Nedaleko královského města Jaroměře najdeme v krajině vystupující pahorek jménem Chloumek, jehož okolí bylo obydleno již odpradávna. Zdá se, že tento pahorek měl odjakživa jakousi zvláštní posvátnou úlohu. Dodnes zde stojí gotický kostelík se hřbitovem a zvonicí. Silná pozitivní energie Z výsledku psychotronického měření i původního osídlení s přírodou úzce

O skutečnosti, že v dávných dobách běžně docházelo k lidským obětem, není pochyb. Hrůzné zážitky z těchto rituálů se pak velice pravděpodobně negativně zapsaly do energie míst, na kterých probíhaly... Například v Jizerských horách na polské hranici najdeme takzvané Pohanské kameny. K obětem a uctívání pohanských bohů zde pravděpodobně docházelo již za Keltů.

Pomalu, ale jistě se blíží Vánoce a většina lidí má samozřejmě tyto svátky spojené s narozením Ježíše Krista. Narození Spasitele symbolizuje také zrod dobra a ústup démonické temnoty. Křesťané však nebyli prvními, kdo v tuto dobu slavil pro ně významné svátky... Dávno před příchodem křesťanství slavili Keltové příchod zimního slunovratu. Byl to okamžik

V polském Dolnoslezském vojvodství najdeme horu Sleza. Její výška není nikterak závratná – 781 metrů nad mořem, avšak její vrchol se dotýká dávného božského pantheonu. Již téměř před třemi tisíci lety zde fungovalo posvátné kultovní místo. Pro koho? Hora Sleza je spojována s praktikováním slunečního kultu. I v jejím okolí se nacházejí posvátné kame

Ačkoli se křesťanská církev snažila, některé pohanské tradice se jí nikdy nepodařilo vymýtit. Patří k nim i pověstné „zlaté prasátko“, které je odměnou pro ty, kteří dodrží na Štědrý den půst. Těžko říci, kolik lidí nakonec „zlaté prasátko“ spatřilo… Jisté je, že tato pověra zrovna není v souladu s duchem křesťanských Vánoc. Proč? V rámci tradičníc

Vrch Chotuc s nadmořskou výškou asi 254 metrů najdeme 1 kilometr od obce Křinec na Nymbursku. O tom, že byl obydlen už v dávných dobách, svědčí i fakt, že je zde až do dnešních dnů patrný val. V 5. a 6. století se na tomto místě nacházelo halštatsko–laténské hradiště, které však zaniklo s příchodem Keltů. Právě Keltové na tomto vrchu založili místo využívané

Šťastná svatební noc. Přivedl si nevěstu do svého příbytku a těší se, jak bude konečně jeho. Zapálil svíčku a objal ji. Cosi ho zarazilo. Jeho milá byla ledově studená. Odtrhl se od ní. Nevěsta se na něj usmála a on spatřil její tesáky. Než stačil vyběhnout ven, byl povalen na zem a začaly upíří hody…     Radomyšl. Poklidná obec v jižních

Na místě zvaném Dobrá voda nedaleko obce Vrčeň, pod vrcholem Štědrý, najdeme posvátnou studánku s lahodnou vodou. Nad studánkou je od pradávna umístěn i křížek. S tímto místem je spjato několik pověstí. Zázračná studánka? Nejznámější z nich popisuje, jak toto místo navštívil sám svatý Vojtěch. V místech dnešní studánky potkal žíznivého uhlíře, který si stěžo

Keltové měli vždy k přírodě a zejména ke stromům posvátnou úctu. Přírodní národy vůbec nikdy nepochybovaly, že například stromy mají duši - a také se podle toho k přírodě chovaly. I v dnešní době však již mnoho lidí nepochybuje o skutečnosti, že rostliny jsou daleko vnímavější, než se původně předpokládalo. Profesor Klaus Meyer Abich z Essenu již před mnoha lety tvrdil, že rostliny jsou citlivé na

Pokud byste už měli tu možnost přivolat z dávnověku nějakého ctihodného druida, na co byste se ho zeptali? Možná by se vaše otázka týkala keltského všeléku, kterým bylo jmelí bílé (Viscum album). Skutečně mělo jmelí takovou magickou sílu? Jmelí bílé (Viscum album) je poloparazitický keřík z čeledi santálovitých. Mnoho kultur jej mělo za posvátné ro