Atlantida – legendární kontinentální říše, o níž psal už Platón. Podle jeho vyprávění se měla během jediné noci propadnout do hlubin oceánu. Po celá staletí byla považována za pouhý mýtus – filozofickou alegorii společnosti, kterou zničila vlastní pýcha a zkaženost. V posledních desetiletích se však objevují nové poznatky z geologie, podmořské archeologie i zkoumání starověkých textů, které ved

Písmo je pilířem civilizace, ale některé starověké texty odmítají vydat svá tajemství. Historie je poseta tzv. neznámými skripty – jazyky, které známe pouze z jejich vizuální podoby, ale které se nám nedaří dešifrovat. Krátké nápisy na pečetích z údolí Indu jsou hlavním důkazem harappského písma. Zdroj: Pixabay Tyto tex

V řeckém bájesloví je Minotaurus bestií s lidským tělem a býčí hlavou. Jeho zálibě v pojídání lidí učinil přítrž až hrdina Théseus. Jaká strašlivá fantazie však stála u zrodu Minotaura? Dost možná, že prvního Minotaura si představil ten, který jej poprvé slyšel. Co tím máme na mysli? Pro Minotaura byl dokonce postaven i zvláštní příbytek. Investore

Zdi paláců starověké minojské kultury se řítí k zemi. Padají za oběť ničivé moci přírody. Nádoby s olivovým olejem se překotí a značná část výjimečného areálu lehne popelem. Jak je možné, že jejich paláce naplněné vzácným zbožím neměly žádné hradby? Copak se lidé nebáli ziskuchtivých nepřátel? Minojská civilizace, pojmenovaná podle bájného

Na starověké Krétě prý bylo na sto minojských měst a dalších lokalit, které mohou nyní dosvědčit zázraky minojské civilizace. Některé se změnily v turisty vyhledávané archeologické parky, jiné provázejí legendy o tajných vykopávkách a záhadných nálezech. Do druhé skupiny patří krétská lokalita Tsoutsouras a tamní jeskyně Eileithyia. Jeskyně Eileith

Nedaleko řeckých Athén se v zátoce Kiladha nachází archeologické naleziště, které má šanci zasáhnout do legendárního příběhu o Atlantidě. Možná právě toto místo inspirovalo vznik slavné legendy… Lokalitu potopeného města, které pravděpodobně zničilo zemětřesení, objevili potápěči z výzkumného projektu Ženevské univerzity. Jejich pozornost upoutaly

Před 4000 tisíci let do kamenného disku kdosi vyryl minojské hieroglyfy a archeologové ani po více než století nemají tušení, jaká zpráva je v disku ukryta. Může to být část zapomenuté minojské moudrosti? Druhá strana disku, foto Wikimedia Commons Minojská civilizace, která se

V roce 1908 objevil italský archeolog Luigi Pernier fascinující nález. Předmět podobný dnešnímu "cédečku" pochází z pozdní mínojeské doby bronzové (2. tisíciletí př. n. l.). Disk má kolem 15 cm v průměru a po obou stranách je pokryt do spirály otisknutými znaky. Celkem se jedná o 241 značek tvořených 45 jedinečnými symboly. Otisknuty byly zřejmě pomocí předem vytvořených hieroglyfických pečetít