Anglie je vyhlášená množstvím skutečně atmosférických historických staveb. K mnohým z nich se vážou i tajuplné příběhy či pověsti o nadpřirozených jevech. Hrad Muncaster v hrabství Cumbria v tomto směru není výjimkou. Naopak.
Neobyčejně tajuplnou pověst má i mezi ostatními anglickými hrady. Skutečně se mezi jeho zdmi procházejí duchové a přízraky?
Před portrétem muže v kostkované róbě a s dlouhou tyčí v ruce stojí turista. Zvědavě si prohlíží jednotlivé části obrazu a ani si neuvědomí, že se v chodbě, kde visí ještě několik dalších maleb, nachází na chvíli úplně sám.
Najednou se mu zježí chloupky vzadu na krku, to když uslyší pomalé kroky za jeho zády. Zmateně se otočí a s hrůzou zjistí, že tam nikdo není. Vždyť zcela jasně slyšel dopad bot na kamennou podlahu!
Později vypráví o svém zážitku místnímu personálu, a nakonec dokonce i paranormálnímu vyšetřovateli. Všechny zaujme jedna věc: Chodba, ze které muž kroky slyšel, je sice kamenná, ale pokrytá kobercem.
Chůze po ní rozhodně nevydává zvuk, jako když boty klapou o kamenné bloky. Překvapil snad turistu přízrak šaška ze 16. století? A jaká další tajemství ukrývá strašidelný hrad Muncaster v severozápadní Anglii?
Duch zlého šaška?
Příběh s turistou a kroky za jeho zády se odehrál před několika lety. Muž si v chodbě prohlížel portrét jistého Tomase Skeltona. Muže, který na hradě sloužil jako šašek v druhé polovině 16. století.
Byl to prý zahořklý a zlý člověk, který měl na svědomí dost možná i vraždu místního tesaře. „Současní majitelé hradu věří, že Tom stále bydlí na zámku a připisují mu většinu podivných událostí, ke kterým zde dochází.
Často je cítit nebo slyšet, nikdy ho ale nikdo neviděl,“ uvádí autoři webu hauntedrooms.co.uk, který se zaměřuje na mapování strašidelných míst na britských ostrovech. Hlášení o paranormálních jevech přicházejí z hradu prakticky každý rok.
Nejčastěji návštěvníci mluví o nepříjemných pocitech cizí přítomnosti, někdy zaslechnou podivné kroky a výjimkou nejsou ani dveře, které se samy od sebe otevírají, či pohybující se kliky. Působí na hradě podle jeho správců i nějací další duchové?
Pozor na místnost s tapisériemi
Přízraků je v Muncasteru údajně skutečně ještě víc. Kromě šíleného šaška to má být také duch mladé ženy jménem Mary Bagg, která byla na začátku 19. století zavražděna u bran hradu.
Ta se prý čas od času zjevuje v podobě průsvitné bílé paní, častěji je však slyšet její pláč a volání o pomoc. Vůbec nejstrašidelnějším místem hradu je tzv. místnost s tapisériemi.
Jde o ponuře působící místnost s řadou tapisérií, ze kterých na návštěvníky shlíží mlčenlivé postavy. V minulosti v místnosti strávilo několik odvážlivců noc.
Ráno vyděšeně popisovali, jak spatřili temné stíny sápající se z obrazů na některé spící či naopak vracející se na své místo na zmíněných malbách. Mnoho lidí věří, že veškeré tyto jevy souvisí s tajemnou minulostí místa, na kterém hrad stojí.
Sídlo totiž vyrostlo v lokalitě, kde kdysi stávala důležitá římská pevnost a kde se umíralo až příliš často.
Může za to magnetické pole?
Pověst Muncasteru rozhodně neupadá ani v posledních letech, kdy se na něj zaměřuje pozornost všemožných organizací studujících paranormální jevy či konkrétních lovců duchů.
Před lety se tam vypravili například badatelé z britské organizace ASSAP, zaměřené na zkoumání nadpřirozena, aby zjistili, zda tam skutečně dochází k nevysvětlitelným jevům.
Ve zdech sídla se jim podařilo zachytit zvláštní elektromagnetické výkyvy, což by údajně mohla způsobovat nějaká magnetická anomálie. Magnetismus je ostatně slovo, které se v souvislosti s Muncasterem zmiňuje v poslední době často.
Kupříkladu britský psycholog Jason Braithwaite věří, že působení zdejšího magnetického pole na mozek člověka vytváří silné halucinace. „Jsem přesvědčen, že se dá nalézt ve většině případů zcela přirozené vysvětlení.
Netvrdím, že vždy,“ přiznává na druhou stranu. Je tedy například duch mladé Mary Bagg jen výplodem lidské fantazie? Nebo jde skutečně o duši připoutanou k tomuto místu?