Skip to content

Slovo, jehož vyřčení budí hrůzu a znamená smrt: Kongamato!

Temnotou africké buše se rozléhá zoufalý řev. Patří opici. Domorodci se chvějí strachem, vědí, že jí právě teď drtí krk monstrum, jehož se děsí ve svých nejhorších nočních můrách. Říkají mu kongamato…

Železniční inženýr J. Brown údajně v 50. letech monstrum viděl, jak letí nad zambijským jezerem Bangweulu. Foto: wikipedia commons

První zmínky o kongamatovi se k nám dostávají ve 20. letech 19. století. Tehdy do africké Severní Rhodésie, dnešní Zambie, vyráží na lov francouzský markýz Maurice de Chatteleux. Myšlenky na lvy, slony a jiné cenné trofeje mu v hlavě zaplaší věta pronesená zdejším koloniálním úředníkem: „Věděl jste, že nedaleko odtud, v bažinách Džiundu, žije pterodaktyl?

“ Chatteleux chce vědět víc. Jenže domorodci odmítají vyslovit už jen samotné jméno „kongamato“. Bojí se, že ho tím přivolají. S jakým přízrakem se tu potýkají?

STOPOVÁNÍ MONSTRA

Markýzovi se podaří vyzpovídat starce, který monstrum údajně viděl. Popíše jej jako holé stvoření krvavě rudého zbarvení. Bez šupin, bez peří, s velkým zobákem, zuby krokodýla a kožnatými křídly netopýra.

Při rozpětí mají mít přes dva metry. Slovo kongamato znamená v překladu „převraceč lodí“, protože tak prý útočí na rybařící příslušníky místního kmene Kaonde. Když se napadení nebožáci snaží uplavat pryč, rve jim z těl při náletech svými pařáty a zobákem kusy masa.

Ani de Chatteleuxovi, ani další dobrodruhům se s ním ale setkat nepodaří. Rok 1957 přináší hlášení od železničního inženýra J. P. F. Browna. Má jej pozorovat, jak letí nad zambijským jezerem Bangweulu.

A tentokrát kongamato není jen jeden, ale dva! Navíc nedlouho poté končí v nemocnici s rozsápanou hrudí domorodec, přičemž rána neodpovídá drápům lva či žádného jiného známého predátora!

Po stopách záhadných afrických tvorů, včetně tajemného kongamata, se vydal i český badatel Jaroslav Mareš. Foto: archiv Jaroslava Mareše
ČESKÝ BADATEL

Za nebezpečným netvorem se vydává v 60. letech také český zoolog Jaroslav Mareš (*1937). A možná se s ním setká tváří v tvář! Popisuje, jak si v tíživém šeru hustého pralesa všímá mrtvoly antilopy v koruně stromu, rozeznává cár její zkrvavené kůže.

Mareš na chvíli ztratí pozornost, ale když se podívá zpět, antilopa je pryč! Napadne ho, že ji musel odtáhnout levhart, jenže na měkké bahnité půdě nevidí žádné stopy a jinudy se s ní utéct nedalo. „Najednou jsem si už vůbec nebyl jist tím, že to byly zbytky antilopy, co jsem na vzdálenost více než třicet metrů viděl.

Ten cár zkrvavené kůže – nebylo to svěšené rudé kožnaté křídlo?“ ptá se Mareš, ale odpověď na tuto otázku nezná ani on sám. Mohl snad skutečně až do dnešních dní přežít v neprostupných močálech a džunglích Afriky pravěký druh ptakoještěra?

Některé teorie pracují s variantou, že tajemným ptakoještěrem by mohl být předchůdce pterodaktylů jménem dimorphon, který na zemi žil před 200 miliony let. Foto: dinosaurpictures.org
DÁVNÝ PTAKOJEŠTĚR?

Zajímavé výsledky přináší odborná studie z roku 1986. Kongamato totiž až zarážejícím způsobem připomíná spíše než pterodaktyla jednoho z jeho starších předchůdců, dimorphodona. Velká primitivní hlava s kostnatými výběžky, v nichž jsou zapadlé malé oči, silné spodní končetiny, to vše jsou další znaky odpovídající výpovědím domorodců.

Dimorphodon žil na Zemi zhruba před 200 miliony lety. Po stejně dlouhou dobu přitom životní prostředí v bažinách Džiundu nijak nezměnilo. Je možné, že by tady stále byl doma?

Jan Kukrál

Foto: face2faceafrica.com, comic.vine.gamespot.com, rct.uk, dinosaurpictures.org, wikipedia commons
AKTUÁLNÍ VYDÁNÍ
Sdílej!
Komentáře
Další články z rubriky záhady Zobrazit více …

Nenechte si ujít další zajímavé články