17. listopadu 1981: Z neznámých příčin umírá tajuplný Karel Novák – muž bez minulosti, kterého objevili u Oravské Polhory.
Domů     Ruiny Rocca Sparviera: Místo, kde ptáci nezpívají
Ruiny Rocca Sparviera: Místo, kde ptáci nezpívají
od 28.8.2024
2.5tis
Ze zámku zbyly jen ruiny, foto Jesmar / Creative Commons / CC BY-SA 4.0
264
SDÍLENÍ
2.5tis
ZOBRAZENÍ

Jedné temné letní noci roku 1348 přijíždí na jihofrancouzský hrad Chateau de Rocca Sparviera neapolská královna Johana I. Její příjezd je pro místní obyvatelstvo pohromou. Jsou nuceni královnu i celý doprovod živit.

Potravin je brzy nedostatek a lidé z podhradní vesnice proto vymyslí ďábelský plán…

Ze zámku zbyly jen ruiny, foto Jesmar / Creative Commons / CC BY-SA 4.0 Vražda kalábrijského vévody Ondřeje, foto Karl Bryullov / Creative Commons / Volní dílo V době útoku byla Johana I. v kapli u hradu, foto Jesmar / Creative Commons / CC BY-SA 4.0

Neapolská královna Johana I. (1326/1327–1382) je v roce 1348 obviněna z podílu na vraždě svého manžela kalábrijského vévody Ondřeje (1327–1345). Ačkoli královna od počátku všechna obvinění odmítá, situace se v průběhu let začíná obracet proti ní.

Vévoda Ondřej byl totiž bratrem maďarského krále Ludvíka I. (1326–1382) a ten přísahal, že se Johaně pomstí. Do Neapole jsou vysláni maďarští vyzvědači a žoldnéři s cílem zadržet královnu a donutit ji k přiznání.

Královna však na jejich příjezd nečeká a raději se svými dětmi a služebnictvem prchne do své rodné Provence na hrad Rocca de Sparviera.

Hladomor a pomsta

Kraj kolem hradu je jen vyprahlá skalnatá pustina. To málo zemědělské půdy stačí sotva uživit obyvatelstvo blízké vesnice a malou posádku hradu. S příjezdem královny a jejího doprovodu se však situace radikálně mění.

Místní jsou pod pohrůžkou násilí donuceni odevzdat většinu svých těžce nastřádaných potravin a nadále celé osazenstvo hradu živit. Toto kruté rozhodnutí se pro většinu z nich rovná rozsudku smrti.

V podhradí tak brzy vypuká hladomor a lidé začínají osnovat plány, jak Johanu z hradu vyhnat. Když se navíc v okolí hradu objeví maďarští žoldnéři, kteří po královně pátrají, vymyslí obyvatelé vesnice plán, jak se královně pomstít.

Vražda kalábrijského vévody Ondřeje, foto Karl Bryullov / Creative Commons / Volní dílo
Vražda kalábrijského vévody Ondřeje, foto Karl Bryullov / Creative Commons / Volní dílo

Zrada vesničanů

Základem úspěchu je dostat Maďary do hradu. Jenže pevnost je dobře střežena. Královna si s sebou přivedla početný ozbrojený doprovod, který společně se stálou posádkou hradu a masivním opevněním tvoří těžko překonatelnou hráz.

Frontální útok tedy nepřipadá v úvahu. A tady přichází na řadu obyvatelé podhradí. Ti využijí jejich dobrých vztahů s královniným kaplanem, místním opilcem, který se často nalévá ve vesnické hospodě.

Akce je spuštěna na Štědrý den roku 1348, kdy je celý hrad zaměstnán oslavou Vánoc.

V době útoku byla Johana I. v kapli u hradu, foto Jesmar / Creative Commons / CC BY-SA 4.0
V době útoku byla Johana I. v kapli u hradu, foto Jesmar / Creative Commons / CC BY-SA 4.0

Děsivá štědrovečerní večeře

Když se namol opilý kaplan, který nemá o ničem ani tušení, vrací postranní brankou zpátky do hradu, několik vesničanů jde s ním. Stráž na hradbách nečeká žádnou zradu a pustí kaplana i vesničany dovnitř.

Jenže v tu chvíli vpadnou brankou do hradu až dosud ukrytí Maďaři. Rychle přemůžou stráž u vchodu a vydají se najít královnu. Ta je však zrovna mimo hrad v nedaleké kapli na mši. Maďaři jsou rozzuření a jejich strašlivou pomstu nakonec odnesou Johaniny děti.

Podle legendy jsou prý rozčtvrceny, načež maďarští žoldnéři donutí hradního kuchaře, aby je uvařil. Když se královna vrátí ze mše, jsou jí místo slavnostní štědrovečerní tabule servírovány její vlastní děti!

Naplněná kletba?

Žalem a vztekem zaslepená královna poté prokleje všechny vesničany i celý kraj:

„Přijde den, kdy tu všechny prameny vyschnou a už ani ptáček nezazpívá.“ A možná právě v souvislosti s tímto prokletím přijde v 16. století na zdejší kraj silné zemětřesení, kvůli němuž tu opravdu vyschnou všechny přírodní zdroje vody.

