Z ložnice Viléma z Rožmberka se ozývá vzdychání. Vládci tehdy nejbohatšího českého rodu není dobře. V roce 1586 se totiž těžce roznemůže. Když už to s ním vypadá zle, ohlásí se u něj anglický okultista Edward Kelley, který předtím působí na císařském dvoře. „Vypijte tento lektvar a udělá se vám lépe,“ pobízí ho alchymista. Vilém je na vážkách. Anglický okultista v něm na první pohled vzbuzuje nedů

Má být jedním z nejstarších a nejmocnějších textů lidstva. Smaragdovou desku měl sepsat egyptský mudrc Hermes Trismegistos, ztotožňovaný s bohem Thovtem. Moderní legendy z něj dokonce učinily krále potopené Atlantidy, který přinesl její vědění do Egypta. Skutečný příběh desky je ale jiný – a možná ještě pozoruhodnější. Představme si temnou kryptu pod

Alchymistickou proměnu kovů považuje většina současných vědců za nesmysl. Proč tedy i přesto badatelé připouštějí hypotetickou možnost transmutace? Mohl její podstatu odhalit anglický alchymista, vědec a dobrodruh Edward Kelly? Shromážděný dav napětím téměř nedýchá. Měšťané pozorují konání muže, který se stává nesmrtelnou legendou již během

Legendární alchymistická laboratoř Edwarda Kelleyho nemizí z mapy Prahy navždy, ale transformuje se do podoby fascinující muzejní expozice pod střechou starobylého malostranského domu. Místo, kde slavný magistr v dobách císaře Rudolfa II. míchá tajuplné lektvary, vyrábí homunkuly a pokouší se o transmutaci obecných kovů v čisté zlato. Skutečné historické prostory na Jánském vršku, opředené desí

Touha proměnit obyčejné kovy ve zlato provází lidstvo po staletí. Alchymisté věří, že drží klíč k tajemství bohatství i nesmrtelnosti. Dnes jejich sny zkoumá moderní věda a odpověď je překvapivější, než bychom čekali. Alchymisté ve středověku a raném novověku pracují v polotemných laboratořích plných křivulí, pecí a záhadných symbolů. Hledají takzvaný kámen mudrců, látku, která má údajně proměn

Úžasný objev profesora Mietheho! Využije Německo umělé zlato k zaplacení válečných reparací? To hlásají novinové titulky ve dvacátých letech minulého století. A přestože se ukázalo, že německý fyzik se ve svých závěrech mýlil, lidé o přeměně jiného kovu ve zlato nepřestali snít ani nyní. Dočkají se někdy tyto naděje svého naplnění? Myslíte si,

Voynichův rukopis, objevený v roce 1912 americkým obchodníkem s knihami Wilfridem Voynichem, představuje jeden z největších kryptografických a lingvistických rébusů historie. Kniha o 240 stranách, psaná neznámým písmem a plná ilustrací neexistujících rostlin, podivných astronomických diagramů a anatomických kreseb, je podle radiokarbonového datování datována do let 1404–1438. [caption id="attac

Na dvoře Rudolfa II. se magie neprovozuje jen jako filozofie, ale jako konkrétní experimentální praxe. Dochované zprávy, korespondence i pozdější svědectví popisují několik typů pokusů, které se v Praze skutečně odehrávají. V hradních i měšťanských laboratořích se v 16. století a na počátku 17. století opakovaně provádějí pokusy o přeměnu neušlechtilých kovů ve zlato. Alchymisté pracují s olove

Byla to dozajista výjimečná žena, přesto však zůstala v historii skryta ve stínu svého známějšího manžela – krále Zikmunda Lucemburského (1368-1437). Řeč jde o Barboře Celjské (1392-1451), římské císařovně a rovněž české královně. Vynikala údajně nejen krásou, ale i sympatiemi pro alchymii a magii. Je to pravda? O tom, že se Barbora Celjská věnoval

Myslíte si, že alchymisté usilující o výrobu zlata patří do dávné minulosti? Ani zdaleka! Ve 20. století se objevilo hned několik osobností, které tvrdily, že se jim podařilo přeměnit jiný prvek ve zlato. Někteří z nich patřili k váženým vědcům – a touha po transmutaci živlů zdaleka nezmizela. O totéž se pokoušejí i někteří současní výzkumníci. Proč se na cestu alchymistické přeměny vydali i lidé