3. prosince 1967: Američan Herbert Schirmer spatří v Nebrasce podivný oválný objekt s červenými světly, jak se vznese a odletí.
Domů     Smutný příběh z hradu Krupka
Smutný příběh z hradu Krupka
od 20.5.2022
420
Štítová zeď. FOTO: Sovicka169 – Vlastní dílo / Creative Commons / CC BY-SA 3.0

Hrad v blízkosti Teplic pochází asi z roku 1320 a byl vybudován na příkaz českého krále Jana Lucemburského, jako součást pohraničních opevněných bodů. Když však později ztratil svůj strategický význam a stala se z něho zřícenina, přece jen úplně nezanikl.

Nastalo 19. století, které milovalo romantická místa. Zdejší hrad byl k takovému účelu přímo předurčen, a proto jej hojně využívali lázeňští hosté z Teplic k oblíbeným vycházkám. A když zde byla ještě vystavěna restaurace, zájem o hrad byl nebývalý.

A tak mezi hosty byl například i J. W. Goethe či císařovna Marie Louisa. Na počátku 19. století zde rozkvétalo tolik růžových keřů, že se také hradu začalo přezdívat Rosenburg, tedy Růžový hrádek.

Torzo věže. FOTO: SchiDD – Vlastní dílo / Creative Commons / CC BY-SA 4.0 Přístupová cesta nad první a druhou bránou. FOTO: Květuše Blahoutová Pokorná – Vlastní dílo / Creative Commons / CC BY-SA 4.0 Štítová zeď. FOTO: Sovicka169 – Vlastní dílo / Creative Commons / CC BY-SA 3.0

Hrad vystřídal celou řadu majitelů, a jak šla válečná léta, mnohokrát se ocitl v držení různých vojsk. Jen za husitských válek došlo ke krvavé bitvě nedaleko hradu, po které zde husité povraždili asi tři stovky pánů z Lužice a Míšně.

reklama

A tak se mezi lidmi objevovaly zprávy o jakýchsi bloudících přízracích. Samotný hrad je také opředen řadou legend, z nichž nejznámější je ta o krásné Doně Sabině.

TRAGICKÁ LÁSKA

V době, kdy hrad s městem patřil pánům z Koldic, žil na hradě bohatý pan Timo se svoji krásnou dcerou Donou Sabinou. Ten jistě měl své plány, jak ji výhodně provdat. Ale Dona se zamilovala do mladého rytíře z nedalekého Supího hradu nad Unčínem.

I když rytíř byl udatný a smělý chlapík, zřejmě ne dosti bohatý podle představ pana z Koldic. Proto od otce dostala Dona přísný zákaz scházet se s tímto mladíkem. Ale jejich láska byla silnější a tak se začali scházet potají.

reklama

Vychovatelkou Dony byla jeptiška, která sice Doně rozmlouvala její tajné schůzky, ale nakonec se nechala obměkčit a půjčovala Doně svoje oblečení. Ta pak v přestrojení za jeptišku, tajně opouštěla hrad, aby se na smluveném vrchu setkala se svým milým.

Ale nic se neutají věčně a tak se pan z Koldic jednou vše dozvěděl. Proto na jeho příkaz byla dcera i vychovatelka uvězněny. A na mladého rytíře byl vymyšlen úskok.

Torzo věže. FOTO: SchiDD – Vlastní dílo / Creative Commons / CC BY-SA 4.0
Torzo věže. FOTO: SchiDD – Vlastní dílo / Creative Commons / CC BY-SA 4.0

V čase obvyklé schůzky obou mladých lidí se lidé z posádky hradu poschovávali v okolních skalách. Jeden z mužů se převlékl za jeptišku a vydal se na místo setkávání. Když byl již velmi blízko své údajné Dony, seskočil z koně, aby se s ní přivítal.

V tom převlečený muž tasil meč. A současně se z dalších stran valili lidé z hradní posádky.

