Věštění budoucnosti není doménou jen moderních lidí. Ba naopak, lidé se mu věnovali odnepaměti. A výjimku netvořili ani starověcí myslitelé.

Paradox slavného proroka

Řecký věštec a filozof Epimenides žil pravděpodobně na přelomu 6. a 7. století před Kristem. Narodil se v krétském Knossu. Starověký spisovatel Athénaios o něm na začátku 3. století píše, že šlo o známou osobnost, která se narodila s mimořádným darem.

Byl schopen vidět do budoucna a pronášet proroctví! Do dějin logiky se navíc zapsal problémem sebevztahu – takzvaným Epimenidesovým paradoxem. Proslul větou:

„Všichni Kréťané jsou lháři!“ Celý problém nastává, uvědomíme-li si, že sám Epimenides je Kréťan a tedy i jeho věta je větou lháře.

Vědec, nikoli šarlatán

„Výklad snu není nic jiného než vzájemné srovnávání podobností,“ tvrdí slavný profesionální věštec Artemidorus, který žil ve 2 století a pocházel z Efezu (západní pobřeží Malé Asie). Celý život zasvětil výkladu snů.

Cestoval, poslouchal učené muže, sbíral a četl všechny snáře, na které narazil. Získal mnoho poznatků, které sepsal v pětisvazkovém díle zvaném Oneirocritica. S oblibou lidem věští ze snů.

„Narodila se mi dcera a musel jsem si půjčit peníze,“ vypráví svůj sen jistý muž. Druhému dcera ve snu zemře, ale podaří se mu vrátit peníze. „Dcera má ve snu týž smysl jako půjčka!“ vysvětluje trpělivě Artemidorus.

Jeho práce byla učebnicí až do roku 1900, kdy byla nahrazena dílem Sigmunda Freuda (1856–1939) – Výklad snů.

Krutý osud věštkyně

Cassandra byla dcerou krále Priama a královny Hecuby z Tróje. Byla prý nádhernou zrzkou, do které zamiloval sám řecký bůh, Apollo. Aby Cassandru získal, obdaruje ji schopností vidět do budoucnosti. Zklamán pak svůj dar zakleje:

„Budeš vidět správně budoucnost, ale nikdy ti neuvěří!“ vyřkne nad Cassandrou krutý ortel. Dívka tak zbytečně předvídala zničení Tróje – nikdo ji neposlouchal.

O své smrti věděl dopředu

V řeckém bájesloví má věštec Amphiaraus své pevné místo. Schopnost vidět budoucnost dostane podle pověstí od samotného boda Dia! Zúčastnil se vojenského tažení proti Thébám. Tak vznikl slavný epos Sedm proti Thébám.

Věštec viděl černou budoucnost válečného střetu, marně však od něj odrazoval své soukmenovce. Pohled do budoucnosti mu vyjevil, že i on přijde o život. Příběh o Amphiarausovi byl v dávných dobách velmi populární, psal o něm i Homér.

Prorokovali budoucnost

Bakis (v překladu mluvčí) byl nejslavnější ze skupiny proroků v období mezi 8. a 6. stoletím před naším letopočtem. Tito proroci jsou tradičně považováni za osoby, které slouží jako prostředníci mezi bohy a lidmi. První Bakis je rodákem z Eleonu v Boeotii.

Pro svá moudra si údajně chodili do jeskyně, kde „úřadovala“ nymfa Corycia, díky níž získávali své informace.