Na vrcholu Sněžky objevíte pamětní desku, která je věnována dávnému a nikdy neobjasněnému zmizení mladého muže. Psal se rok 1828, kdy varšavský student Jozef Odrowaz-Pieniazek podnikl túru v Krkonoších. Už ho nikdo nikdy nespatřil. Jaký byl průběh celé události?
Pamětní deska na Sněžce je opatřena textem v polštině a němčině. Důvodem dvojjazyčného nápisu je fakt, že v době instalace desky se hora Sněžka nacházela na hranicích tehdejšího Pruska.
![Pamětní tabulky obětem Krkonoš. Zdroj foto: FxJ, Public domain, via Wikimedia Commons](https://enigmaplus.cz/wp-content/uploads/2024/01/1-6-768x576.jpg)
Osudná túra
Studentovo záhadné zmizení je pravidelně zmiňováno zejména v polském tisku. Jedná se totiž o jednu z nejstarších zpráv o zmizení člověka na krkonošských hřebenech.
Mladý student, potomek polského šlechtického rodu, prý nejprve podnikl výstup na Sněžku, kde se rozhodl i přenocovat. Místem, kde strávil noc, byla kaple sv. Vavřince, kterou zde stále najdete.
![Hora Sněžka. Varšavský student nejprve zamířil na její vrchol… Zdroj ilustrační fotografie: I, Derbeth, CC BY-SA 3.0 <https://creativecommons.org/licenses/by-sa/3.0/>, via Wikimedia Commons](https://enigmaplus.cz/wp-content/uploads/2024/01/2-5-768x576.jpg)
Až do roku 1810 byla kaple pod správou cisterciáků. Po sekularizaci řádu byl však objekt v období let 1814-1850 provozován jako nouzové útočiště, které umožňovalo přenocování. Toho využil i Jozef.
Smrt v rašeliništi?
Ráno se rozhodl, že bude pokračovat v túře ve směru, kde nyní najdete Luční boudu. Do svého plánovaného cíle však nikdy nedorazil. Zoufalá rodina po něm dlouho pátrala.
Neobjevila však jedinou stopu, náznak, svědectví, které by mohly vysvětlit mladíkovo zmizení. Nakonec byl celý případ uzavřen s tím, že se Jozef patrně utopil v rašeliništi na trase mezi Sněžkou a Luční boudou.
![Jozef měl prý namířeno na Luční boudu. Nikdy se tam však neobjevil. Zdroj foto: Franz Pietschmann, Goerlitz, Public domain, via Wikimedia Commons](https://enigmaplus.cz/wp-content/uploads/2024/01/6-1-768x479.jpg)
Opravdu mohla být krkonošská rašeliniště v devatenáctém století člověku nebezpečná? Faktem je, že na zrádné bažiny si stěžoval již polský kníže Boleslav Křivoústý, který ve dvanáctém století vedl svoji armádu právě přes krkonošské hřebeny.
![Úpské rašeliniště v Krkonoších ve výšce 1400 metrů nad mořem. Zdroj foto: Vojtěch Dostál, CC BY-SA 4.0 <https://creativecommons.org/licenses/by-sa/4.0>, via Wikimedia Commons](https://enigmaplus.cz/wp-content/uploads/2024/01/5-3-768x576.jpg)
Epilog
Zmínky o „krkonošských bažinách“ jsou rovněž v takzvaných pamětních knihách ze sedmnáctého století, které byly vedeny v pastýřských boudách. V současnosti je v Krkonoších evidováno okolo šedesáti rašelinišť. Jejich hloubka ovšem nepřesahuje dva metry. Mohlo se některé rašeliniště stát smrtelnou pastí pro studenta Jozefa?
![Rašeliniště na úpatí Sněžky. Zdroj foto: Glysiak, CC BY-SA 3.0 <https://creativecommons.org/licenses/by-sa/3.0>, via Wikimedia Commons](https://enigmaplus.cz/wp-content/uploads/2024/01/4-6-768x512.jpg)
Pokud se tak stalo, jeho ostatky by měly být i po dvou stoletích extrémně zachovalé, protože konzervační účinky rašelinišť jsou prokazatelné a udivující. Dosvědčují to archeologické nálezy z Francie, Německa, Velké Británie či Polska.