Co je štěstí a co smůla? O tom mohl během svého života mnohokrát polemizovat pracovník v přírodní rezervaci Roy Cleveland Sullivan, kterého sedmkrát zasáhl blesk a sedmkrát to přežil bez výraznější újmy na zdraví.
Jako správce Národního parku Shenandoah si tento Američan zvykl na pohyb v bouřkách jako na něco zcela běžného. To však nemělo dlouhého trvání.
Od roku 1942 se Sullivan stával častým cílem blesků a pohyb v bouři se pro něj rázem stal regulérní hrou s ohněm, která ho mohla stát život.
Poprvé dostal zásah v dubnu 1942, když se před bouřkou schovával v čerstvě postavené rozhledně bez hromosvodu. Výboj mu prošel pravou nohou, ošklivě mu popálil palec a v botě zanechal vypálenou díru.
Uplynulo celých 27 let od této události, než blesky udeřily znovu. Tentokrát Sullivana zastihly v jedoucím autě. Blesk ho zasáhl otevřeným okénkem a zbavil řidiče vědomí. Ten v plné rychlosti narazil do útesu.
Ale opět se mu nic moc nestalo, pouze mu ohořelo obočí a vlasy.
Další nehody ho dostihly v letech 1970 (popálené rameno), 1972 (úplně přišel o vlasy), 1976 a 1977. Není divu, že bylo Sullivanovo okolí později mimořádně paranoidní a dokonce se s ním někteří lidé odmítali za špatného počasí setkávat ve strachu, že by je mohl v jeho blízkosti rovněž zasáhnout blesk. Tento muž se stal držitelem světového rekordu co do počtu zásahů bleskem a jeho dva propálené klobouky dodnes nalezneme v amerických muzeích.
Vzhledem k tomu, že Sullivan přežil sedm zásahů bleskem a v rámci své profese opakovaně riskoval při vyhánění medvědů a podobně nebezpečných činnostech, jeví se trochu jako paradox, že nakonec ukončil svůj život vlastní rukou. Sullivan se v roce 1983 zastřelil kvůli neopětované lásce.
