reklama
1. října 1958: Začíná fungovat americký Národní úřad pro letectví a kosmonautiku, známý jako NASA.
Domů     Záhady historie
Přísně tajné! Krušnohorští atomoví špióni
Mirek Brát
od Mirek Brát 17.10.2021
6.9tis
O tom, zda Sovětský svaz dožene zpoždění ve vývoji jaderných zbraní, se kdysi rozhodovalo i v podzemí Krušných hor. Zdroj foto: United States Department of Energy, Public domain, via Wikimedia Commons
618
SDÍLENÍ
6.9tis
ZOBRAZENÍ

V roce 1946 našli geologové Rudé armády v lokalitě německého Johanngeorgenstadtu uranovou rudu. Tento objev proměnil životní podmínky na německé straně Krušných hor. Přísné utajení a špiónská paranoia byly každodenní realitou!

Těžní věž nad šachtou uranového dolu. Zdroj foto:   Geomartin, CC BY-SA 3.0 , via Wikimedia Commons Německý horník při dobývání uranové rudy. Zdroj foto:  Bundesarchiv, Bild 183-50115-0001 / CC-BY-SA 3.0, CC BY-SA 3.0 DE , via Wikimedia Commons

 
Dobový náborový plakát lákající k práci při těžbě uranové rudy. Zdroj foto: Norbert Kaiser, CC BY-SA 4.0 , via Wikimedia Commons O tom, zda Sovětský svaz dožene zpoždění ve vývoji jaderných zbraní, se kdysi rozhodovalo i v podzemí Krušných hor. Zdroj foto:  United States Department of Energy, Public domain, via Wikimedia Commons

Sovětský svaz se po druhé světové válce snažil rychle dohnat náskok Spojených států související s výrobou jaderné pumy. K tomu ovšem potřeboval uranovou rudu. Ta se těžila nejen na našem území, ale i v sousedním Sasku.

Uran pro atomové zbraně

Již v roce 1947 pracovalo v Sasku při těžbě uranu 43 000 lidí. Oproti nechvalně známým praktikám z našeho území, nebylo na německé straně Krušných hor využíváno  při těžbě uranu pracovní síly vězňů. Podmínky v dolech však byly rovněž velmi složité, bezpečnost při práci byla na stupnici těžebních priorit až na posledním místě.

Těžní věž nad šachtou uranového dolu. Zdroj foto: Geomartin, CC BY-SA 3.0 , via Wikimedia Commons

Od roku 1950 se těžba postupně rozvinula na plánovaný těžební provoz, který centrálně řídila společnost SDAG Wismut. Po roce 1945 příslušela centrální správa saské těžby uranu sovětské správě pod označením SAG Wismut.

Německý horník při dobývání uranové rudy. Zdroj foto: Bundesarchiv, Bild 183-50115-0001 / CC-BY-SA 3.0, CC BY-SA 3.0 DE , via Wikimedia Commons

Od roku 1953 pokračovala s menšinovou německou účastí jako SDAG Wismut. Těžba uranové rudy v režii SDAG/SAG Wismut překonala svým rozsahem a důsledky veškerou dosavadní hornickou činnost v Krušných horách.

Bylo odhadováno, že uranová ruda z Krušných hor pokrývala 60 procent sovětské poptávky. Po změně politického klimatu v roce 1990 zde byla těžba uranu ukončena.

Utajené popravy v Moskvě

Sovětské orgány se při těžbě právem obávaly západní špionáže. Měly k tomu důvod, protože z rozsahu těžby či kvality uranové rudy se dalo usuzovat, do jakých aktuálních otáček se dostává motor jaderného vyzbrojování Sovětského svazu.

Horníci z bývalé Německé demokratické republiky však přesto riskovali prodej uranové rudy zahraničním tajným službám.

Dobový náborový plakát lákající k práci při těžbě uranové rudy. Zdroj foto: Norbert Kaiser, CC BY-SA 4.0 , via Wikimedia Commons

Hrozily jim za to drakonické tresty včetně trestu smrti. Skuteční či domnělí viníci byli převáženi do sovětských vazebních věznic v Postupimi a dalších městech. Jejich tresty řešily sovětské vojenské soudy.

Tresty smrti byly vykonávány na území Sovětského svazu. Hovoří se o tajných popravách osmdesáti německých horníků v Moskvě. Rodiny popravených neměly ani tušení, co se s jejich blízkými stalo. Jejich osud je stále zahalen rouškou tajemství.

Foto: 1 - United States Department of Energy, Public domain, via Wikimedia Commons, 2 - Norbert Kaiser, CC BY-SA 4.0 , via Wikimedia Commons, 3 - Bundesarchiv, Bild 183-50115-0001 / CC-BY-SA 3.0, CC BY-SA 3.0 DE , via Wikimedia Commons, 4 - Geomartin, CC BY-SA 3.0 , via Wikimedia Commons
Lokalita:
reklama
Související články
od Mirek Brát 30.9.2022 251
Kdesi na jihovýchodě Peru, severu Bolívie, nebo jihozápadě Brazílie by se mělo nacházet legendární Paititi. Toto ztracené město Inků jitří fantazii novodobých dobrodruhů. Je to jen šálení a klam, nebo Paititi opravdu existovalo? Zprávy o bohatém městě kdesi v amazonské džungli se objevily již na konci šestnáctého století. Pocházejí vesměs z jezuitských archivů. Zejména je citována zpráva […]
od Mirek Brát 30.9.2022 1.3tis
Neidentifikovatelné zvuky na moři jsou hlášeny z mnoha oblastí světa. Nejde však o fenomén moderní doby, který bychom mohli například spojovat se zásadním rozmachem námořní dopravy. Jedno takové hlášení totiž pochází již z roku 1867 z pobřeží Nikaraguy. Událost se týkala parníku Royal Mail Danube. Loď právě kotvila poblíž Greytownu, známého též jako San Juan […]
od Mirek Brát 30.9.2022 1.5tis
Současný zámořský departement Francie v Karibském moři byl v roce 1812 místem nálezu, který šokoval vědce i veřejnost. Fosilizované lidské kosti nalezené na ostrovním Guadeloupe měly být staré 28 milionů let! Tyto ostatky tak byly o 25 milionů let starší, než byla lidská epocha, během které se na Zemi objevil předchůdce moderního člověka. Nalezená ženská kostra byla […]
od Adriana Vojtíšková 29.9.2022 2.2tis
Krásný pták, velký asi jako orel, jehož peří září purpurovou a zlatou barvou, přilétá do svého hnízda. Usedá, skládá křídla, klopí hlavu a najednou zahoří jasnými plameny.     Zbude po něm jen hromádka popela jako smutná vzpomínka na někdejšího velikána. Jenže ostatky se rázem začnou probouzet. Co se to děje? Z popela vstává nový […]
od Mirek Brát 29.9.2022 2.3tis
Jeden z nejlépe zdokumentovaných incidentů s UFO je spojený s kanadským přístavem Shag v Novém Skotsku. Pozorování UFO a jeho následný pád do Atlantského oceánu byly vyšetřovány kanadskými i americkými úřady. Existuje možnost, že bude tajemný objekt někdy nalezen? V kalendáři byl 4. říjen 1967. Členové malé rybářské komunity specializované na lov humrů, se stali svědky čehosi velmi podivného. […]