Vrásčitý šaman jménem Bílé Pírko se dá pomalu do řeči. „Slyšel jsem příběhy z minulosti i proroctví budoucnosti,“ obrací se na amerického ministra Davida Younga. K setkání dochází v roce 1958 v Arizoně.

„Budoucnost se zkracuje,“ varuje stařešina Younga, jemuž poté předá proroctví svého kmene. Jaká znamení mají podle něj předcházet apokalypse?

Prastarý rituál se chýlí ke konci. Šaman indiánského kmene Hopi, který obývá rezervaci v severovýchodní Arizoně, má oči obrácené v sloup a drmolí ze sebe podivná slova. Je v transu. V něm je prý schopen navázat spojení s kosmickými učiteli zvanými kachinové. Podle některých záhadologů by mohlo jít o dávné mimozemské návštěvníky.

Že by tomu tak mohlo být, naznačují podivné masky a úbory, které Hopiové nosí při nejrůznějších rituálech. Nápadně totiž připomínají skafandry kosmonautů.

„Právě díky kachinům mají Hopiové znát nejen minulost, ale také děje budoucí,“ upozorňuje publicista Bibhu Dev Misra. Co nás podle jednoho z nejstarších indiánských kmenů Severní Ameriky čeká?

Devět proroctví

„Toto jsou znamení, že přichází veliká zkáza,“ hřímá Bílé Pírko zlověstně. Podle věštby, kterou si hopijští stařešinové předávají z kolene na koleno, projde Země devíti érami, z nichž pro každou existuje proroctví. První svět měl být zničen sopkami.

Zkázu druhé doby měl mít na svědomí mráz, který byl tak krutý, že díky němu zamrzly i oceány. Třetí svět stejně jako v mýtech jiných národů údajně pohltila ničivá povodeň. Lidé kmene Hopi ji prý přežili díky varování bohyně známé jako Pavoučí žena.

Nyní tedy žijeme ve čtvrté epoše, jež má skončit anihilací velké části lidské populace.

Pád modré hvězdy

Americký ministr David Young se nestačí divit. „Uslyšíte o příbytku na nebesích, který se s velkým rachotem zřítí na zem. Objeví se jako modrá hvězda,“ varuje ho Bílé Pírko.

Když roku 1958 cestuje Young napříč Arizonou, obrátí se na něj hopijský šaman a seznámí ho s kmenovou věštbou. Podle té se blíží konec čtvrtého věku.

Roku 1958 má být naplněno už sedm z devíti znamení ohlašujících apokalypsu. Na osmé dojde krátce na to. Hovoří totiž o mladých lidech, kteří nosí dlouhé vlasy a barevné oblečení, zřejmě tedy o hippies. Éru pak prý ukončí pád velkého objektu na zemský povrch.

Podle některých záhadologů už došlo i na něj, když se v roce 1979 z orbity zřítila stanice Skylab. Jiní mají za to, že se slova Bílého Pírka teprve naplní.

Tykev plná popela

Osadou se rozléhá chřestění a hlasitý hrdelní zpěv. Uprostřed návsi probíhá ceremoniál hadího tance. Hopiové se skrze něj snaží přivolat déšť. Jakmile se podle nich naplní i deváté proroctví, spadne z nebe tykev plná popela a uvede do varu oceány a spálí zem.

Popis nápadně připomíná ničivé účinky atomové bomby. Podle Hopiů už záhy vypukne jaderná válka, která promění naši planetu v poušť. K úplnému konci světa naštěstí nedojde. Zkázu mají přežít ti, kteří se ukryjí v podzemních příbytcích Hopiů.

Následovat mají Dny očisty a pátý věk. „Apokalypse může zabránit jediné. Touha lidstva navrátit se zpět k přírodě,“ nabízí prastarý indiánský kmen východisko k záchraně.

Chrání je Pavoučí žena?

Jedna z hopijských vesnic je v ohrožení. Její šaman se proto s modlitbou obrací na záhadnou Pavoučí ženu. Ta sice není nejvyšším bohem prastarého kmene, tím je Tawa, Hopiové ji ale vzývají zřejmě nejčastěji.

Kokyanqwuti, jak zní její oficiální jméno, je obdobou bohyně země, jejímž úkolem je indiánům pomáhat. Podle pověstí je z nouze nejvyšší vytáhla již bezpočtukrát.

„Jeden z příběhů vypráví o záchraně vesnice Oraibi, kterou chtěly na uhel spálit čarodějnice. Kokyanqwuti kolem osady údajně vytvořila magickou síť, díky níž se lidem nic nestalo,“ přibližuje Dev Misra. Přispěchat Hopiům na pomoc má také po předvídané apokalypse.