Francouzská šlechta 18. století si potrpěla na život v přepychu. Naproti tomu chudí lidé trpěli bídou, hladem a nemocemi.
Nálada ve společnosti tak byla mizerná a pomalu se blížila Velká francouzská revoluce. Kdo by si kdy pomyslel, že k jejímu zahájení dopomohl jeden neobyčejný šperk.
Roku 1772 nechává francouzský král Francii Ludvík XV. (1710–1774). Vyrobit neobyčejný náhrdelník pro svou milenkou Madame du Barry (1743–1793).
Vyhlášení klenotníci Boehmer a Bassenge ho zhotovují čtyři roky, král mezi tím umírá a na trůn usedá Ludvík XVI. (1754–1793). Madame du Barry, která se o krále stará až do jeho skonu, je od dvoru vyhnána a ztratí na šperk nárok.
Klenotníci se ocitají v pasti, šperk stál ohromné peníze a plátce už není mezi živými. Rozhodnou se zkusit prodat šperk jinde. Novou královnou Francie se stává Marie Antoinetta (1755–1793), která má pověst rozmařilé a rozhazovačné ženy.
Bohužel u ní klenotníci nepochodí. Královnu sice krása a exkluzivita náhrdelníku láká, odmítne však nosit něco, co bylo původně určeno kurtizáně.
Tajný kupec
V tu dobu se objevuje Jeanne de la Motte (1756–1791). Zosnuje plán, jak náhrdelník získat. V jeho středu figuruje kardinál Louis de Rohan (1734–1803), ambiciózní muž, kterého královna nemůže vystát.
De la Motte se vydávává za královninu důvěrnici a nakloní si kardinála na svou stranu, aby mu později prozradila, že královna údajně po náhrdelníku touží, ale nemůže si ho dovolit koupit.
Za pomoci několika falešných dopisů a schůzek se jí opravdu podaří kardinála přesvědčit, aby šperk od klenotníků získal a předal jí ho. V dopisech se zaručí, že koupi splatí ve čtyřech splátkách. A jeho služba bude štědře odměněna.
Podvodnice
Když v termín první splátky k žádnému zaplacení nedojde, začnou se klenotníci domáhat peněz u údajných majitelů – královského páru. Avšak narazili.
Královna o žádném šperku nevěděla a také svědci tvrdili, že Marie Antoinetta na sobě vzácný náhrdelník nikdy neměla a nevlastní ho. Pozornost se proto obrátí na zprostředkovatele.
Kardinál se brání, že ho o koupi náhrdelníku požádala sama královna, a na důkaz předloží dopisy. Jenže mu to jen přitíží, je obviněn z padělání královnina podpisu a vsazen do Bastily.
Soud
Jakmile Jeanne de la Motte šperk získá, prchá s ním do Londýna, kde ho po částech rozprodá za směšně nízkou cenu. Brzy ji ale opustí štěstí a je zatčena. V Paříži se následně koná velmi sledovaný soud.
Kardinál je nakonec shledán nevinným a de la Motte je odsouzena jako podvodnice. Ale celé divadlo a pozornost kolem údajné marnivosti už tak dost marnivé královny, Marii Antoinettě přitíží.
Její pověst utrpí, a ač se jí kardinál musí veřejně omluvit, mínění lidu to nijak neovlivní.
Touha a smrt
Vzácný náhrdelník zmizí a nikdo nedokáže vypátrat, kde jeho jednotlivé části jsou. Přesto neřekl své poslední slovo. Každá z tří dam, které po něm toužily, totiž došly předčasné smrti.
Jako první zemřela Jeanne de la Motte, která v záchvatu šílenství skočila z okna. O několik let později zemřela Marie Antoinetta, když národu došla trpělivost a poslal ji pod gilotinu. A jako poslední zemřela také madame du Barry, která byla taktéž sťata.
Smolný šperk, jehož kráse nebylo na světě nic rovno, nakonec údajně všechny zničil. A kdo ví, kolik neštěstí ještě přinesly jeho rozdělené části, které se rozutekly do celého světa!
Prokletý diamant naděje
Prvním vlastníkem prvotřídního diamantu Naděje byl francouzský obchodník Jean Tavenier (1605–1689). Diamant prodal Ludvíkovi XVI., který brzy poté skončil spolu se svou manželkou pod gilotinou.
Ale ani prodávající moc dlouho krále nepřežil, během dovolené v Indii ho roztrhala smečka psů.
Diamant na několik let zmizel a objevil se až během 19. století v Londýně, kde ho koupil jistý Thomas Hope, po kterém dostal své jméno (Hope – naděje). Pan Hope však zemřel během ztroskotání lodi a diamant opět zmizel.
Na začátku 20. století se znovu objevil a v aukci ho koupila manželka majitele Washington Post. Poté, co její manžel i děti předčasně zemřeli, ho ukryla před světem. Byl nalezen až po její smrti zastrčený v krabici od bot.
Dnes je diamant vystaven v muzeu ve Washingtonu a jeho hodnota je odhadována na 250 milionů dolarů.
