15. listopadu 1997: Obyvatelé Seattlu pozorují na nebi zvláštní tělesa vydávající silné světlo. Jde o ruské družice?
Domů     Krkonošské babylonské zmatení: Ukryli zde poklady Vlaši, nebo Valoni?
Krkonošské babylonské zmatení: Ukryli zde poklady Vlaši, nebo Valoni?
od 17.8.2026
3.5tis
Krkonoše už v dávných časech lákaly nerostným bohatstvím ukrytým pod povrchem horské krajiny.
368
SDÍLENÍ
3.5tis
ZOBRAZENÍ

Přecházíme-li z české na polskou stranu Krkonoš, všimneme si brzy jedné záhady. Zatímco v Česku jsou dávní krkonošští prospektoři označováni jako Vlaši, přes kopec v Polsku se už mluví o Valonech? Na čí straně je pravda? Odkud pocházeli ti, se kterými jsou stále spojovány ukryté poklady?

Krkonoše už v dávných časech lákaly nerostným bohatstvím ukrytým pod povrchem horské krajiny. I prospektoři a horníci to uměli po práci oslavit. Zde je opět jedna hypotéza. Jaká? Vlaši mohli dávat přednost vínu, Valoni pivu. Výsledná kocovina byla však přibližně stejná. Valoni i Vlaši prý záměrně šířili zprávy, ve kterých se to jen hemžilo různými horskými duchy a dalšími bytostmi. Cílem bylo vyvolat strach u místních obyvatel a chránit cenná naleziště. Latinské heslo nad vstupem do prohlídkového okruhu dolu Liczyrzepa hlásá: Mente et malleo. Myslí i kladivem. Jistě by se s ním ztotožnili i dávní krkonošští prospektoři. I toto je poklad, minimálně pro nadšeného geologa. Název ulice v polských Kowarech je reminiscencí na zdejší hornickou tradici, která se začínala odvíjet už ve středověku.

To, že Krkonoše už v 11. a 12. století vzbudily zájem i ve vzdálenějších místech Evropy, je historický fakt. Jednalo se především o snahu těžit zde železnou rudu, ale i pátrat po drahých kovech a vzácných minerálech.

Pokud ale zmíníme, že je hledali Vlaši, nebo Valoni, označujeme dvě rozdílné geografické oblasti i zde žijící etnika. Kde najít vysvětlení?

Název ulice v polských Kowarech je reminiscencí na zdejší hornickou tradici, která se začínala odvíjet už ve středověku.
Název ulice v polských Kowarech je reminiscencí na zdejší hornickou tradici, která se začínala odvíjet už ve středověku.

Prospektoři z Itálie, Francie i Belgie

Jako nejpravděpodobnější se jeví hypotéza, že v krkonošských hvozdech se ve středověku skutečně pohybovali Vlaši i Valoni. Zatímco Vlaši přicházeli ze severní Itálie, Valoni pocházeli z frankofonních oblastí dnešní Francie a Belgie. Pro místní obyvatele ovšem byl jejich jazyk stejně nesrozumitelný.

I toto je poklad, minimálně pro nadšeného geologa.
I toto je poklad, minimálně pro nadšeného geologa.

I moderní fonetikou nedotčené ucho prostého horala ovšem zachytilo jistou podobnost, která spočívala v používání románského jazyka u obou skupin. V dávných Krkonoších tak působili Vlaši i Valoni. Proč však my lpíme více na Vlaších a Poláci na Valonech?

Vlašské i valonské knihy

Vysvětlení můžeme hledat opět v minulosti. Zatímco do České kotliny přicházeli ve středověku různí odborníci ze severu Itálie (Vlaši), již na druhé straně Krkonoš dominoval vliv německých zemí.

Latinské heslo nad vstupem do prohlídkového okruhu dolu Liczyrzepa hlásá: Mente et malleo. Myslí i kladivem. Jistě by se s ním ztotožnili i dávní krkonošští prospektoři.
Latinské heslo nad vstupem do prohlídkového okruhu dolu Liczyrzepa hlásá: Mente et malleo. Myslí i kladivem. Jistě by se s ním ztotožnili i dávní krkonošští prospektoři.

A přes ně je skutečně blíže do Valonska. Nám zůstali příběhy o vlašských knihách, které prý obsahují zmínky o ukrytých pokladech. I v Polsku takové knihy existují, ale jsou vybaveny přívlastkem valonské. Místní si s příchozími prostě nerozuměli.

Nemohli se tak zeptat: „Odkud jste?“ Vlaši, Valoni, možná je to i jedno…Takové babylonské zmatení jazyků v hranicích moderní Evropské unie, co říkáte?!

Valoni i Vlaši prý záměrně šířili zprávy, ve kterých se to jen hemžilo různými horskými duchy a dalšími bytostmi. Cílem bylo vyvolat strach u místních obyvatel a chránit cenná naleziště.
Valoni i Vlaši prý záměrně šířili zprávy, ve kterých se to jen hemžilo různými horskými duchy a dalšími bytostmi. Cílem bylo vyvolat strach u místních obyvatel a chránit cenná naleziště.

Víc než jen hornické řemeslo

Vlaši a Valoni však nebyli jen obyčejní horníci. Jsou spojováni i s mnoha tajemnými a magickými rituály, kterými si chtěli získat přímluvu „tam nahoře“ (v nebi) a možná i „tam dole“ (v pekle). Vše pro úspěch jejich prospektorské mise.

Dodnes se pátrá po záhadných značkách a symbolech, které měli v krajině zanechat a dovést je i po letech bezpečně k jejich tajným nalezištím drahých kamenů, a možná i k ukrytým pokladům.

