Jeskyně jsou přímo studnicemi paranormálních zážitků. A není se čemu divit. Kombinace jejich stáří, tmy a stísněného prostoru je údajně ideální pro vznik nejrůznějších paranormálních jevů. Podivný zážitek si z průzkumu jeskyní odnesl i rakouský turista Gregor.

Muž, který se průzkumu jeskyní věnoval jako hobby už dlouhá léta, navštívil v roce 2011 nedávno objevenou jeskyni v blízkosti městečka Gmunden. Už ve chvíli, kdy se do jeskyně vydal, měl pocit, že zdáli slyší nějaké hlasy. Když ale zastavil, aby se zaposlouchal, vůbec nic podivného neslyšel.

Nečekaný objev

Některými úzkými místy se musel Gregor plazit, aby se dostal dál. I v těsných skalních škvírách však při pohybu stále slyšel podivné, mumlající hlasy. Po chvíli se dostal do jeskyně, ze které vedlo několik dalších chodeb.

Některé podle něj vypadaly, jako kdyby je stvořily moderní stroje. V místnosti Gregor ucítil pach rozkládajícího se masa. A brzy také nabyl přesvědčení, že podlaha jeskyně slabě rudě světélkuje.

„Když jsem k zemi skrčil, znovu jsem uslyšel ty hlasy. Tentokrát zřetelněji. Vyděsilo mě to a rychle jsem se vydal úzkou cestou, ze které jsem se do místnosti dostal. Když jsem se po několika metrech otočil, viděl jsem v jedné z chodeb blížící se žluté světlo. A brzy i jeho nositele,“ uvedl Gregor.

Do jeskyně poté podle jeho slov vešlo několik podivných postav. „Nejvíce ze všeho připomínali ještěrky, které se pohybují jako lidé. Měly tmavé stejnokroje a dlouhé, svižně se pohybující ocasy. Komunikovali spolu jazykem, který zněl téměř lidsky.

Ničemu jsem ale nerozuměl. Ty bytosti naštěstí jen prošly z jedné chodby do druhé a zase mi zmizely z dohledu. Rychle jsem se vydal k východu z jeskyně,“ popsal svůj zážitek jeskyňář.

Gregor se už do jeskyně nikdy nevrátil, jeho kolega, který ji objevil, však ještě na několik průzkumů vyrazil. Nikdy se ale Gregorovi nezmínil o tom, že by na podobné tunely nebo bytosti v podzemí narazil.