Domů     Záhady historie
Sloužil magický kámen Vikingům jako první GPS?
Lenka Kospertová
od Lenka Kospertová 16.11.2018
6.7tis
455
SDÍLENÍ
6.7tis
ZOBRAZENÍ

Vikinská legenda o bájném svítícím kameni je nejspíš skutečně založená na realitě. Bájný sólarsteinn, sluneční kámen, měl být výjimečný v tom, že když byl namířen proti nebi, odhalil i na zcela zamračené obloze polohu Slunce.

Jak funguje? Kdy jej historikové nalezli?

Magický sólarsteinn byl dlouhou dobu považován za pouhý mýtus. O jeho možné existenci nás zpravovalo několik písemných zmínek z Islandu 13. a 14. století nebo staré záznamy o uložení takového předmětu v klášterních inventářích, avšak žádný hmatatelný důkaz neexistoval.

To se změnilo roku 1977. Tehdy byl jeden takový kámen objeven ve vraku lodi potopené roku 1592 u břehů ostrova Alderney nedaleko Francie. Tento objev pomohl k rozluštění velké záhady.

O JAKÝ NEROST JDE?

Dávní Vikingové byli proslulí mořeplavci. Ke břehům severní Ameriky se podle všeho dostali několik staletí před Kryštofem Kolumbem. K navigaci během plavby nekonečným oceánem jim podle starých islandských ság sloužil právě legendární sólarsteinn, tedy sluneční kámen.

Vědci už dnes vědí, o jaký nerost se ve skutečnosti jedná. Nejnovější testy prokázaly, že jde o tzv. islandský vápenec, o průhlednou formou dvojlomného kalcitu. A ten podle nich opravdu může pomoci člověku lokalizovat Slunce s přesností na jeden stupeň.Právě tato jeho unikátní vlastnost kamene umožnila vikinským námořníkům udržet správný kurz za všech okolností, tedy i ve chvílích, kdy se nemohli orientovat podle Slunce nebo hvězd.

Podle Guye Roparse z univerzity ve francouzském Rennes je preciznost, se kterou je možné pomocí tohoto kamene vyhledat polohu Slunce, vskutku neuvěřitelná. Funguje dokonce i ve chvíli, kdy je Slunce za horizontem.

Z největší pravděpodobností šlo o islandský vápenec, který lomí světlo.

JAK TO DĚLAJÍ VČELY?

Na jakém principu tento kouzelný kámen vlastně funguje? Jak dokáže vyhledat přesnou polohu Slunce skrytého na mraky? Nejde vlastně o nic jiného než o polarizaci světla. Tu využívá k orientaci i mnoho živočichů, mimo jiné například včely.

Vzhledem k tomu, že v severním Atlantiku, kde se Vikingové plavili nejčastěji, panovalo velice často špatné počasí plné mlh, jim takový kámen mohl opravdu poskytovat ohromnou výhodu. Podle vědců mohlo jít o klíčové vybavení, díky kterému mohli vikinští mořeplavci správně navigovat ze Skandinávie na Island, k britským ostrovům, do Grónska, ale i k dalekým kanadským břehům dávno před vynálezem magnetického kompasu.

Islandský vápenec propouští výhradně světlo polarizované určitým směrem, všechny ostatní směry filtruje. V tom směru, ve kterém leží Slunce, září sólarsteinn nejvýrazněji. Jednoduše řečeno – jakmile „chytne“ směr, ve kterém leží Slunce, jasně se rozzáří.

Kámen fungoval lépe než magnetický kompas.

CO ZJISTIL MAĎARSKÝ OPTIK

Hledání tajemného kamene sahá do roku 1967, kdy dánský archeolog Thorkild Ramskou (1915–1985) vyslovil domněnku, že by mohlo jít o krystal turmalínu nebo cordieritu či dvojlomného vápence, čistou formu kalcitu, která je ve Skandinávii poměrně běžná.

Tuto teorii oprášil v roce 2011 maďarský optik Gábor Horváth z univerzity Eötvöse Loránda v Budapešti, když spolu s švédskou kolegyní, profesorkou Susanne Åkessonovou, po letech bádání vyvracejí argumenty tehdejších kritiků.

V jedné ze studií vědci fotografovali zamračenou oblohu za soumraku pomocí širokoúhlého objektivu, takzvaného rybího oka. Snímky zachycovaly naráz úhel 180°. Poté nechali dobrovolníky určit, kde se za mraky nachází Slunce.

„Lidé se pletli až o 90°, což byla skutečně překvapující chyba. Test nás tak přivedl k závěru, že Vikingové polohu Slunce schovaného za mraky nemohli pouhým okem odhadnout,“ uvedl Horváth, který vede na univerzitě laboratoř environmentální optiky.

Foto: Shutterstock.com
Lokalita:
reklama
Související články
od Mirek Brát 4.12.2021 955
Historikové nemají příliš v oblibě tvrzení: Co by bylo, kdyby? Jaký by však byl svět, kdyby životní pouť Adolf Hitlera skončila ve výbuchu, který by na vůdce nacistického Německa vyšlehl v roce 1939 z jihlavského podzemí? V březnu 1939 měl Adolf Hitler v plánu navštívit Jihlavu. Ve městě žila početná německá komunita, ke které plánoval pronést projev před […]
od Pavel Polcar 2.12.2021 2.8tis
Jedním z dinosaurů, který nebyl ušetřen historických nepřesných úprav, byl brachiosaurus, obří býložravý dinosaurus. V první řade je třeba zmínit, že se v žádném případě nejednalo o přežvýkavce tak, jak je známe dnes, tito gigantičtí sauropodi svou potravu maximálně kousali. Ke žvýkání neměli uzpůsobené čelisti ani zuby. Nekýchal To ovšem není jediný omyl, kterého se […]
od Adriana Vojtíšková 1.12.2021 2.8tis
Příběhů o rodičích, kteří odloží své dítě, je možné nalézt bezpočet. Plní nejen stránky odborných knih či novin, ale vyprávějí se o nich i fantaskní historky. Pohádka o Plaváčkovi mezi ně patří.     Český spisovatel a sběratel lidových pověstí Karel Jaromír Erben (1811–1870) ji zachycuje v báchorce o Třech zlatých vlasech děda Vševěda: „Král […]
od Adriana Vojtíšková 30.11.2021 2.6tis
Skotský spisovatel, básník a cestovatel Robert Louis Stevenson (1850–1894) i britský lékař a spisovatel Arthur Conan Doyle (1859–1930) se proslaví psaním knih plných napětí a dobrodružství. Inspirují se během jejich tvorby skutečnými událostmi?   Stevenson otevřeně přiznává řadu inspiračních zdrojů. V eseji Moje první kniha píše o tom, že si do díla Ostrov pokladů vypůjčil […]
od Pavel Polcar 30.11.2021 3.0tis
Město Babylon vzniklo přibližně kolem roku 2200 př. n. l. jako nevýznamná osada. Tehdy nejspíše nikdo nečekal, jaké velikosti dosáhne. Význačnosti se jí dostalo zhruba v době, kdy se králem říše stává legendární panovník Chammurapi (cca 1810–1750 př. n. l.), jenž se proslavil prvním zákoníkem. Babylonské zajetí V průběhu dějin byl pak Babylon několikrát pobořen […]