Ale rytíř nechtěl zahynout v jejich rukou. Vyskočil na koně a hnal se s ním na vrchol skály. Když již nebylo úniku, vrhnul se se svým koněm z příkré skály do propasti. Hrob mladého rytíře je dnes ve starém hřbitovním kostelíčku.

reklama

A Dona Sabina? Odmítala se vdát za vybrané nápadníky a vstoupila do kláštera, kde brzy žalem zemřela. Její náhrobní deska byla později zazděna u vchodu zříceniny hradu, dnes ji najdeme ale v bohosudovském kostele.

Na náhrobní desce je vyobrazena jeptiška s latinským nápisem. Zajímavý je i důvod přemístění. Zřejmě zdejší měšťané Doně Sabině důvěřovali, když touto deskou zakryli dveře do sklepení, ve kterém měli ukryté své cennosti před nájezdy vojsk.

Přístupová cesta nad první a druhou bránou. FOTO: Květuše Blahoutová Pokorná – Vlastní dílo / Creative Commons / CC BY-SA 4.0
Přístupová cesta nad první a druhou bránou. FOTO: Květuše Blahoutová Pokorná – Vlastní dílo / Creative Commons / CC BY-SA 4.0

DUCH DONY SABINY

A tak prý každých sto let, ve výročí smrti svého milého, vychází její duch, aby bloudíc po zřícenině  hledala svého milého a také pokoj pro svoji duši.

I když jde o dávnou minulost, přesto lidé vzpomínají na příběh nešťastné lásky dvou mladých lidí. Připomíná ji také tzv. „mrtvý kámen“, u kterého se milenci scházeli a odkud rytíř skočil se svým koněm.

Těžko říci, zda se vše událo tak, jak praví stará pověst. Ale reálným jádrem je skutečnost, že vynucené sňatky tehdy bývaly dosti běžnou záležitostí. A také proto osudy skutečných, ale nenaplněných lásek, končily často i tragicky.

Foto: Wikimedia Commons
reklama
Související články
od 3.12.2022 536
Historie pevnosti Akershus v norské metropoli Oslo je dlouhá již sedm století. V minulosti hrad býval i vězením, což vysvětluje i přítomnost mnoha paranormálních jevů v lokalitě. Kromě řinčení řetězů vás však může vyděsit i setkání se zlým psem a dámou bez tváře. Pozor, tito duchové zvaní Malcanisen (zlý pes) a Mantelgeisten (dáma bez tváře), mohou přivodit i smrt! [gallery ids="112787,112788,1
od 1.12.2022 2.1tis
Jen jediný Necronomicon dokázal zamotat hlavu i expertům. Říká se mu Simonův. Má být temným učením až ze starověké Mezopotámie. Knihu ukořistili mniši a poté dali na překlad okultnímu knihkupectví Magickal Child. Pravda je ale trochu jiná, kniha vznikla kolem roku 1976 v USA v kruhu špičkových mágů z Warlock Shop jako funkční grimoár, který otestuje ad
od 30.11.2022 1.6tis
Období antiky je spojeno i se zbraněmi, které patří do sféry záhad. Patří k nim údajné parní dělo, jehož konstruktérem měl být slavný Archimédés. Opravdu existovala starověká zbraň, která využívala sílu páry? Archimédés (287 př. n. l. – 212 př. n. l.) se proslavil výrokem: Udejte mi pevný bod a já pohnu celou Zemí. Jeho ctižádost se však neomezoval
od 30.11.2022 3.2tis
Jednoho večera v červnu 1950 uprostřed rušné křižovatky na Times Square umírá neznámý chodec. Při pátrání po jeho identitě policisté s překvapením zjišťují, že jde o muže, který beze stopy zmizel před 74 lety.     Asi třicetiletý muž má na sobě starodávné oblečení a boty s výraznými přezkami, jaké se nosily před sto lety, a působí nanejvýš
od 29.11.2022 2.9tis
Stále další archeologické nálezy na našem území dosvědčují plány starověkého Říma vytvořit severně od Dunaje novou římskou provincii. Pronikání římských legií do oblasti Moravy začalo již za vlády císaře Tiberia a vrcholilo v časech panování císaře Marca Aurelia. Záhadou zůstává, zda se na naše území tehdy dostaly i tajné rituály související s uctíváním exotického boha Mithry? [gallery ids="112