Domů     Záhady historie
Přísně tajné! Krušnohorští atomoví špióni
Mirek Brát
od Mirek Brát 17.10.2021
6.9tis
O tom, zda Sovětský svaz dožene zpoždění ve vývoji jaderných zbraní, se kdysi rozhodovalo i v podzemí Krušných hor. Zdroj foto: United States Department of Energy, Public domain, via Wikimedia Commons
618
SDÍLENÍ
6.9tis
ZOBRAZENÍ

V roce 1946 našli geologové Rudé armády v lokalitě německého Johanngeorgenstadtu uranovou rudu. Tento objev proměnil životní podmínky na německé straně Krušných hor. Přísné utajení a špiónská paranoia byly každodenní realitou!

Těžní věž nad šachtou uranového dolu. Zdroj foto:   Geomartin, CC BY-SA 3.0 , via Wikimedia Commons Německý horník při dobývání uranové rudy. Zdroj foto:  Bundesarchiv, Bild 183-50115-0001 / CC-BY-SA 3.0, CC BY-SA 3.0 DE , via Wikimedia Commons

 
Dobový náborový plakát lákající k práci při těžbě uranové rudy. Zdroj foto: Norbert Kaiser, CC BY-SA 4.0 , via Wikimedia Commons O tom, zda Sovětský svaz dožene zpoždění ve vývoji jaderných zbraní, se kdysi rozhodovalo i v podzemí Krušných hor. Zdroj foto:  United States Department of Energy, Public domain, via Wikimedia Commons

Sovětský svaz se po druhé světové válce snažil rychle dohnat náskok Spojených států související s výrobou jaderné pumy. K tomu ovšem potřeboval uranovou rudu. Ta se těžila nejen na našem území, ale i v sousedním Sasku.

Uran pro atomové zbraně

Již v roce 1947 pracovalo v Sasku při těžbě uranu 43 000 lidí. Oproti nechvalně známým praktikám z našeho území, nebylo na německé straně Krušných hor využíváno  při těžbě uranu pracovní síly vězňů. Podmínky v dolech však byly rovněž velmi složité, bezpečnost při práci byla na stupnici těžebních priorit až na posledním místě.

Těžní věž nad šachtou uranového dolu. Zdroj foto: Geomartin, CC BY-SA 3.0 , via Wikimedia Commons

Od roku 1950 se těžba postupně rozvinula na plánovaný těžební provoz, který centrálně řídila společnost SDAG Wismut. Po roce 1945 příslušela centrální správa saské těžby uranu sovětské správě pod označením SAG Wismut.

Německý horník při dobývání uranové rudy. Zdroj foto: Bundesarchiv, Bild 183-50115-0001 / CC-BY-SA 3.0, CC BY-SA 3.0 DE , via Wikimedia Commons

Od roku 1953 pokračovala s menšinovou německou účastí jako SDAG Wismut. Těžba uranové rudy v režii SDAG/SAG Wismut překonala svým rozsahem a důsledky veškerou dosavadní hornickou činnost v Krušných horách.

Bylo odhadováno, že uranová ruda z Krušných hor pokrývala 60 procent sovětské poptávky. Po změně politického klimatu v roce 1990 zde byla těžba uranu ukončena.

Utajené popravy v Moskvě

Sovětské orgány se při těžbě právem obávaly západní špionáže. Měly k tomu důvod, protože z rozsahu těžby či kvality uranové rudy se dalo usuzovat, do jakých aktuálních otáček se dostává motor jaderného vyzbrojování Sovětského svazu.

Horníci z bývalé Německé demokratické republiky však přesto riskovali prodej uranové rudy zahraničním tajným službám.

Dobový náborový plakát lákající k práci při těžbě uranové rudy. Zdroj foto: Norbert Kaiser, CC BY-SA 4.0 , via Wikimedia Commons

Hrozily jim za to drakonické tresty včetně trestu smrti. Skuteční či domnělí viníci byli převáženi do sovětských vazebních věznic v Postupimi a dalších městech. Jejich tresty řešily sovětské vojenské soudy.

Tresty smrti byly vykonávány na území Sovětského svazu. Hovoří se o tajných popravách osmdesáti německých horníků v Moskvě. Rodiny popravených neměly ani tušení, co se s jejich blízkými stalo. Jejich osud je stále zahalen rouškou tajemství.

Foto: 1 - United States Department of Energy, Public domain, via Wikimedia Commons, 2 - Norbert Kaiser, CC BY-SA 4.0 , via Wikimedia Commons, 3 - Bundesarchiv, Bild 183-50115-0001 / CC-BY-SA 3.0, CC BY-SA 3.0 DE , via Wikimedia Commons, 4 - Geomartin, CC BY-SA 3.0 , via Wikimedia Commons
Lokalita:
reklama
Související články
od Mirek Brát 29.11.2021 70
O existenci tajných chodeb pod Dunajem, v blízkosti Bratislavského hradu, existuje řada zajímavých indicií v historii i nedávné minulosti. Podle některých badatelů tyto chodby vedly nejen na území rakouského města Hainburku a tamního hradního areálu Heimenburk, ale jedna z větví podzemního systému měla dosahovat až do Vídně. Co víme o údajném tajném spojení Bratislavského hradu […]
od Mirek Brát 26.11.2021 1.1tis
Ve světle nových archeologických nálezů se zdá, že starověká Římská říše měla opravdu dlouhé prsty, které sahaly až hodně daleko na sever. Tajemná opona historie, která odděluje naši současnost od antiky, se zase trochu nadzvedla. Můžeme si tak položit i troufalou otázku: Byly římské legie někdy na plážích Baltského moře?   Polští archeologové učinili senzační […]
od Pavel Polcar 26.11.2021 2.8tis
V nedávné době se archeologům podařilo učinit nebývalý nález, jedná se o pozůstatky skutečně monumentálního komplexu, jenž je odborníky považován za největší a nejstarší dosud objevenou stavbu mayské civilizace. Komplex, který sloužil zřejmě ke společným rituálním obřadům, byl podle vědců postaven mezi léty 1000 a 800 před naším letopočtem na 1,4 kilometru dlouhém a 400 […]
od Pavel Polcar 25.11.2021 3.1tis
Zaniklé město Trója se rovněž jako Atlantida pokládalo za báji a výplod něčí představivosti. Německý obchodník a amatérský archeolog Henrich Schliemann (1822-1890) však svým nálezem umlčel veškeré negativní ohlasy. Inspirací mu byl antický básník, přesněji Homér, jenž ve svém významném eposu Ilias město opěvoval. Nejdříve výsměch Přes počáteční výsměch si Schliemann se svým objevem na […]
od Pavel Polcar 24.11.2021 1.7tis
Nedaleko pyramid v Gíze byla egyptskými a japonskými archeology objevena 26 metrů dlouhá lať, jež tvořila část lodi významného egyptského panovníka Chufua nebo také Cheopse (zemřel 2566 př. n. l.) ze 4. dynastie. O existenci lodi se vědělo již od 80. let minulého století, avšak její části byly nalézány postupně. Chufuova loď je právem označována […]