Vesnice i hrad jsou opuštěny a od té doby už jen chátrají. Dodnes se tak celému místu přezdívá Vesnice prokletých. Skutečně se vyplnila kletba zoufalé královny, nebo je všechno jen náhoda?

Zdroje informací a fotografie
Lokalita:
Související články
od 16.11.2026 1.4tis
Zlato ukryté ve sklepeních, truhlice plné drahokamů a tajné chodby, které údajně vedou k pohádkovému bohatství. Rožmberkové patří k nejmocnějším a nejmajetnějším českým šlechtickým rodům a jejich zánik v roce 1611 živí dodnes představy o ztraceném pokladu. Zanechává po sobě poslední Rožmberk Petr Vok skutečně někde ukryté jmění, nebo se za tajemnými pověstmi skrývá mnohem prozaičtější příběh? K
od 16.11.2026 1.8tis
Zručný dělník pracuje již několik hodin a práce se mu daří. Přiložit dláto, opatrný úder palicí. Z kamene se rodí socha. Pak se však stane něco, co úsměv na mužově tváři změní v grimasu strachu a hrůzy. Odhodí nástroje a utíká pryč. Už nikdy se do lomu nevrátí. Nedokončené dílo osiří. Zrodí se záhada kolosu, který nikdy nepovstal ze své mramorové kolébky. [gallery ids="174208,174209,174210,1742
od 14.11.2026 2.8tis
Nová vědecká metoda odhalila, že Turínské plátno může skutečně pocházet z 1. století, tedy z doby kolem smrti a zmrtvýchvstání Ježíše Krista. Výzkum také naznačuje, že relikvie strávila dlouhou dobu na Blízkém východě. Jde tedy o skutečný pohřební rubáš, do něhož bylo zavinuto Kristovo tělo? Je to jedna z nejslavnějších a také nejspornějších křesťanských
od 13.11.2026 3.3tis
Je vůbec možné, aby jediný člověk bez použití těžké techniky dokázal úplně sám postavit mohutnou stavbu z kamenných kvádrů o celkové váze mnoha stovek tun? Samozřejmě, že ne, zněla by jistě odpověď. Jenže to by nebyla tak úplně pravda. Jednomu se to skutečně podařilo. A stvořil dílo, nad kterým dodnes všichni kroutí hlavou. Jmenov
od 6.11.2026 3.4tis
V pátrání po původu řeckého ohně se můžeme dostat až do daleké Indie ve 4. století př. n. l. Makedonský vojevůdce Alexandr Veliký (356–323 př. n. l.) slaví jeden úspěch za druhým. Rychle si podmaní celou Perskou říši a roku 326 př. n. l. se vydává dobýt Indii. Právě během tohoto tažení se podle některých teorií mohl setkat s neobvyklými zápalnými prostředky, které později inspirovaly vznik obáva
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
Proč si muži a ženy zapínají oblečení jinak? Za všechno údajně může ješitný Napoleon!
epochaplus.cz
Proč si muži a ženy zapínají oblečení jinak? Za všechno údajně může ješitný Napoleon!
Vezmete do ruky pánskou košili a knoflíčky má na pravé straně. Sáhnete po dámské halence a najednou je všechno obráceně. Náhoda? Módní rozmar? Nebo snad tajné spiknutí krejčích, kteří chtějí lidstvu komplikovat život? Důvod sahá hluboko do historie a nabízí hned několik překvapivých vysvětlení. Jedno z nich dokonce posílá do hry samotného Napoleona I. Bonaparta!
Gumová kachnička byla nejdřív hračkou pro psy!
epochalnisvet.cz
Gumová kachnička byla nejdřív hračkou pro psy!
Jsou zářivě žluté, roztomilé, pískají a plavou ve vodě. Dokážete se při pohledu na gumovou kachničku ubránit úsměvu. Kde se tato ikonická hračka vlastně vzala? Aby se mohla zrodit gumová kachnička, potřebujeme gumu. Jenže ta pravá se nedá vyrobit, jde o přírodní materiál ze stromu jménem kaučukovník brazilský. Po naříznutí z něj vytéká bílý latex,
Poslední velká bitva v Británii se strhla na vřesovišti
historyplus.cz
Poslední velká bitva v Británii se strhla na vřesovišti
Pravému křídlu Karlovy armády se podařilo narušit britské linie. Vzbouřenci toho ale nedokážou využít, jejich levé křídlo kvůli bažinatému terénu postupuje jen velmi pomalu. Britové přisunou na ohrožený úsek bojiště posily a vrhnou se do rozhodujícího protiútoku… Vrátit Stuartovce na britský trůn chtěli už v roce 1715, jejich povstání ale skončilo neúspěchem. Znovu to jakobité,
Jak na mikroplasty v lidském těle? Pomoci mohou mikroroboti!
21stoleti.cz
Jak na mikroplasty v lidském těle? Pomoci mohou mikroroboti!
Problematiku mikroplastů, které pronikají rovněž do našeho organismu a mohou zřejmě přispívat ke zdravotním obtížím, řeší aktuálně řada vědců - mimo jiné i ti z výzkumného centra CEITEC, respektive Vy
Provozovatel: RF HOBBY, s. r. o., Bohdalecká 6/1420, 101 00 Praha 10, IČO: 26155672, tel.: 420 281 090 611, e-mail: sekretariat@rf-hobby.cz