23. května 1964: Vzniká záhadná fotografie astronauta ze Solway, který se objevil v pozadí rodinného snímku.
Domů     Reportáže
Proč vybuchl Černobyl? Bylo to na příkaz Moskvy?
Jana Dvořáková
od Jana Dvořáková 25.11.2019
6.2tis
298
SDÍLENÍ
6.2tis
ZOBRAZENÍ

K dosud nejhoršímu výbuchu jaderné elektrárny došlo v roce 1986 na severu Ukrajiny. Za příčinu neštěstí byly označeny chyby v konstrukci reaktoru i lidské selhání. Objevují se však hlasy, že k explozi Černobylu došlo na příkaz Moskvy. Proč by Rusko chtělo zničit svoji chloubu?

Bylo 26. dubna 1986, 1:23:47 hodin, když se z Černobylské jaderné elektrárny V. I. Lenina ozvala mohutná exploze, která odhodila víko reaktoru o váze 2000 tun a potrhala chladicí potrubí. Po několika sekundách následoval druhý, silnější výbuch o síle ekvivalentní 10 tunám TNT.

Došlo ke zničení horních pater a střechy celé haly, která byla pokryta hořlavým asfaltem, jež se vznítil od žhavých trosek vyletujících z reaktoru. Do okolí bylo rozmetáno palivo a 700 tun vysoce radioaktivního hořícího grafitu. Co bylo příčinou této děsivé jaderné katastrofy?

Zakryl Vasilij Šamšin selhání?

BYL VÝBUCH ČERNOBYLU JEN ZÁSTĚRKA?

Odpověď, kterou nabízejí konspirační teoretikové, bude možná překvapivá. V roce 2015 vznikl dokumentární film s názvem Ruský datel, ve kterém se ukrajinský umělec Fedor Alexandrovič snažil odhalit příčiny černobylské jaderné katastrofy.

Jeho závěry jsou jasné – k riskantnímu postupu při zkoušce bezpečnosti elektrárny měl její pracovníky donutit po telefonu Vasilij Šamšin (1926–2009), sovětský ministr komunikací, aby zakryl selhání svého projektu v hodnotě 7 miliard rublů, což byl dvojnásobek toho, co stála výstavba celé Černobylské elektrárny.

Sověti vytvořili radarový systém označovaný jako Duga.

DUHOVÝ SYSTÉM VAROVÁNÍ

Rusko ve strachu z možných raketových útoků ze strany USA už od 60. let 20. století pracovalo na vytvoření radarového systému včasného varování. Sověti chtěli vytvořit systém, který by jim zprávu o startu nepřátelské rakety poskytl během několika málo sekund či minut.

Proto vyvinuli radarový systém označovaný jako Duga (Duha). První experimentální byl umístěn v ukrajinské městě Mykolajiv a byl schopen detekovat starty raket z kosmodromu Bajkonur, vzdáleného 2500 kilometrů.

Kvůli studené válce se Spojenými státy chtěli Sověti vytvořit protiraketový radar.

ZÁPAD I VÝCHOD POD KONTROLOU

Plán Rusů byl ale jasný – pokrýt i oblast Spojených států, vytvořit „Duhu, pnoucí se nad celým obzorem“. Proto vznikl radar Duga-2, který sledoval Pacifik a západ USA, a mnohem masivnější Duga-3, který měl sledovat Evropu a Atlantik.

Ten byl vybudován kousek od černobylské jaderné elektrárny. Z jakého důvodu? Obří ocelová stavba měřící přes 140 metrů na výšku a kolem půl kilometru na délku měla extrémní nároky na elektrickou energii (10 MW), jejíž dostatek měl zajistit právě Černobyl.

ZPROPADENÁ POLÁRNÍ ZÁŘE

Jen díky tomu měla být Duga schopná dohlížet za horizont, a to pomocí ionosféry, části atmosféry, jež významně ovlivňuje šíření elektromagnetických signálů. Záhy se bohužel ukázalo, že využití ionosféry ke sledování odpalů z USA, nebude možné.

Paprsky Dugy totiž výrazně rušila polární záře, která tak Západu vytvářela neprůhledný štít. Cesty zpět už ale nebylo. Na nejvyšších místech bylo proto rozhodnuto, že chyby fungování radaru se budou řešit za pochodu.

