Svatá chýše v Loretu: Opravdu se andělé zhostili role stěhováků?

Představa stěhování čehokoli je spojena většinou s vynaložením fyzické síly, použitím moderní techniky, přepravních prostředků. Nadzvednout, přidržet, zabalit, odnést, odvézt, převézt, vynést, vybalit… je to fuška.

A což teprve údajné stěhování Svaté chýše z Blízkého východu na Apeninský poloostrov. Skutečně za ním stáli andělé?

Bazilika, kde je uchovávána Svatá chýše. Loreto díky ní patří mezi nejvýznamnější poutní místa křesťanského světa. Zdroj foto: Loreto250706.JPG: Mroselliderivative work: Rabanus Flavus, CC BY-SA 2.5 , via Wikimedia Commonsnazaret

Základní stavební prvky relikvie Svaté chýše v Loretu skutečně pocházejí z biblického Nazaretu, v současnosti města v severním Izraeli. Zdroj foto: Tiamut at English Wikipedia, Public domain, via Wikimedia Commons

Zobrazení legendy o stěhování Svaté chýše. Zdroj obrázku: Sailko, CC BY 3.0 , via Wikimedia Commons

V italské provincii Ancona na pobřeží Jaderského moře se nachází poutní místo Loreto. Ročně ho navštíví miliony obyvatel. Co chtějí především vidět? Tamní gotickou baziliku, ve které je umístěna Svatá chýše. Tu měli do Loreta údajně přenést andělé až z biblického Nazaretu.

Přesun Svaté chýše

Jako Svatá chýše je označován dům, ve kterém bydlela v Nazaretu Panna Marie v čase, kdy jí archanděl Gabriel zvěstoval narození Ježíše. Ve třináctém století měla být Svatá chýše přenesena anděly do Loreta. Byla to relativně složitá logistická operace.

Andělé ji nejprve vyložili nedaleko dnešní chorvatské Rijeky. Teprve pak následoval přesun přes Jaderské moře do zalesněné oblasti v blízkosti města Ancona. Odtud byla Svatá chýše přesunuta do městečka Recanati. Závěr už byla úplná hračka.

Z Recanati do Loreta je to necelých sedm kilometrů… Transport Svaté chýše z Nazaretu do Loreta působí jako zázrak na každého, kdo třeba někdy četl o stěhování kostela Nanebevzetí Panny Marie, které proběhlo v severočeském Mostu v roce 1975. Tehdy bylo nutné kostel přesunout o 841 metrů, aby nepadl za oběť těžbě uhlí.

Zobrazení legendy o stěhování Svaté chýše. Zdroj obrázku: Sailko, CC BY 3.0 <https://creativecommons.org/licenses/by/3.0>, via Wikimedia Commons

Důležitá křesťanská relikvie

Pokud v tom však měli prsty andělé, netřeba o této záhadě více pochybovat, říkáte si. Omyl!

Historikové se spíše klaní k názoru, že starobylé stavební fragmenty nechal ze Svaté země do Itálie převést po moři jistý epeirský despota jménem Nekeforos Angelos u příležitosti svatby své dcery. Kolem posvátné relikvie byla následně postavena bazilika.

V renesanci dostala Svatá chýše další „obal“ – zdobenou mramorovou schránku. Samotnou Svatou chýší v Loretu však tvoří skromné fragmenty stavby o rozměrech přibližně devět na tři metry se stěnami z pískovcového a cihelného zdiva. Tato část relikvie prokazatelně pochází z dávného Nazaretu.

Angelos versus angelo

Otázkou zůstává, zda ji do Loreta dovezli stěhováci, které platil pan Angelos, nebo cestu zajistil nějaký činorodý anděl – italsky angelo. O podobnost slov Angelos (jméno) a angelo (italsky anděl) zejména jde.

Když později kronikář poprvé zaznamenával zázrak přenesení Svaté chýše z Nazaretu do Loreta, ptal se možná pamětníků, zda o celé záležitosti vědí něco bližšího. Samozřejmě, signore kronikáři.

Každý, kdo u toho tehdy byl, ví, že naši Svatou chýši sem dovezl Angelos! Kronikář byl možná trochu nedoslýchavý: Mamma mia, tak je to přece jen pravda! Do kolonky Svatá chýše – způsob dopravy pak krasopisně vepsal: angelo-anděl. Čert aby to „s“ na konci vzal. Ztratilo se dávno v překladu a čase!