Rukopis nejasného původu nalezený v roce 1838 v dnešním Rakousku byl sepsán za použití neznámého písma. Připomíná maďarské runy, ale je bohatší než veškerá dosud známá písma. Jaká tajemství se za nerozluštěným textem mohou skrývat?

Nenápadná knížka jen 12 centimetrů vysoká a 10 centimetrů široká byla až do roku 1838 uložena v uherském městě Rohonc (dnes rakouská obec Rechnitz– pozn. red.) a nikdo o ní neměl ani tušení.

Rukopis je nalezen jen náhodou díky tomu, že jej uherský hrabě Gusztáv Batthyány (1803–1883) spolu s celou svou knihovnou daruje Akademii věd.

Zanedlouho poté co se pracovníci akademie pustí do třídění titulů, jim v rukách spočine spis, který nikdo nedokáže identifikovat. Celkem 448 papírových stran je popsáno neznámým písmem.

Na každé straně je 9 až 14 řádků textu, který se pravděpodobně čte zprava doleva jako například arabština.

Symboly připomínají staromaďarské písmo, občas také nazývané maďarské runy, jenže text rohonského kodexu je ale mnohem pestřejší než veškerá dosud známá písma.

Obsahuje asi 200 unikátních symbolů, což znamená, že celkový počet jednotlivých znaků desetkrát převyšuje jakoukoli známou abecedu v historii. Kdo komplikované písmo vytvořil? A co se za ním snažil skrýt?

VĚDCI V ROZPACÍCH

Kodex za poslední dvě staletí prozkoumalo již mnoho respektovaných vědců. Shodnout se však nedokáží téměř v ničem. Není jasné, kdy rukopis vznikl, kdo jej stvořil ani o čem hovoří. Spory se vedou dokonce i o směr čtení neznámých symbolů.

Ačkoli mnoho indicií poukazuje na čtení zprava doleva, někteří odborníci navrhují, že by se kniha měla otočit vzhůru nohama a číst a zleva doprava. Papír kodexu byl sice datován do období 1529 až 1540, text ale mohl vzniknout i mnohem později.

Část vědců zastává názor, že jde ve skutečnosti o podvrh z 18. století, většina ale věří v jeho pravost. Navzdory četným snahám o porozumění textu se však nikomu kodex nepodařilo rozluštit.

Podle většinového názoru se nejedná o žádnou substituční šifru, ale spíše o kód založený na zcela neznámém systému či umělém jazyce. Co přimělo autora k jeho vytvoření?

ZÁHADNÉ ILUSTRACE

Záhadu kodexu ještě umocňuje 87 podivných ilustrací, které zobrazují směsici válečnictví a náboženství. Každá stránka je opatřena vodoznakem se záhadným symbolem šesticípé hvězdy obsahující kotvu v kruhu.

Další ilustrace a symboly v rukopise odrážejí křesťanskou, muslimskou, hinduistickou i pohanskou ikonografii. Na různých stránkách kodexu lze najít symboly kříže, půlměsíce či svastiky.

To je vykládáno tak, že ať už rukopis vytvořila jakákoli kultura, musela v ní vedle sebe existovat všechna tato náboženství. Na základě toho někteří badatelé kodex považují za pouhou modlitební knížku. Proč by ale její texty byly zakódovány umělým jazykem? Odpovědět si zřejmě budeme moci až po rozluštění tajemného kodexu.