných popravách osmdesáti německých horníků v Moskvě. Rodiny popravených neměly ani tušení, co se s jejich blízkými stalo. Jejich osud je stále zahalen rouškou tajemství.

Foto: 1 - United States Department of Energy, Public domain, via Wikimedia Commons, 2 - Norbert Kaiser, CC BY-SA 4.0 , via Wikimedia Commons, 3 - Bundesarchiv, Bild 183-50115-0001 / CC-BY-SA 3.0, CC BY-SA 3.0 DE , via Wikimedia Commons, 4 - Geomartin, CC BY-SA 3.0 , via Wikimedia Commons
Lokalita:
reklama
Související články
od Mirek Brát 25.5.2022 838
Západní historikové mu přezdívali „Nero islámu“, čímž chtěli dát najevo jasné kontroverze v jeho povaze a charakteru vládnutí. Ti, kdo šli v negativním hodnocení ještě dále, o něm mluvili jako o šíleném kalifovi. Do dějin se však Al-Hakim bi-Amr Alláh vepsal i svým záhadným zmizením, které nebylo dosud vysvětleno. Do roku 1009 byly Jeruzalém a Svatá země […]
od Adriana Vojtíšková 25.5.2022 1.2tis
Na Jesenicku, jež tehdy spadá do Niského knížectví s hlavním městem Nisou (dnešní Polsko) dojde roku 1622 k prvnímu obvinění z čarodějnictví, které strhne lavinu dalších obvinění, mučení a poprav.     Jesenický pastýř Kryštof Schmied obviní svou manželku Barboru z toho, že očarovala jejich dobytek i jeho, způsobila jim nemoc a údajně měla mít […]
od Eva Soukupová 24.5.2022 1.0tis
Pod nánosy hlíny a porostu nedaleko bosenské metropole se údajně nachází záhadná pyramida vybudovaná neznámou prastarou civilizací. Přestože odborníci trvají na tom, že o žádnou pyramidu ve skutečnosti nejde, její objevitel je přesvědčen, že má v ruce nezpochybnitelné důkazy o jejím umělém původu.     Bosenský obchodník a archeolog Semir Osmanagić (*1960) už léta usiluje […]
od Adriana Vojtíšková 24.5.2022 1.9tis
Šumperk, označovaný za „bránu Jeseníků“, má svou oběť honu na čarodějnice. Je jí Marina Schuchová (†1678), obviněná roku 1678 z čarodějnictví za to, že ukradla v kostele hostii.     Stará babská pověra totiž říká, že když přidáte krávě do krmení hostii, bude dojit víc mléka. Pověrčivá žebračka Schuchová z Vernířovic jde tedy na Květnou […]
od Mirek Brát 23.5.2022 2.4tis
Hrdinský odpor Finů, kteří dokázali ve čtyřicátých letech minulého století čelit mnohonásobné přesile sovětské Rudé armády, je všeobecně známý. Mnohé výkony finských vojáků jsou doslova zázrakem. Co udělá z civilisty supervojáka, který necítí bolest a únavu, nemá strach? Vlastenectví, vůle, vnitřní síla… A chemie! V průběhu zimní války klesaly teploty až ke čtyřiceti stupňům pod nulou. Finská […]