Brzy po zahájení fungování supertajné Dugy-3 se však ukázalo, že čelí ještě mnohem většímu problému.

Paprsky Duhy narušovala polární záře.

SUPERTAJNÝ RADAR PROZRADÍ SÁM SEBE

Při spuštění radaru dne 4. června 1976 totiž radioamatéři po celém světě zažili šok. V pásmu 10 Hz začala zničehonic vysílat velice silná stanice. Vysílala pravidelné rychle ťukání, které zcela rušilo přijímaný signál.

Kvůli tomu si radar vysloužil přezdívku Ruský datel. Zaznamenala jej i Severoatlantská aliance, která ho pojmenovala jako Steel Yard (Kolos z oceli). Netušila ovšem, k čemu by mohl sloužit. Zpočátku se Američané domnívali, že pomocí něj chtěli Sověti ovládat počasí, či dokonce kontrolovat mysl občanů USA.

SLEPÉ OKO MOSKVY

Radar Duga-3, kterému se přezdívalo také Oko Moskvy, ve své funkci protiraketové obrany naprosto selhal, neboť na sebe všechny zdvořile upozornil vždy, když byl ve službě. Ač se operátoři snažili chyby jeho provozu odstranit, nepovedlo se to.

Kvůli tomu nemohl projít vojenskou inspekcí, která měla proběhnou koncem roku 1986, tedy zhruba půl roku po černobylské katastrofě. To dalo vzniknout konspiraci o tom, že se Vasilij Šamšin, kterého by pravda o oficiálním selhání projektu Duga stálo nejen kariéru, ale dost možná i život, uchýlil k výbuchu jaderné elektrárny, aby zakryl stopy svého neúspěchu.

Vasilije Šmašina stála pravda o selhání projektu kariéru.

PROČ TEDY ČERNOBYL VYBUCHL?

Celá teorie však stojí na vratkých základech, neexistuje jediný přesvědčivý přímý důkaz, který by Šamšina s výbuchem Černobylu spojoval. Všeobecně přijímanými příčinami exploze tak nadále zůstávají souhra nešťastných okolností, selhání lidského faktoru a také lajdáctví a snaha ušetřit při budování samotné elektrárny.

Jak jsou popisovány události, které nejzávažnější havárii v historii jaderné energetiky, předcházely?

Za výbuchem stojí několik faktorů.

NÍZKÝ VÝKON A 9HODINOVÉ ZPOŽDĚNÍ

Na den před výbuchem, 25. dubna 1986, bylo naplánováno odstavení reaktoru bloku číslo 4 kvůli jeho pravidelné údržbě. Toho chtělo vedení využít ke zkoušce, jež měla ověřit, zda při výpadku dodávky elektřiny budou turbogenerátory schopny ještě nějakou dobu napájet oběhová čerpadla nutná pro chlazení reaktoru, než dosáhnou záložní dieselové generátory dostatečného výkonu.

Ovšem poté, co byl výkon již snížen asi na polovinu, přišla žádost z energetických závodů, aby se další snižování odložilo, protože ke konci měsíce výrobní továrny doháněly plán a potřebovaly dostatek elektřiny. Experiment byl tedy na 9 hodin pozastaven a pokračovalo se v něm až ve 23 hodin.

Během osudné noci došlo k experimentu.

MARNÁ SNAHA NEPROŠKOLENÉ SMĚNY

O půlnoci se navíc vystřídaly směny, přičemž nová o probíhajícím experimentu neměla mnoho informací, nikdo nepočítal se zdržením. Směnu vedl Alexandr Akimov (1953–1986). Když ten spolu s kolegou Leonidem Toptunovem (1960–1986) upozorňovali zástupce hlavního inženýra Anatolije Stepanoviče Djatlova (1931–1995), že výkon klesá příliš rychle, křičel na ně, že jsou neschopní, a přikázal jim pod pohrůžkou vyhazovu v testu pokračovat.

V důsledku vršení chyb a nedostatečné informovanosti o již provedených krocích začaly výkon a teplota uvnitř reaktoru nekontrolovaně růst.

