Z ledového příkrovu vystupují jehlanovité útvary s dokonale hladkými stěnami. Výzkumníci nevěří svým očím. Je možné, aby se na nejchladnějším ze všech kontinentů nalézaly starověké stavby? To je přece nesmysl! Nebo ne? Kdybychom pátrali po stopách dávných vyspělých civilizací, Antarktidu bychom z našeho bádání zcela určitě vynechali. Je přece

Antarktida, země věčného mrazu, kterou obývá jen hrstka nejodolnějších tvorů. Tak mnozí vidí nejjižnější část naší planety. Občas však na veřejnost prosakují zprávy napovídající o opaku. Kolem jižního pólu mají existovat oázy bující životem. Bohatou zelení se procházejí tvorové podobní mamutům a nosorožcům, kteří tu žijí s dosud neznámou rasou lidí. Proč se o tom nemůžeme v dnešních učebnicích

„Tohle popírá učení naší všemocné církve,“ vykřikne zděšeně katolický kněz. Před sebou má mapu s vyobrazením jižních oblastí Atlantického oceánu. Je tam jakási pevnina. Kdyby měl před sebou autora, s chutí by ho prohlásil za kacíře a poslal rovnou na hranici. Turecký námořník Piri Reis (asi 1470–1555) si v roce 1513 bere dovolenou. Už má dost mořské vody a chce si odpočinout. Zahálet ovšem neh

Při pohledu na tento nevídaný přírodní úkaz běhá i těm nejotrlejším cestovatelům mráz po zádech. Z ledem pokrytého antarktického pobřeží vyvěrá děsivě vyhlížející proud temně červené vody a stéká ze skály do moře. Dlouhé desítky let si vědci z celého světa kladou stejnou otázku: „Co má krvácející útes na svědomí?“   Anglický polárník a antrop

Když v roce 1929 nalezl německý teolog Deissmann v istanbulské knihovně starou mapu, nejspíše vůbec netušil, jak obrovský ohlas jeho nález vyvolá. Mapa totiž zobrazuje místa, která v době jejího vzniku neměl ještě nikdo znát! Jak vůbec mohla vzniknout?     Autorem mapy je turecký admirál Ahmed Muhiddin Piri (1465/70–1553) známý především s

V dějinách kartografie se vyskytuje několik map, které teoreticky neměly vzniknout, protože jejich tvůrci nedisponovali v konkrétní době pro jejich zakreslení dostatkem informací. Patří k nim i mapa, kterou v osmnáctém století vytvořil francouzský geograf Philippe Buache (1700-1773). Proč? Buacheho mapa je pozoruhodná tím, že zobrazuje Antarktidu b

Internetoví badatelé a konspirační teoretici tvrdí, že v Antarktidě byla objevena nová pyramida. Zachycovat ji mají nedávno pořízené satelitní snímky, na kterých je skutečně patrná poměrně pravidelná struktura připomínající pyramidu. Podle vědců jde o přírodní geologický útvar, alternativní teorie ale hovoří o neznámé starověké civilizaci, která kdysi Antarktidu obývala. [gallery ids="134362,13

Když vědci z NASA objevili neznámý druh bakterií na palubě Mezinárodní vesmírné stanice ISS, byl to přelomový důkaz existence mimozemského života schopného přežít i v podmínkách nám nepředstavitelných. Opět se však objevily i otázky, zda tyto životní formy nemohou představovat nebezpečí pro naši planetu ve smyslu nevítaného vetřelce. Říkáte si, že

Z přístavu v Hamburku vyplouvá 17. prosince 1938 ledoborec Schwabenland na tajnou misi. Na palubě má 82 vědců, důstojníků a námořníků. K dispozici je i dvojice hydroplánů usazená do mohutných katapultů. Cílem je Antarktida. Co motivovalo zájem nacistického Německa o tento nehostinný kontinent? Cíl plavby se zdál být prozaický. Německo stavělo ve

„Po dlouhotrvajícím špatném počasí se 9. ledna 1821 vyjasnilo a my jsme udiveni spatřili na 68° 51’ 30” západní délky pobřeží. Byl to ostrov, který i s malým ostrůvkem, jenž k němu patřil, neměl v obvodu více než 20 mil, ale jeho nadmořská výška byla 3 960 stop. Tento objev tak daleko na jihu nás všechny neobyčejně překvapil. Nazvali jsme jej ostrovem Petra I. na památku velkého učitele Ruska a za