Uprostřed jordánské pouště se nachází úchvatné starověké město, které v sobě ještě dnes ukrývá mnoho tajemství a váže se k němu mnoho legend. Vítejte v Petře!
První zmínky o Petře pocházejí ze Starého zákona. Podle legendy sem po 40 letech putování pouští došli Izraelité v čele s prorokem Mojžíšem. Ten byl nucen Bohem vyprostit vodu ze skály.
Mojžíš udeřil holí do skály, až z ní vytryskl pramen, který od té doby nese jméno Ain Musa (Kde je Mojžíš).
ZÁHADNÍ OBCHODNÍCI: NABATEJCI!
Samotné stáří Petry, která vznikla původně jako pohřebiště v dokonale krytém místě, dodnes zůstává záhadou, stejně tak i původ zakladatelů města, Nabatejců. První písemné zprávy o ní se datují do 7. stol. př. n. l.
Nabatejci původně přepadávali karavany, putující přes jejich území, později sami začali obchodovat. Petra, která se stala hlavním městem jejich království, totiž poskytovala snadný přístup k Rudému moři, Arabskému poloostrovu i do Mezopotámie.
Hlavním obchodním artiklem bylo především drahé koření jako šafrán, kardamom nebo kadidlo. Dováželo se i další drahocenné zboží z Indie a Číny, odkud mířilo do Persie, Středomoří, ale i do západní Evropy.
DŮMYSLNÝ SYSTÉM ZAVLAŽOVÁNÍ
Vzhledem k tomu, že se město nachází na poušti, museli Nabatejci vymyslet způsob, jak sem dostat vodu. Proto vypracovali velmi důmyslný systém zavlažování a zásobování vodou pomocí přehrad, kanálů a podzemních nádrží.
To jim umožnilo nejen rozvinout vyspělé zemědělství a přežít období sucha, ale dokonce si mohli dovolit vodu prodávat. Pozůstatky systému jsou na místě k vidění dodnes. Soumrak slávy prosperujícího místa nastal v roce 106 n. l., kdy se město začlenilo pod římské impérium.
PŘEVLEČEN ZA ARABA
Poslední obyvatelé pak Petru opustili po zemětřesení v 6. stol. n. l. Místní beduíni v dalších stoletích skalní město pečlivě skrývali před světem.
Vše změnil rok 1812, kdy se na místo dostal první Evropan, švýcarský badatel a cestovatel Johann Ludwig Burckhardt (1784–1817), který cestoval ze Sýrie do Egypta. Burckhardt o ztraceném městu slyšel mnoho pověstí, když putoval po Jordánsku.
Žádný beduín mu ale nikdy nechtěl říct, kde se město nachází, neboť pro ně byla Petra posvátným místem.
Výhodou švýcarského badatele byla jednoznačně znalost arabštiny – proto se přestrojil za muslimského kupce, dal si jméno Ibrāhīm Ibnʿabd Allāh a zasloužil se o objevení tohoto téměř zapomenutého města.
PAMÁTKY V PETŘE:
Sík – jedná se o soutěsku vedoucí do města. Je dlouhá přes jeden kilometr a široká kolem 5 metrů. V roce 1997 zde bylo při vykopávkách odkryto římské dláždění.
Al-Khazneh (Pokladnice) – pokladnice je vytesána do železitého pískovce a původně měla sloužit jako hrobka nabatejského krále Aretase III.
Na stavbě jsou znázorněny božské postavy jako Herkules nebo bohyně Tyché. K místu se váže legenda o egyptském faraonovi, který měl do urny uprostřed horního patra ukrýt poklad. Ten se ale nikdy nenašel.
Královské hrobky – nachází se zde velké množství monumentálních královských hrobek (Urnová, Hedvábná, Korintská nebo Palácová). Každá z nich vyniká nádhernou barevnou výzdobou.
Divadlo – stavba, vytesaná do skály, byla impozantní. Hlediště mělo 45 řad, kam se vešlo okolo 3 000 diváků. Amfiteátr potom upravili a rozšířili Římané a počet diváků se díky tomuto počinu mohl zvýšit na úctyhodných 8500. V roce 363 n. l.
ale místo poničilo silné zemětřesení a jeho zbytky byly použity na další stavby.
Kolonádní ulice – místo bylo postaveno v roce 106 n. l. Jedná se o centrum města. Na začátku se nachází kašna zasvěcená nymfám. Do tohoto místa se stahovala voda vedená síkem.
Vedle kolonády směrem na jih se nacházelo tržiště, na severu se rozprostíral královský palác.
Ad-Dér (Klášter) – je to jedna z největších památek v Petře. Jeho výška činí 48,3 metru, na šířku má 47 metrů. Stavba vznikla přibližně v 2. stol. n. l.
za vlády krále Rabela II. Jeho název je odvozen od vytesaných křížů, nacházejících se v kapli. Původně měla budova sloužit jako hrobka.
