„Zotavuji se a cítím se mnohem lépe,“ poznamenává si v roce 1817 anglická spisovatelka Jane Austenová , která se proslavila románem Pýcha a předsudek. Radost ale nebude trvat dlouho.
Teď si ještě Jane Austenová (1775 – 1817) si pochvaluje si, že už nemá ty „černé, bílé, a jiné skvrny na kůži“. Když nemocná žena odloží pero, ještě netuší, že ji od smrti dělí jenom velmi krátká doba. Její předčasný konec v pouhých 41 letech vyvolá u historiků vlnu nejrůznějších dohadů.
Nejčastěji se domnívají, že se jeho příčinou stala Addisonova nemoc (selhání nadledvinek), nebo dokonce Hodgkinova choroba – rakovina lymfatických uzlin.
PÁTRÁNÍ AMATÉRSKÉ KRIMINALISTKY
V roce 2008 se do vesnice Chawton v anglickém východním Hampshiru, kde Austenová před svou smrtí žila, stěhuje britská spisovatelka kriminálních románů Lindsay Ashfordová. V místním archivu naráží na Austenové poznámky. Chce pátrat po okolnostech její smrti a v bádání jí pomůže informace o kožních skvrnách. „Může to být arzen, ten způsobuje kožní vyrážku, pokud se přijímá v malých dávkách po delší dobu,“ uvědomí si.
„Známý účinek zvaný ,dešťová kapka‘ způsobuje, že některé skvrny na kůži jsou po něm hnědé nebo černé, ostatní plochy ztrácejí pigment a jsou bílé,“ vysvětluje v novinách Daily Mail.
TEST PROKÁZAL ARSEN
„Bolesti zad ji trýznily natolik, že dříve čiperná čtyřicetiletá dáma musela stále polehávat,“ uvádí o spisovatelčině nemoci současná česká publicistka Iva Mudrová. Lékem, ve kterém hledala spásu, se pro ni mohl stát arzen, který se na začátku 19. století používal na různé nemoci včetně revmatismu, jímž trpěla.
Test vzorku Janiných vlasů prokázal výskyt tohoto jedu. „Existuje samozřejmě i další scénář:
Že byla záměrně otrávena je nepravděpodobné, ale nikoli nemožné,“ poznamenává Ashfordová. Její tvrzení by ale mohla potvrdit nebo vyvrátit jedině analýza Janiny kostry.
