Díky moderním technologiím můžeme nyní pohlédnout do tváře osobnostem, které žily a zemřely před tisíci lety. Vědci z univerzity v britském Liverpoolu nedávno sestavili působivě realistickou podobiznu Ramesse II. na základě 3D skenů faraonovy lebky. Obrovské pokroky v oblasti počítačových technologií umožňují stále lépe digitálně rekonstruovat minulost a dát konkrétní podobu lidem, kteří po Zem

Pyramidy, zejména ty v Gíze, jsou dnes vyhledávaným turistickým cílem. Připomínají nám období faraonů, panovníků, kteří stáli nad všemi běžnými smrtelníky a odvozovali svůj původ od samotných bohů. Nechali si vystavět nádherné hrobky, které patří mezi sedm divů světa. Nabízí se však otázka, jestli poté, co zemřeli a podle mnohých svých poddaných se odebrali mezi bohy, spočinuli v klidu. Některé

V Egyptě bez debat leží jedny z nejlákavějších archeologických lokalit na světě. A těžko se tomu divit: tamní písek totiž ukrývá obrovské množství tisíce let starých artefaktů, skrytých prostor a záhad, které se zatím nepovedlo rozluštit. Nyní se k nim přidává další. Archeologové totiž našli dosud neobjevenou hrobku. Oblast Sakkára nedaleko Káhiry je vyhlášeným archeologickým nalezištěm, na kte

12. století před naším letopočtem. Egyptu vládne faraon Ramesse VI., kterému slouží řada služebníků včetně významného kněžího a místokrále jedné z egyptských provincií Pennuta. Právě on si postaví hrobku, která bude dlouho strašit zloděje i archeology. V posledních letech svého života posílá Pennut otroky a řemeslníky do pevnosti Aniba, která se nachází desítky mil od jihoegyptského města Asuán

Přestože už celá tisíciletí leží i se svými poklady ukryti pod vrstvou písku a sutin, dávají o sobě slavní i méně slavní faraoni dodnes vědět. Měla kletba faraonů opravdu svou moc, anebo se jedná o pouhou legendu? Údolí králů se nachází nedaleko egyptského města Luxor. Je rozloženo na vápencovém masivu Libyjského pohoří a táhne se v délce tří kilometrů. Ve starověkém Egyptě, především v období