Když před 34 lety specialista CIA pomocí detektoru zjistil, že rostliny možná prožívají pocity jako lidé, sklidil výsměch. Nyní se ale na jeho stranu staví další odborníci. Ti jsou přesvědčeni, že mezi rostlinami dokonce mohou vznikat přátelské vztahy, které by jim leckterý člověk mohl závidět!

Grover Cleveland Backster (1924–2013) pracuje pro americkou tajnou zpravodajskou službu CIA jako výslechový specialista. Ve své době je vyhlášeným odborníkem na polygrafy, a pokud jde o interpretaci dat z detektoru, jeho slovo je považováno téměř za svaté.

Po pracovně náročné noci 2. února 1966 se zavře v své kanceláři a ve snaze se trochu odreagovat a přijít na jiné myšlenky připojí elektrody polygrafu na svůj dračinec. Je totiž zvědavý, za jak dlouho po zalití se dostane voda do listů a zda je takový jev vůbec měřitelný.

Výsledek ale ukáže něco, co vůbec nečekal. Z křivky jednoznačně vyplývá, že květina bezprostředně po zalití prožívala radostné vzrušení! Je něco takového vůbec možné? Následující experimenty odhalí další neuvěřitelné výsledky. Květiny prý vnímají mnohem více, než jsme doposud mysleli!

KDYBY KVĚTINY MOHLY MLUVIT

Překvapen prvotními výsledky experimentu s vodou se Backster pomocí polygrafu pokusí zjistit, do jaké míry rostliny vnímají, co se kolem nich děje, a jak pestrou škálu emocí mohou projevit. Pouští se tak do série bizarních experimentů s ještě bizarnějšími závěry.

Při jednom pokusu například vytahuje krabičku zápalek s úmyslem zapálit jeden list. Ještě než se s hořící zápalkou ke květině přiblíží, začne křivka polygrafu ukazovat na silnou stresovou reakci odpovídající lidskému pocitu strachu.

Ohlasy z vědecké obce jsou ale vůči jeho výzkumu přísně kritické a příliš mu nepomůže ani fakt, že se jiným odborníkům nedaří experiment s květinami zopakovat. Časem je tak Backsterův výzkum zaškatulkován jako nesmysl a zapomenut. Před časem se však diskuze o emocích rostlin znovu otevírá.

NOVÉ ZÁVĚRY

Nedávno se svými nejnovějšími poznatky vystoupí několik dalších vědců, kteří podpoří již několikrát vyvrácené závěry Grovera Backstera. Jedním z nich je dánský specialita na ekoinformatiku a biodiverzitu Dr. Andras Zlinszky z Århuské univerzitu.

Ten použije nejmodernější dostupné přístroje, kterými zkoumá několik stromů a keřů. Během této studie vychází najevo, že stromy mají něco, co se podobá lidskému tlukotu srdce a navazují spolu přátelské vztahy.

Údajně o sebe vzájemně pečují a hýčkají se. „Zaznamenali jsme předtím neznámé periodické pohyby, a to až do délky 1 cm během dvou až šestihodinového cyklu. Pohyby jsou zřejmě spojeny s tlakem vody v rostlinách, což v podstatě znamená, že stromy pumpují vodu,” vysvětluje Zlinsky a pokračuje:

„Transport vody není pouze jednoduchý stálý tok, jak jsme si to dosud mysleli. Dosud jsme se domnívali, že to dělají jen některé druhy stromů. Nyní zjišťujeme, že to je mezi stromy rozšířené mnohem více.“ Jsou ale tato zjištění dostatečnými důkazem o emočním cítění flory kolem nás?

SLOVO LESNÍKA

Německý lesník Peter Wohlleben zastává stejný názor jako Zlinszky. Studii stromů prý zasvětil celý život a o jejich duši nemá pochyb. „Ve skutečnosti mezi stromy existují přátelství. Dokáží si vytvářet vazby jako dlouholeté lidské páry, kdy se jeden o druhého vzorně starají.

Stromy mají city,“ vysvětluje ve svém knižním bestselleru Tajný život stromů. Vědci se k takovým tvrzením stále stavějí odmítavě. Naopak za své je přijímají zejména milovníci přírody. Je to jen náhoda, že podobné myšlenky odpovídají také učení některých východních náboženství? Nebo se i tentokrát ukazují prastará moudra jako pravdivá?