V dějinách kartografie se vyskytuje několik map, které teoreticky neměly vzniknout, protože jejich tvůrci nedisponovali v konkrétní době pro jejich zakreslení dostatkem informací.
Patří k nim i mapa, kterou v osmnáctém století vytvořil francouzský geograf Philippe Buache (1700-1773). Proč?
Buacheho mapa je pozoruhodná tím, že zobrazuje Antarktidu bez ledového příkrovu. Dodejme, že antarktický ledový příkrov je nejrozsáhlejší masa ledu na naší planetě. Pokrývá plochu necelých čtrnácti milionů kilometrů čtverečních.
![Buacheho mapy byly ve své době velmi proslulé a žádané. Zdroj ilustračního obrázku: Philippe Buache, Public domain, via Wikimedia Commons](https://enigmaplus.cz/wp-content/uploads/2024/04/4-15-768x526.jpg)
Kde je ledový příkrov?
Jak je možné, že v osmnáctém století vznikne mapa, která zobrazuje Antarktidu tak, jak ji žádný člověk v moderní historii nemohl spatřit? Buacheho mapa z roku 1739 vyvolává vznik stále nových konspiračních teorií.
Zmiňme i fakt, že poprvé ledové šelfy Antarktidy spatřil člověk až v roce 1820, aniž by vůbec tušil něco o charakteru vnitrozemí tohoto kontinentu. Při studiu Buacheho mapy vznikají dvě hlavní spekulativní hypotézy.
První tvrdí, že Buache čerpal informace ze zdroje pradávné starověké civilizace.
![Antarktidu dnes známe mnohem podrobněji. Snad i proto nás nepřestává Buacheho mapa z osmnáctého století udivovat. Zdroj ilustračního obrázku: AntarcticBedrock.jpg: Paul V. heinrichAntarctica_location_map.svg: Alexrk2derivative work: NNW, CC BY-SA 3.0 <https://creativecommons.org/licenses/by-sa/3.0>, via Wikimedia Commons](https://enigmaplus.cz/wp-content/uploads/2024/04/2-15-768x768.jpg)
Druhá naznačuje, že data pro vytvoření kontroverzní mapy pocházejí od neznámých návštěvníků z vesmíru, kteří v minulosti navštívili Zemi. Vše se točí kolem záhady mapy samotné. To je škoda, protože řešení této hádanky má možná v rukou osobnost jejího tvůrce. Čím byl Philippe Buache výjimečný?
Teoretická geografie
V biografii slavného kartografa nenajdeme zmínky o jeho kontaktech s dávnými civilizacemi, nota bene s mimozemšťany. Buache byl ovšem nadšeným průkopníkem nové formy teoretické geografie, která využívala velmi pestrých zdrojů.
Patřily k nim i deníky objevitelských expedic, astronomická pozorování, deduktivní úvahy a další. Svým způsobem to byla „vizionářská geografie“, která doplňovala chybějící části mapové mozaiky hodně tvůrčím způsobem.
![Mapa Antarktidy z roku 1739? Záhada, která trvá… Zdroj ilustračního obrázku: Philippe Buache, Public domain, via Wikimedia Commons](https://enigmaplus.cz/wp-content/uploads/2024/04/1-15-768x609.jpg)
Někdy se její odhady a konstrukce ukázaly správné, jindy končily omylem, jak tomu bylo v případě hypotéz centrálního antarktického moře a Antarktidy bez ledového příkrovu.
I tak zůstává Buacheho mapa jedním z nejzáhadnějších dochovaných kartografických děl minulosti.