I v našich pohádkách a legendách se často potkáváme s postavou černého rytíře. Obvykle je to „entita“ tajemná a mysteriózní. Co je to za postavu, která cválá dějinami a má nutkavou zálibu v černé barvě?
Je to jen bájesloví, nebo najdeme v historii nějaké stopy černých rytířů z masa a krve?
V moderní době se stala z černého rytíře oblíbená romantická postava, která je sama o sobě ztělesněním nějaké záhady. Souzní to i s naším vnímáním černé barvy. Takový tajemný rytíř v béžovém brnění, to by nebylo ono, co říkáte?!
Skrytá identita
Poprvé se postava černého rytíře objevila již v artušovských legendách. Seriózním bádáním bylo rovněž zjištěno, že kult černých rytířů sahá až do 13. století.
Badatelé se shodli na tom, že nejde pouze o černou barvu, ale fakt, že černý rytíř skrýval svoji identitu. Nebylo možné jej identifikovat, spojit s nějakým jménem či rodem, tudíž jeho chování mohlo být značně nepředvídatelné.
Skutečně mohli existovat černí rytíři, kteří se z nějakého důvodu rozhodli skrývat svoji totožnost. Poskytovalo jim to volnost v konání i naději, že jejich skutky nebudou potrestány, protože se neví, kdo je jejich pachatelem.
V tomto ohledu mohly být inspirací pro kult černých rytířů reálné historické osoby, které stály mimo zákon.
Realita versus fikce
V dějinách ale objevíme i černé rytíře, kteří mají životopis a jejichž totožnost pro nás není neznámá. Čím si vysloužili tyto „černé“ přívlastky? Patrně jedním z nejznámějších je Eduard z Woodstocku (1330-1376), který byl označován jako Černý princ.
Podrobné bádání však ukazuje, že toto označení získal tento anglický šlechtic až po své smrti. Prý vzniklo tak, že Eduard s oblibou používal štít, na němž převládala černá barva.
Černým rytířem byl nazýván i jistý Panasco, muž, který začal kariéru u dvora portugalského krále jako dvorní šašek. U něho však tajemné označení černý rytíř nesouviselo s barvou brnění, ale s faktem, že byl černé pleti. Nakonec se stal rytířem řádu sv. Jakuba.
Ačkoli na stránkách historie najdeme i reálné osoby označované jako černí rytíři, pravděpodobnější je, že tyto oblíbené literární postavy byly skutečně jen legendami.