Na směně pracovali neproškolení zaměstnanci.

VÝBUCHU JIŽ NELZE ZABRÁNIT

V 1:23:40 proto operátoři stiskli tlačítko AZ-5, které zajišťuje rychlé odstavení reaktoru. Regulační tyče měly být zasunuty zpět do reaktoru, a zastavit tak jadernou reakci. Bohužel k tomu již nedošlo. Zasouvání tyčí bylo pomalé a v důsledku odpojení chladicího okruhu se uvolňovalo teplo, které zdeformovalo šachty pro zasouvání, a tyče tak byly zasunuty jen do třetiny.

Jejich hroty byly navíc grafitové, což ještě umocnilo jadernou reakci uvnitř reaktoru, namísto aby ji zpomalilo. Výbuch už nic nemohlo zastavit.

Výbuchu se pak nedalo zabránit.

SVĚT SE NESMÍ NIC DOZVĚDĚT

Sovětské vedení se navíc katastrofu snažilo ututlat, takže informace o zvýšené radiaci přinesli až 27.  dubna Švédové. Hasiči vyslaní na místo, nebyly vybaveni žádnými ochrannými pomůckami, a tak následně zemřeli na nemoc z ozáření.

Evakuace města Pripjať, ležícího nedaleko Černobylu, byla zahájena až 36 hodin po havárii na doporučení odborníka na jadernou energetiku Valerije Legasova (1936–1988). Ten také nařídil hašení reaktoru pískem.

Následně byl kolem něj vybudován železobetonový sarkofág. Odhady počtu bezprostředních obětí se liší. Dana Drábová, česká jaderná fyzička, odhaduje, že jich mohlo být na 4000.

Foto: Shutterstock.com, wikimedia.org, youtube.com
Lokalita:
reklama
Související články
od Mirek Brát 22.5.2022 1.3tis
I v moderní současnosti se objevují zcela nečekané nálezy upomínající na časy druhé světové války. Propast času, která nás dělí od těchto událostí, staví před badatele složité rébusy. Jeden takový se nachází dvacet osm metrů pod hladinou Jaderského moře. Jde o vrak střemhlavého bombardéru Junkers Ju-87„štuka“ (z německého výrazu  das Sturzkampfflugzeug). Letoun se na dně […]
od Mirek Brát 30.3.2022 2.5tis
V zimě roku 1984 začaly ve Špindlerově Mlýně stavební aktivity, jejichž oficiálním cílem byla výstavba nového hotelového zařízení. Na svahu hory Medvědín však mělo vzniknout ještě „něco“, co bylo další roky přísně utajováno. Jednalo se o obří protiatomový kryt, který měl sloužit pro tehdejší politickou elitu.   Podzemní kryt ve Špindlerově Mlýně měl kapacitu 550 osob. […]
od Eva Soukupová 24.2.2022 2.7tis
Stolové hory se od okolního světa se oddělily před miliony let, díky čemuž se na jejich vrcholech vytváří zcela jedinečný ekosystém. V těchto nedostupných, od pravěku nedotčených krajinách se podle mnohých svědectví skrývají záhadní tvorové. Jednou hor, na jejichž vrcholu se má ukrývat bájná ztracený svět, ze Auyán Tepiu v Jižní Americe. Auyán Tepui v […]
od Adriana Vojtíšková 22.2.2022 2.5tis
Pozorování vědců ukazují, že oblasti zalité bílou barvou jsou mnohem zajímavější, než si umíme představit. Ani zdaleka nejde o světy spojené jen s ledem a sněhem. Skrývají totiž mnoho pokladů nejen na povrchu, ale také pod ním!   Arktidu, oblast kolem severního pólu, tvoří ledový příkrov a nezalesněná zmrzlá půda. Průměrná teplota v létě tu […]
od Jiří Nechanický 31.1.2022 3.0tis
V dnešní době je hraní v online kasinu právě tak snadné jako kdybyste chtěli hrát v tom skutečném. Tento článek Vám pomůže s výběrem toho pravého online casina a zároveň se zaměříme na pět na které byste si měli dát při výběru online kasina pozor. Není kasino jako online casino Internetová kriminalita je na vzestupu a s ní i počet […]