V prosinci roku 1943 provedlo německé letectvo úspěšný nálet na italský přístav Bari. Bombardéry Junkers 88 využily moment překvapení a potopily řadu spojeneckých nákladních lodí. Brzy se ošetřovny začaly plnit námořníky i civilisty, kteří trpěli záhadnými zdravotními obtížemi.

Podezření se začalo měnit v jistotu. Bari čelí chemické bojové látce!

Útok na Bari trval pouze hodinu, avšak vyřadil důležitý přístav z provozu až do února roku 1944. Ke ztrátám na lidských životech přispěl rovněž yperit, nechvalně známý „hořčičný plyn“ z časů první světové války.

Německé letouny ovšem chemické pumy na Bari nesvrhly. Nebezpečný náklad chemické bojové látky se nacházel na palubě jedné ze zasažených amerických dopravních lodí.

Americký yperit pro Evropu

Tajný smrtonosný náklad yperitu měla na palubě americká loď třídy Liberty pojmenovaná John Harvey. Yperit byl ze Spojených států transportován do Evropy pro případ, že by hitlerovské Německo splnilo svoji výhružku a použilo na bojištích chemické zbraně.

Pravdou je, že němečtí letci neměli o tomto tajném lodním nákladu v Bari sebemenší tušení.

Zapracoval zde osud a náhoda. Vzhledem k přísnému utajení, o yperitu na americké liberty věděla jen hrstka zasvěcených vojenských velitelů. Britská správa přístavu Bari však informována nebyla. I z toho důvodu neměli členové zdravotnického personálu ani tušení, že budou brzy konfrontováni s účinky bojové chemické látky na lidský organizmus.

Důkaz chemické munice

Stav zraněných se začal rychle komplikovat: na jejich tělech byly hrozivé chemické popáleniny, někteří oslepli. Kontaktem s pacienty došlo i ke kontaminaci zdravotníků.

Po nálezu fragmentu pouzdra americké pumy M47A1 bylo jasné, jaké hrozbě zde lékaři čelí. Puma M47A1 byla plněna právě yperitem. Později se ukázalo, že na lodi John Harvey byly těchto pum rovné dvě tisícovky!

Utajování pokračovalo i po válce

Od samého počátku se přítomnost yperitu v Bari, i po jeho úniku, snažilo spojenecké velení utajit. Důvodem měla být obava, aby tento fakt nevyprovokoval nacistické Německo k prvnímu chemickému útoku. Američané však nakonec šli „s pravdou ven“ a přiznali nehodu při neúmyslném úniku yperitu v důsledku nepřátelského bombardování.

Britové však zůstali věrni utajování.  Smrt způsobená yperitem byla v oficiálních dokumentech označována jako následek běžných popálenin.

Americké archivy v kontextu bombardování Bari v roce 1943 byly plně odtajněny až začátkem šedesátých let minulého století. Britové učinili totéž až  o dvě desítky let později. Italské Bari se dostalo do dějin jako jediné evropské město, které poznalo za druhé světové války, co znamená chemická válka.