Jeden z největších pokladů židovské víry – bájná archa úmluvy, ve které jsou prý přechovávané desky s božím Desaterem – se možná nachází v Etiopii. Jak by se tam dostala?

Africké město Aksúm leží asi 100 kilometrů jihozápadně od Rudého moře na území dnešní Etiopie. Tím, čím je pro Židy a křesťany Jeruzalém a pro muslimy Mekka, je pro Etiopany Aksúm. Město, které bývalo centrem slavné a veliké Aksúmské říše. Mohla by být archa úmluvy tady?

Poslední zmínky z 5. století před Kristem mluví o tom, že je boží schrána umístěna v jeruzalémském Chrámu. Tehdy však Jeruzalém vyplení Babyloňané. Badatelé se proto shodují, že zde již archa není. Možná ale bylo všechno jinak.

Podle etiopského eposu Kebra Negest ji dávno před tím odváží vládce Menelik (972?–912 př.n.l.) do Aksúmu. Tento panovník je přitom údajně plodem lásky krále Šalamouna a tajemné královny ze Sáby.

Duchovním vstup povolen

Epos dále tvrdí, že v Aksúmu archa není po celou dobu. Časem je prý ukryta na etiopském ostrově Tana Kerkos, ale v 17. století pro ni nechá Menelikův potomek císař Falidas vybudovat nový kostel. Tak boží schrána putuje opět do Aksúmu.

Císař Haile Selassie (1892–1975) dá u tohoto kostela v roce 1965 postavit chrám Marie ze Sionu a v jeho blízkosti také novou kapli přímo pro archu. Do ní smí vejít pouze duchovní. Za plentu vedoucí k schráně pak jen její strážce. Tady je údajně, chráněná před zraky lidí, uchovávaná dodnes.