Naplánovali jste si důležitou schůzku na pátek třináctého? Přeběhla vám přes cestu černá kočka, nebo jste uslyšeli před svým oknem houkat sýčka? Podle lidové moudrosti vás pohroma nemine.

Zapátrejme tedy po tom, kde se tato přesvědčení vzala a zda by se mohla zakládat na pravdě! Mnohá z nich jsou totiž spojena s děsivými příběhy, které se v souvislosti s těmito předzvěstmi měly přihodit.

Neštěstí na vaši hlavu údajně přivolává například i obyčejné rozsypání soli. Sůl přitom bývá odborníky na nadpřirozené jevy považována za důležitou součást většiny ochranných rituálů. Mimo jiné se traduje, že do kruhu ze soli nemůže vstoupit žádná zlá mocnost. Tak proč by nám najednou tato důležitá látka měla přinést smůlu?

Číhá na nás ďábel?

Americká herečka Pia Glenn (*1977) vaří polévku, když vtom omylem zavadí o slánku. Ta se skácí a její obsah se rozsype po stole. Žena bezmyšlenkovitě pravou rukou sebere hrst soli a hodí ji přes levé rameno. Teprve poté se zarazí.

Proč jsem to vlastně udělala? Pátrá po příčinách svého podivného chování a zjistí, že stará pověra tvrdí, že za levým ramenem číhá ďábel. Ten ve chvíli, kdy člověk rozsype sůl, zavětří příležitost, jak by mu mohl uškodit.

Pokud však dotyčný rychle hodí špetku soli přes levé rameno, ďábla tím oslepí a ušetří si tím spoustu nepříjemností. Hvězda uvažuje nad tímto vysvětlením, avšak její zmatek se nijak nezmenší. Ona přece takovým pověrám nevěří. Co za tím vězí?

Dílo andělů?

O rozsypané soli existují i další tvrzení. Její zrníčka prý věští neštěstí či hádku. Podle starobylé nauky o andělech však můžou rozsypané krystalky představovat v podstatě dobré znamení.

Sůl podle jejich přesvědčení totiž rozsypou strážní andělé v případě, že je na blízku démon, aby člověka ochránili. Žádné z těchto tvrzení by ovšem Piu Glenn neuspokojilo. Podle psychologů leží klíč k vysvětlení pověrečného chování v našem podvědomí.

„V našem dětství jsme slyšeli spoustu pohádek a věřili, že existují draci, kouzla a čáry.

Pověry jsou v podstatě pozůstatkem této víry,“ tvrdí psycholog Karel Šťastný. Podobně jako v případě zrcadel lze i pro strach z rozsypání soli najít také prozaický důvod. Sůl v minulosti patřila mezi drahé komodity.

Její plýtvání těžko mohlo učinit člověka šťastným. Na to, aby se všechno dalo vysvětlit jen penězi, je ale kolem soli pověr příliš mnoho.