I prospektoři a horníci to uměli po práci oslavit. Zde je opět jedna hypotéza. Jaká? Vlaši mohli dávat přednost vínu, Valoni pivu. Výsledná kocovina byla však přibližně stejná.
I prospektoři a horníci to uměli po práci oslavit. Zde je opět jedna hypotéza. Jaká? Vlaši mohli dávat přednost vínu, Valoni pivu. Výsledná kocovina byla však přibližně stejná.

Se stejnou vervou se badatelé v Česku i Polsku věnují studiu nalezených vlašských, potažmo valonských knih. I tyto vzácné knižní exempláře mohou pomoci odkrýt dávná tajemství Krkonoš, a to na české i polské straně. Záhadný odkaz Vlachů i Valonů.

Zdroje informací a fotografie
Související články
od 14.11.2026 1.7tis
Nová vědecká metoda odhalila, že Turínské plátno může skutečně pocházet z 1. století, tedy z doby kolem smrti a zmrtvýchvstání Ježíše Krista. Výzkum také naznačuje, že relikvie strávila dlouhou dobu na Blízkém východě. Jde tedy o skutečný pohřební rubáš, do něhož bylo zavinuto Kristovo tělo? Je to jedna z nejslavnějších a také nejspornějších křesťanských
od 13.11.2026 2.6tis
Je vůbec možné, aby jediný člověk bez použití těžké techniky dokázal úplně sám postavit mohutnou stavbu z kamenných kvádrů o celkové váze mnoha stovek tun? Samozřejmě, že ne, zněla by jistě odpověď. Jenže to by nebyla tak úplně pravda. Jednomu se to skutečně podařilo. A stvořil dílo, nad kterým dodnes všichni kroutí hlavou. Jmenov
od 6.11.2026 3.4tis
V pátrání po původu řeckého ohně se můžeme dostat až do daleké Indie ve 4. století př. n. l. Makedonský vojevůdce Alexandr Veliký (356–323 př. n. l.) slaví jeden úspěch za druhým. Rychle si podmaní celou Perskou říši a roku 326 př. n. l. se vydává dobýt Indii. Právě během tohoto tažení se podle některých teorií mohl setkat s neobvyklými zápalnými prostředky, které později inspirovaly vznik obáva
od 4.11.2026 3.4tis
Čas od času se objeví nové teorie o tom, kdo z Evropanů jako první doplul do Ameriky. Prokazatelně tu byli už Vikingové téměř 500 let před Kryštofem Kolumbem. Spekuluje se ale nad tím, zda sem nedoplula už některá ze starověkých kultur z okolí Středozemního moře. Existuje ale pro tuto teorii důkaz? Záliv Guanabara u brazilského města Rio de Janeiro
od 3.11.2026 3.1tis
Je noc z 24. na 25. února 1942 a Los Angeles se mění v dějiště podivné válečné paniky. Sirény varují před nepřátelskými letouny, světlomety pročesávají oblohu a protiletadlová děla chrlí jednu salvu za druhou. Nad městem se odehrává obrovská bitva. Jenže proti komu vlastně Američané bojují? Když se rozední, nenajdou žádný sestřelený bombardér, žádného mrtvého pilota ani jediný přesvědčivý důkaz ne
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
Katastrofa, která vymazala přístav z mapy. Mohl výbuch v Halifaxu konkurovat explozi jaderné bomby?
epochaplus.cz
Katastrofa, která vymazala přístav z mapy. Mohl výbuch v Halifaxu konkurovat explozi jaderné bomby?
Stačí jediná srážka dvou lodí a během několika minut se z rušného kanadského přístavu stává peklo na zemi. Halifax 6. prosince 1917 zasáhne exploze tak ničivá, že její sílu překonají až atomové bomby. Na vině přitom není nepřátelský útok ani sabotáž, ale tragická kombinace lidských chyb, hořící lodi a nákladu, který by se rozhodně neměl
Nemoc, kterou už Američané porazili, se vrací. USA hlásí přes 5 400 případů spalniček
21stoleti.cz
Nemoc, kterou už Američané porazili, se vrací. USA hlásí přes 5 400 případů spalniček
Spojené státy čelí největší epidemii spalniček za více než třicet let. Jen během posledního týdne přibylo 230 potvrzených případů a celkový letošní počet nakažených překročil 5 400, nemoc si navíc vyž
Sloužil vyšebrodský klášter gestapu jako skrýš?
historyplus.cz
Sloužil vyšebrodský klášter gestapu jako skrýš?
Některé nakoupí, většinu však nakrade. Hitler za druhé světové války shromáždí nespočet uměleckých pokladů. Plánuje, že je vystaví v rakouském Linci, z něhož chce udělat hlavní umělecké město Evropy. Než se tak stane, mnoho vzácných děl uschová v jižních Čechách.   Rožmberský vládce Vok I. (†1262) roku 1259 zakládá ve Vyšším Brodě klášter, do kterého pozve cisterciáky z rakouského
Krvavý vodopád z Antarktidy: Teče z ledovce zpráva z jiného světa?
epochalnisvet.cz
Krvavý vodopád z Antarktidy: Teče z ledovce zpráva z jiného světa?
Uprostřed bílé antarktické pustiny vytéká z ledovce rudá voda. Nestéká z hory, ale přímo z ledu, jako by se v něm otevřela stará rána. Blood Falls děsí barvou, ale ještě více tím, co se ukrývá pod povrchem. Je krvavý vodopád jen přírodním úkazem, nebo oknem do světa, který přežívá bez světla a téměř bez kyslíku?
Provozovatel: RF HOBBY, s. r. o., Bohdalecká 6/1420, 101 00 Praha 10, IČO: 26155672, tel.: 420 281 090 611, e-mail: sekretariat@rf-hobby.cz