Více než dvě století stojí v Torontu maják, jehož historie začala krveprolitím. Od té doby je v budově a blízkém okolí pozorováno mnoho forem paranormálních jevů. Narazit tu lze na mlžnou postavu, tajemná světla či krvavé skvrny, které se objevují a zase mizí.

Majáky, domy světla, které i za černočerných nocí září na cestu námořníkům a varují před nebezpečnými útesy, jsou mezi lidmi oblíbené pro svůj charakteristický vzhled a jedinečnou atmosféru. Nezřídka bývají symbolem naděje, ztělesněním světla v temnotách, které nakonec zvítězí.

Pravdou však je, že celá řada majáků je sama prostoupena temnotou vlastní minulosti. Jedním z nich je maják Gibraltar Point, který se tyčí na kanadském ostrově Toronto od roku 1808, což z něj činí jednu z nejstarších torontských budov.

O sto let později promlouvá tehdejší správce majáku George Durnan s kanadským novinářem Johnem R. Robertsonem (1841–1918) a svěřuje se mu, že v majáku hned na počátku historie došlo k brutální vraždě, která dosud nebyla zcela objasněna.

Stojí právě tento čin za strašidelnými jevy, které jsou v majáku a jeho okolí často pozorovány?

ZÁHADNÉ ZMIZENÍ PRVNÍHO SPRÁVCE

V roce 1809 nastupuje do funkce správce čerstvě vybudovaného majáku John Paul Radelmüller. Ten si prý mimo jiné přivydělával také pašováním americké whisky. V roce 1815 k majáku přijíždějí vojáci pátrající po pašovaném alkoholu.

Mezi nimi a správcem se strhne boj a pak už Radelmüllera nikdo nespatřil. Všichni předpokládali, že byl vojáky zavražděn. Podle zvěstí prý jeho tělo rozsekali na kusy a zakopali. Jeho ostatky však nebyly nalezeny, a nad vojáky tak nemohl být vynesen trest za vraždu správce.

Ten se dalších téměř 100 let nedočká řádného pohřbu. Teprve v roce 1893 objeví George Durnan nedaleko majáku několik lidských kostí. Nikdy se nepotvrdí, že patří právě zmizelému správci, ale Durnan věří, že šlo o ostatky Radelmüllera.

„Durnan prohlašoval, že za chladných nocí může slyšet mužovo naříkání a za mlžných nocí vídá Radelmüllera, který stále hledá své usekané končetiny,“ uvádí kanadský spisovatel John Robert Colombo (*1936). Bloudí kolem majáku duch správce, který po smrti nenašel klid?

MLŽNÝ PŘÍZRAK A KRVAVÉ SKVRNY

Jedno je jisté, klid nenašel ani poté, co byly na pláži nalezené ostatky v roce 1904 řádně pochovány. Ke strašidelným jevům tu totiž dochází dodnes. „Pozdější návštěvníci majáku zase uvádějí, že za tmavých a bouřlivých nocí viděli ducha správce vycházet a zase scházet točité schody, aby zažehl světlo,“ dodává Colombo.

Výčet různých svědectví je ale mnohem delší. Mnozí lidé věří, že se setkali s tajemnou mlžnou postavou, kterou označují za ducha bývalého správce, na různých místech budovy a jejího okolí. V oknech na místě, kde by nikdo neměl být, se rozsvěcí tajemné světlo, v měsíčním svitu se na pláži vznáší mlžná postava, na schodišti se objevují skvrny od krve a majákem se ozývá děsivé sténání.

V roce 1984 místo navštěvuje dvojice jasnovidných médií, která prohlašují, že celý příběh je pravdivý. Jenže nedokázala potvrdit, která z jeho mnoha verzí. O zabití správce a jeho vrazích jich totiž koluje několik.

Proč tedy duch mrtvého muže zůstává poblíž Gibraltar Pointu? Chce se dočkat řádného pohřbu pro veškeré své ostatky, nebo spíše touží po trestu pro své vrahy?