Vědci se desetiletí snaží najít odpověď na otázku, zda je člověk v umělém spánku a se zraněným mozkem při vědomí. V nedávné studii použil mezinárodní tým výzkumníků sken mozku a pokusil se identifikovat části mozku, které jsou aktivní, ačkoli ostatní části nereagují. Zaznamenali mozkovou aktivitu 159 lidí, z nichž 47 zdravých dobrovolníků bylo pod sedativy a 112 se zraněním mozku, přicemž polov

Nová studie ukázala, že ženský mozek je metabolicky o pár let mladší než mozek muže ve stejném věku. Tento nový objev učinili vědci z lékařské fakulty na Washingtonově univerzitě v St. Louis, když pomocí počítačové tomografie zkoumali mozek 205 lidí. „Teprve začínáme chápat, jak mohou různé faktory související s pohlavím ovlivňovat stárnutí mozku a jak by to mohlo ovlivnit zranitelnost mozku vů

Výzkum, který vedli vědci z Centra pro zdraví lidského mozku při Birminghamské univerzitě, zahrnoval rekonstrukci procesu vyhledávání vzpomínek v mozku pomocí speciálních technik dekódování. Ty umožňují sledovat, jak se aktivuje paměť. Účastníkům studie výzkumníci ukazovali obrázky, jež spojovali s jedním slovem. Po čase jim slovo zopakovali a dobrovolníci měli znovu popsat obrázek spojený s da

Neurolog identifikoval dříve neznámou část mozku. Mají ji jen lidé... Profesor George Paxinos z australského neurologického výzkumu objevil endorestiformní mozkové jádro, které je zodpovědné za integraci senzorických a motorických informací. Profesor už o jeho existenci věděl před několika lety, až nyní se mu je ale podařilo popsat díky pokrokům v lékařské technologii. To, co ale doopravdy m

Sdílení myšlenek s ostatními lidmi už možná brzy nebude jen vizí ze sci-fi filmů. Neurovědci z Washingtonské univerzity a Carneige-Mellonovy univerzity totiž uskutečnili experiment, při kterém se pokusili o trojcestné spojení mozků, díky němuž měli tři lidé sdílet své myšlenky a hrát hru ve stylu Tetrisu. Svou síť pojmenovali BrainNet. BrainNet pracuje díky kombinaci elektroencefalogramů (EEG)

V mysli geniálního vynálezce a konstruktéra se náhle vynořuje obraz nového předmětu. Srbský fyzik Nikola Tesla  věc vidí do nejmenších detailů, přesto nejde o reálný objekt! Trpěl nadaný muž neznámou nemocí, nebo za vším stojí mnohem záhadnější jev? Nikola Tesla (1856-1943) bezpochyby patřil mezi nejvýznamnější osoby 19. i 20. století. Vděčíme mu nejenom za fakt, že byl prosazen střídavý proud,

Vědci tvrdí, že naše nejstarší vzpomínky se nemohly stát tak, jak si je pamatujeme. Lidský mozek nedokáže prý tak staré historky uchovat. Během výzkumu popisovalo šest tisíc dobrovolníků úplně první vzpomínky, které si pamatují. Až čtyřicet procent z nich si vzpomnělo na něco, co se stalo ještě předtím, než dosáhlo dvou let života. Patnáct procent dotázaných dokonce vyprávělo historky, které se